Jak propojit domácí počítače

Síť může fungovat i na rozvodech elektrické energie. Propojit lze i počítač s herní konzolí nebo televizní obrazovkou. Vytvoření domácí počítačové sítě už není jen koníčkem studentů ČVUT a systémových inženýrů. Počítačové sítě si doma pořizují desítky tisíc lidí. Mají společné dvě věci. Vlastní více než jeden počítač a zároveň se připojují k internetu. V Evropě už má podle průzkumu společnosti Cisco domácí síť 64 procent evropských domácností. A součástí sítí nejsou pouze počítače. Stále častěji se k internetu připojují i televizory, herní konzole nebo přehrávače videa a hudby.

Síť v elektrické zástrčce

Kromě kabelů a bezdrátové sítě, existuje i technologie, která umí posílat počítačová data elektrickými rozvody v bytech.

64 % evropských domácností využívá domácí počítačovou síť

Takzvaný PowerLine ethernet, tedy počítačová síť po elektrických rozvodech, vychází ze stejného principu, jako internetové připojení ADSL - již vybudované rozvody použije ještě k přenosu dat.

Celý systém funguje velice jednoduše. Do elektrické zástrčky se zasune adaptér, který se kabelem připojí k routeru s internetovou přípojkou.Další adaptér (prodávají se v základním balení v páru) strčíte do jiné zástrčky, která je blízko počítače a kabelem ho s počítačem propojíte. Chcete připojit další zařízení? Stačí najít volnou elektrickou zásuvku a postup opakovat.

Základní nastavení, které stačí pro normální používání takové sítě, proběhne úplně automaticky. "Náročnější uživatelé, kteří chtějí v rámci této sítě používat například Skype, mohou upravit parametry pro přenos hlasu prostřednictvím webového rozhraní," doplňuje Aleš Pícl ze společnosti D-Link.

Nastavit jde i zabezpečení sítě heslem, i když je nepravděpodobné, že by někdo ve stejné budově používal tento způsob propojení počítačů.

Tato technologie je na trhu už několik let, a funguje překvapivě dobře. Je sice pomalejší než klasický ethernet nebo nejnovější varianta Wi-Fi, ale díky tomu, že elektrické zásuvky jsou skoro všude, dostanete internet třeba i do betonové garáže. Nemusíte tedy nikde vrtat díry na kabely.

Jedinou překážkou pro přenos dat v elektrické síti totiž představují měřicí hodiny. Pokud je ale máte například na chodbě, tedy mimo elektrický okruh, kde propojené počítače máte, vadit to nebude. Měřící hodiny mají na druhou stranu ovšem i výhodu. Díky nim se k vaší síti nepřipojí sousedé z domu či ulice. Při využití této metody je třeba počítat s náklady kolem tří tisíc korun za pár adaptérů.

Snadno a bez výdajů

Nejjednodušší způsob, jak přijít k počítačové síti, spočívá v maximálním využití služeb, které nabízejí poskytovatelé internetu. Například při objednání pevného internetového připojení na principu ADSL (rychlý internet přes telefonní rozvody) získá zákazník k samotnému internetovému připojení nejen modem, který zajišťuje připojení, ale také funkci takzvaného routeru, který dokáže řídit komunikaci mezi několika počítači. A pokud internetové připojení nastavuje technik telekomunikační firmy, je poměrně snadného ho umluvit k tomu, aby internet zpřístupnil nikoliv pouze na jednom, ale hned na všech počítačích v domácnosti.

Příjemnou skutečností je, že ve většině případů není nutné kupovat nic dalšího. To proto, že v podstatě všechny dnes prodávané počítače už mají možnost připojení k domácí síti. Stolní počítače mají zabudovanou síťovou kartu pro připojení kabelem, notebooky zase disponují bezdrátovým připojením.

Jediné, co může chybět, jsou kabely, ale ty bude mít technik přibalené, navíc se kabely dají koupit i v hypermarketu za několik desítek korun.

Ztracené to není ani v případě, že žádný technik není po ruce nebo že jste si pořídili další počítače až dlouho po pořízení internetového připojení. U takzvaných samoinstalačních balíčků telekomunikačních operátorů i u samostatně prodávaných routerů bývá k dispozici přehledný návod, jak si s celou věcí poradit.

V podstatě je to snadné. Stačí připojit krabičku od poskytovatele připojení do telefonní zástrčky a připojit kabelem první počítač. Díky přímému propojení je potom jen otázkou několika sekund, než se podaří nastavit fungování routeru a bezdrátové sítě.

O zbytek se postará router a moderní operační systémy. Například Windows Vista a hlavně Windows 7 už při instalaci druhého počítače dokážou zjistit přítomnost bezdrátové sítě a uživatele provedou celým připojením. A pokud je počítač připojený v průběhu instalace k routeru kabelem, zvládnou Windows (ale i konkurenční operační systémy založené na Linuxu nebo Mac OSX) veškeré nastavení bez zásahu uživatele. Podobné je to v případě multimediálních zařízení, jako jsou herní konzole nebo moderní televizory s podporou připojení k internetu. I v tomto případě stačí propojit zařízení s routerem.

Spolehlivý kabel

Tradiční způsob propojení počítačů do sítě počítá s klasickými kabely s konektorem RJ45, o kterých se mluví jako o ethernetových kabelech. Výhodou této sítě je větší rychlost a její vysoká spolehlivost. Dnes běžně prodávané síťové karty v počítačích podporují přenos dat s rychlostí 1 gigabit za sekundu. V takové síti přenesete obsah jednoho DVD přibližně za minutu. Mnohem běžnější v domácnostech je síť s rychlostí 100 megabitů, tedy desetkrát pomalejší. Jako brzda v tomto případě působí domácí routery. Kvůli vyšší ceně a omezenému využití se gigabitové modely moc neprodávají.

Nevýhodou klasické počítačové sítě je potom nutnost propojit všechna zařízení k routeru pomocí kabelů. Pokud na to není byt nebo dům připravený už z průběhu stavby, je poměrně náročné kabely dovést do všech místností, kde je síťové připojení potřeba. Znamená to spoustu vrtání a hlavně nutnost kabely schovat do lišt nebo pod koberce, což nepůsobí zrovna esteticky. Navíc je počítač připojený kabelem v podstatě nemobilní.

Wi-Fi s písmenem n

Konkurentem klasických sítí je bezdrátové připojení prostřednictvím technologie Wi-Fi. Uživatel v bezdrátové síti nemusí s notebookem sedět u stolu v dosahu kabelu, ale může si ho vzít na balkon nebo třeba do koupelny. Hlavní podíl na nárůstu popularity bezdrátových sítí mají notebooky, které se bez podpory Wi-Fi už několik let v podstatě neprodávají. A většina lidí v domácím prostředí ani nebude přemýšlet nad tím, že Wi-Fi je třikrát pomalejší než "kabelová" síť.

Nejnovější standard Wi-Fi s označením 802.11n schválený vloni na podzim navíc nabízí rychlost až 300 megabitů za sekundu, takže se v praxi může vyrovnat základní variantě ethernetu. "Standard 802.11n nabízí kromě vyšší rychlosti také větší dosah, takže i v členitých prostorách, například v rodinných domech, nabídne kvalitní pokrytí signálem," vysvětluje Aleš Mudruňka ze společnosti Netgear.

Právě omezený dosah v betonových budovách patří k nevýhodám běžně rozšířených Wi-Fi. Další riziko představuje zabezpečení bezdrátové sítě, nutností je vyžadovat před připojením heslo. "Povědomí o zabezpečení bezdrátových sítí je vysoké, i v zemi s největším počtem nechráněných sítí, ve Francii, si přístup k síti chránilo 80 procent domácností," říká Jan Křístek ze společnosti Cisco.

Síťové disky zpřístupní data ze všech počítačů i televize

Síťové disky (NAS) nabízejí možnost bezpečně zálohovat soubory mimo vlastní počítač. To se hodí v případě, že vám třeba zkolabuje notebook s vaší týdenní práci. Data tak neztratíte, protože je budete mít bezpečně uložena na síťovém disku. Hospodářské noviny proti sobě postavily hned dvě taková zařízení. Netgear ReadyNAS Duo proti D-Linku DNS-323.

Na první pohled

Po prvním pohledu následuje první připojení, které si vyžádá trochu času, zejména ve chvíli, kdy do těchto zařízení vložíte nový pevný disk. Jeho formátování totiž může zabrat i několik hodin. Ideální je prostě zařízení zapnout přes noc a dopřát mu dostatek času. Stejné je to potom při prvním kopírování dat. Pokud chcete na tyto síťové disky uložit domácí videa ve vysokém rozlišení, načekáte se. Pouhých 10 hodin videa v HD má totiž přibližně 100 GB a na 100Mbit ethernetu to znamená přibližně tříhodinový přenos. A pokud přenášíte data z notebooku přes bezdrátovou síť, bude čekání ještě delší.

Pod kapotou

Na obrázcích na první pohled obě zařízení trochu klamou. Zejména ReadyNAS od Netgearu vypadá jako velká krabice. Ve skutečnosti jsou oba síťové disky menší než krabice od bot. D-Link při zpracování DNS-323 myslel na spotřebitele citlivé na cenu, a tak hliník pro lepší odvod tepla doplnil plasty. NetGear se i u malého zařízení pro domácnosti drží profesionálních standardů a nabízí robustní celokovové tělo s elegantními dvířky a hlavně profesionální systém upevnění disků. Zatímco v D-Linku jsou disky v podstatě volně uložené, v ReadyNASu jsou v "klícce", která zajišťuje bezpečnou manipulaci s disky za provozu.

Asi největší rozdíl mezi oběma zařízeními je ve způsobu prodeje. Zatímco ReadyNAS Duo se prodává nejčastěji již vybavený pevným diskem s kapacitou 500 GB, konkurenční D-Link nabízí většina prodejců bez disků, takže je nutné k ceně připočítat asi 2000 korun za pevný disk se stejnou kapacitou. Nutné je také pečlivě vybírat disk vhodný do nepřetržitého provozu.

Pečlivému výběru disku se nevyhnou ani majitelé ReadyNASu, protože základní konfigurace s jedním diskem je málo. Pokud už se někdo rozhodne pro koupi domácího síťového úložiště, je více než rozumné koupit i druhý disk. Důvodem není zvýšení kapacity, ale možnost zapojení dvou disků do režimu zrcadlení (RAID 1), kdy se data automaticky ukládají ve dvou kopiích, takže o ně uživatel nepřijde ani v případě, že jeden z disků selže. Tato vlastnost za dvoutisícovou investici rozhodně stojí.

Služby a rozšíření

V základních funkcích si oba produkty nemají v podstatě co vyčítat. Oba nabízejí podobný základ, který vychází z toho, že jde o systémy spadající do kategorie NAS. Náročnější zákazník ale rozdíly najde.

O trochu dražší ReadyNAS nabízí například tři USB konektory, zatímco DNS-323 má jenom jeden, což znamená, že k zařízení může být připojena jenom tiskárna nebo jenom USB disk, ale ne obě zařízení dohromady.

Uživatelé, kteří se opravdu bojí o svá data (a dobře dělají) navíc potřebují jeden USB konektor pro připojení záložního zdroje napájení, který slouží pro uložení dat v případě výpadku proudu. NetGear navíc podporuje i funkci HotSwap, která umožňuje vyměnit vadný disk bez vypínání zařízení a hned jej nahradit novým, který se automaticky naformátuje. NAS na něj zkopíruje data bez zásahu uživatele.

Na případné problémy ale upozorní obě zařízení automaticky svého majitele e-mailem dříve, než dojde ke skutečné havárii. Na každém potom je, zda dokáže takové vymoženosti využít nebo jestli mu stačí základní funkce.


NetGear ReadyNAS Duo (6 200 Kč)	D-Link DNS-323 (3 800 Kč + 2 000 Kč 500 GB pevný disk)
+ tříletá záruka	+ nízká cena
+ možnost přípojení více zařízení	+ hliníková konstrukce
+ větší nabídka pokročilých funkcí	+ jednoduché nastavení
- vyšší cena	- volné uchycení disků
	- nižší rychlost zápisu a čtení

Slovníček

Ethernet – označení pro klasickou "kabelovou" počítačovou síť
DLNA – technologie pro sdílení multimédií v počítačových sítích
Modem – zařízení, které zajišťuje přístup k internetu (často kombinovaný s routerem)
Powerline ethernet – počítačová síť po drátech elektrického vedení
Router – zařízení, které řídí komunikaci mezi počítači a počítačovými sítěmi
Wi-Fi – bezdrátová síť, která slouží pro lokální sítě a v Česku je populární i mezi menšími poskytovateli internetu
WPA/WEP – systémy zabezpečení bezdrátových sítí proti neoprávněným přístupům