Druhé střípky z IFA 2011

Je jasné, že zápas o zákazníka je veden všelijak a všemožnými druhy bitevních nástrojů. Ovšem, že by jedna z předních firem spotřební elektroniky vynechala to hlavní, co ostatní měli - a staví na tom další úspěch a rozvoj firmy, to jsme nečekali. Ten přistižený na švestkách byl Panasonic a to, co úplně vypustil, byl jeho vlastní tablet. To, co předvedl, nebyl hotový přístroj, ale jen polotovar. Sice už kyne, ale je třeba s kádí ještě trochu zamíchat, než to dáme do trouby, rozuměj do výroby.

Panasonic bodoval jinde, než se čekalo

Na stánku Panasoniku nebylo kromě toho, co už víte, v podstatě nic nového, když vynecháme kamery a fotoaparáty. Ale přeci jen tu bylo něco zajímavého pro čtenáře DigitálníDomácnosti.cz. Panasonic zde ukazoval vozidlo Tesla, které má v sobě akumulátory od této společnosti. Dále pak i stanici, jímající energii, kterou můžete použít pro načerpání energie z obnovitelných zdrojů a která vám pak zabezpečí večer a v noci fungování vašich elektrických a elektronických přístrojů. A to je i naše téma. Panasonic uvedl i řídicí systémy pro hospodaření s elektrickou energií a v rámci toho, čemu se říká Smart Grids, neboli chytré sítě, představil regulační techniku, která dokáže akumulovat energii v právě zmíněné stanici nebo nabíjet elektromobil, zaparkovaný ve vaší garáži. Obě zařízení se pak stávají zdroji energie v případě, že potřebujete energii pro domácnost. Sektor, vyhrazený právě těmto technologiím, byl snad opravdu nejzajímavějším místem na stánku Panasoniku.

A slavný tablet od Panasoniku, který nám slibuje už skoro rok? Ano, byl tu, ale stále ve zkušební verzi s japonskými menu, takže jsme si ho opravdu moc neužili (že by se taky Panasonic bál soudní žaloby Applu?). To, co Panasonic slibuje, že by to měl být tablet multimediální, však jednou (nikdo ale neví, kdy) splněno zřejmě bude. A tak díky připojení chytré televize do malé domácí sítě a tabletu přes Wi-Fi tento tablet bude sloužit nejen k ovládání, ale i k přenosu na televizi zobrazovaného obsahu na jeho obrazovku, kde by se s ním dalo dál pracovat. To ale ostatně není nic nového, protože tohle umí všechny výrobky, patřící do kategorie tablet u všech jejich výrobců.

Takže - opravdu nic nového pod sluncem. Proti loňskému roku byl pro mě osobně stánek Panasoniku zklamáním. Až na předvedení systémů pro řízení inteligentního domu, samozřejmě. Jo, a abych nezapomněl, k vidění zde byly i LED televize, takže - jak to vypadá - Panasonic si dělá zadní dvířka: co kdyby plazmy, ve kterých je dominantním dodavatelem, náhodou (už dále) nešly?

Sony tentokrát překvapilo

Společnost Sony ukázala nové řady televizorů řad HX920, kterou jsme už na našem serveru testovali. Všude zde byly i další modely, jednotícím prvkem i zde byla technologie Smart TV, tedy ostrá a zábavná jízda na internetu. Sony spolupracuje úzce s Googlem, takže nabídka by měla být dostatečně pestrá. O těchto televizorech se během doby dozvíte podrobnější informace.

Sony ale ukázala několik zajímavých věcí, jako například dva multimediální tablety - a na rozdíl od Panasoniku - ve funkční verzi, tedy aspoň u verze S to platilo. Psát něco o tabletech je v podstatě ztráta času, protože všechny jsou stejné, jen se liší vzhledem. Ty od Sony jsou líbivé a jde o modely Sony Tablet S a Sony Tablet P.

Sony Tablet S používá Android 3.2 Honeycomb, je vybaven dvoujádrovým procesorem Tegra 2 na frekvenci 1 GHz a má 9,4palcový displej s technologií TruBlack (s rozlišením 1280 x 800 pixelů), 1 GB RAM, interní paměť je 16 nebo 32 GB. Má dva fotoaparáty, 5 MPx na zadní straně, 0,3MPx je přední VGA kamera především pro videohovory, lze s ní ale i fotit. Sony Tablet S 32 GB je již v řetězci Best Buy k dispozici - u nás by mohl být dostupný do konce roku, uvidíme, jak bude Sony stačit vyrábět.

Sony Tablet P je ale velmi zajímavé dílko, má totiž dva displeje a svým vzhledem připomíná handheldy Nintendo DS a Nintendo 3DS. A není to jen podobnost čistě náhodná. I on má prioritně sloužit ke hraní, protože má certifikaci PlayStation. Proto na něm budou spustitelné hry, určené pro první verzi této konzole. Oba displeje mají úhlopříčku necelých 14 centimetrů je možné je používat odděleně, nebo společně jako jednu velkou obrazovku. Sony tablet P poběží zatím na operačním systému Android 3.1, který bude později upgradován na Android 4.0 Ice Cream Sandwich. Pohánět ho bude čipový systém Tegra 2 s dvoujádrovým procesorem. Operační paměť RAM bude 512 MB. Flashové úložiště však bude mít malou kapacitu - pouze 2 GB. Rozšířit ho ale půjde microSD kartami, jedna o velikosti 2 GB bude přímo v balení. Připojit k internetu se bude možné jak přes Wi-Fi, tak i pomocí 3G.

Kromě tohoto byly na stánku představeny špičkové all-in-one počítače s parádním designem, které však v naší zemi (zatím nebo vůbec?) nebudou dostupné. Zajímavý byl i projekt náhlavního displeje Personal 3D Viewer (HMZ-T1) - zařízení pro osobní 3D zážitky, telefon Xperia Arc S - dosud nejrychlejší a nejzábavnější smartphone Xperia, postavený na oceněné technologii Xperia Arc. Kromě toho zde byly opět velmi sexy notebooky a netbooky VAIO řady L, VAIO S s 15,5palcovým 3D displejem zobrazí svět 3D bez použití brýlí, přichází i s Blu-ray mechanikou. Sony už, podobně jako loni rozvinulo nabídku čteček, takže tu byla k vidění například čtečka Reader Wi-Fi (PRS-T1) - jde o nejlehčí šestipalcovou čtečku e-knih na světě se zdokonaleným dotykovým displejem. Její uvedení bylo spojeno i s otevřením obchodu Reader Store pro evropské trhy. Kromě nových fotoaparátů tu byly k vidění i digitální dalekohledy s natáčením 3D videa, Blu-ray přehrávač BDP-S185, domácí projektor VPL-VW95ES a samozřejmě k televizorům ještě patří předvedení technologie Sony Internet TV s technologií Google TV s prototypem nové platformy, postavené na novém OS Android Honeycomb. A ještě abych nezapomněl: zajímavá byla rovněž kamera, která je vybavená pikoprojektorem, který hned po nahrání dokáže zobrazit natočený film na stěnu v dobře zatemněné místnosti.

Nabídka Sony tedy byla velmi pestrá, přesto její stánek - alespoň pro mne v oblasti 3D nebyl vrcholem veletrhu. Ten jsem našel jinde, u LG.

3D jak z partesu u LG

Jestli výrobci bojují o to, jak dodat divákovi 3D, pak tu zuří boj aktivního systému zobrazování (se závěrkovými brýlemi) se systémem pasivním, kterého se nyní drží Philips a LG. Ovšem stánek LG byl pojat naprosto nekompromisně a vzpomněl jsem si na první návštěvu kina IMAX, kdy jsem před žralokem uhnul hlavou do strany tak, že jsem jí praštil vedle sedícího kolegu, který už byl na tyto efekty připraven a hlavou neuhnul.

Ve stánku LG jste totiž nafasovali 3D brýle, které jste museli při odchodu vrátit. Jejich nasazením na tvář se ale změnilo vnímání toho, co jste mohli vidět. Na dobře tak dvacet metrů široké ploše byly vedle sebe nad vchodem do stánku sestaveny televizory LG, které byly seskupeny po několika do funkčních celků. A jak to tak bývá, golfový míček, vypálený proti divákovi, byl tak dokonale realistický, že celé hejno návštěvníků zběsile uhýbalo hlavami tu na jednu tu na druhou stranu. Samozřejmostí byly i rány fotbalovým míčem, tenisovým míčkem a jiné drobnosti, které zcela jasně dávaly vyniknout technologie Cinema 3D, který tato firma používá pro zobrazení 3D prostoru. S brýlemi jste pak vpluli do stánku, a zde jste pak už jen kochali věrností 3D obrazu u televizorů, ale i u monitorů a herních zobrazovačů.

I na této výstavě jsem si uvědomil jednu věc, o které jsem už jednou psal. Že totiž aktivní systém zobrazování, alespoň u mne, staví 3D obraz na obrazovku a pozadí pak ustupuje jakoby dozadu „za obrazovku". Pasivní systém, používaný u Philipsu a LG se chová - opět podotýkám, v mé hlavě - úplně odlišně a to tak, že 3D prvky vystupují jakoby před obrazovku a pozadí zůstává „sedět" na obrazovce. Pasivní systém se tedy chová stejně jako promítání filmů v kinech IMAX. A pro mě osobně je mnohem více plastičtější díky tomu, že brýle jsou lehčí, je skoro nevnímám. U aktivního systému mě brýle vadí už po několika desítkách minut a často se mi z tohoto druhu projekce mdlo. Ač, jak víte, velkým příznivcem 3D nejsem, v případě pasivní technologie jsem schopen maličko pozměnit svůj názor.

Systém LG Cinema 3D a vůbec provedení stánku LG považuji společně se stánkem Philipsu za dvě nejpokrokovější řešení v oblasti prezentace 3D.

Sharp ostrý jak břitva

Ještě chybí informace o společnosti Sharp, která zde předvedla svou klasiku, totiž televizory s technologií vložené čtvrté - žluté - barvy do masky jejich televizních displejů, tedy systém RGBY. O té jsme už na stránkách DigitálníDomácnosti.cz samozřejmě už psali, ale obraz nabízený těmito televizory byl skutečně brilantní. Kromě toho ale Sharp ukazoval prototyp sedmdesátipalcového televizoru, kterého obraz byl rovněž skutečně špičkový - i z blízka. Tady jen bylo vidět u pohybujících se předmětů jakási aura - to byl zřejmě důsledek vkládání vypočtených mezisnímků mezi snímky skutečné, které televizor přijímá.

I tady jsme viděli obrovskou snahu neopustit střední proud, tedy chytré televizory, které nabízejí internetový obsah. Sharp společně s Philipsem a LG se podílí na rozšíření programu NetTV, kdy rozdá několika tisícům vývojářů pro celé zeměkouli vývojové nástroje pro vývoj aplikací právě pro chytré televizory. To je zajímavá cesta, protože aplikací pro chytré televizory je zatím jako šafránu, jsou-li vůbec nějaké (smysluplné).

U televizorů Sharp se nyní setkáme i s možností nahrávání na připojený externí pevný disk nebo flash disk. Jde o funkci označovanou jako PVR. Zajímavé je, že Sharp (alespoň to tak zástupci na jejich stánku tvrdili) nepožaduje žádnou minimální velikost připojeného disku, aby bylo možné třeba i naprogramovaný záznam spustit. Dle nich se na disk nahraje jen tolik z programu, na který stačí na disku paměťové místo. Osobně o tom malinko pochybuji, protože aby bylo možné aktivovat i zde propagovanou funkci zpožděného přehrávání Time Shift (zatímco se program stále nahrává, vy jej přehráváte s určitým časovým zpožděním - například poté, co jste si odskočili do kuchyně uvařit kávu), měl by mít disk dostatečnou kapacitu. Například Sony vyžaduje 32 GB, jinak tuto funkci není možné vůbec spustit. Obdobně je na tom třeba Samsung nebo LG. To ale nevadí, Sharp nám přislíbil zapůjčení televizoru na test, takže uvidíme, jak to ve skutečnosti - a v klidu domácnosti - chodí, na stánku Sharpu bylo totiž opravdu nacpáno, v Německu je tato firma dlouhodobě velmi oblíbená.

U Sharpu mě osobně zaujaly velmi tenké a přitom elegantní Blu-ray přehrávače, které je možné umístit nejen na stěnu, ale postavit i na výšku. Štěrbinová mechanika umí zasunout a správně zavést i osmicentimetrové disky DVD a BD. Dále jsou tu Blu-ray minisystémy. Ty umějí přehrávat i ze zasunutého USB flash disku, což ovšem není až taková novinka, protože takových řešení tu bylo habaděj. Sharp ale do těchto minisystémů vložil na horní stěnu i parkoviště pro iPhone a iPad a s pomocí jakéhosi mezikusu je sem možné zasunout i velký iPad nebo iPad2. Samozřejmě, že i tady jsme viděli parkovací stanici pro přístroje firmy Apple, které dokážou přehrávat v něm vložený obsah a zároveň ho dokážou nabíjet.

Odpověď na mou otázku, proč - třeba jako Philips - zatím nevyrábějí stanice i pro telefony s operačním systémem Android, zněla v tom duchu, že Apple je zatím stále nejrozšířenější platformou mezi tablety a smartphony. A ještě dlouho i bude. To lze přijmout jako logickou odpověď, ovšem sám si kladu otázku, jestli firmy touto větičkou nešidí samy sebe. Myslím si totiž, že by bylo možné prodávat tato zařízení pro telefony s Androidem v masových počtech kusů, protože počet telefonů s tímto operačním systémem neuvěřitelně a stále roste. Ano, je možné je připojit k takovému zařízení USB kabelem, ale to prostě není ono, parkoviště, do kterého vložíte mobil, je prostě parkoviště, dráty kolem minisystému nevypadají dobře a je to pak jako u radioamatéra…

Dokončení zítra…