Češi rádi nakupují přes chytrý telefon a v Číně, v přístupu k bezpečnosti se ale příliš nelepší
Drtivá většina českých uživatelů a uživatelek dnes nakupuje online (97 %). Oproti minulým letům navíc roste obliba online nákupů prostřednictvím chytrého telefonu a mimo klasické české e shopy. Češi stále častěji nakupují online také v zemích EU a v Asii. Na známém čínském tržišti Temu nakoupila podle výsledků průzkumu již třetina dotázaných.
Stále častěji také nakupujeme na bazarových platformách, na
kterých se však můžeme setkat s propracovanými podvody. Ačkoli již věnujeme
větší pozornost bezpečným platbám kartami na internetu, obecně se v přístupu k
zabezpečení našich zařízení, hesel a v posuzování bezpečnosti e-shopů meziročně
nelepšíme. Vyplývá to z průzkumu společnosti ESET připraveném agenturou Median,
který probíhal v období od 18. do 21. listopadu 2024.
Stále raději nakupujeme online mimo Česku republiku. Oproti
loňskému roku se zvýšil počet českých uživatelů a uživatelek, kteří častěji
nakupují zboží z Asie (z 25 % v roce 2023 na 32 % v roce 2024) nebo z EU (z 27
% v roce 2023 na 35 % v roce 2024), kde nakupuje především nejmladší generace Z
ve věku 18–24 let. Kromě klasických obchodů vzrostla také obliba bazarových
platforem. Zatímco v roce 2023 uvádělo 39 % dotázaných, že na online bazarech
nakupuje, letos využívání těchto nákupních platforem deklarovala téměř polovina
dotázaných (45 %), a to včetně nákupu dárků k Vánocům. Na online bazarech
nakupují dárky dvě pětiny respondentů (40 %), kteří nakupují k Vánocům také
tzv. „z druhé ruky“. Oblíbené mohou být nejen díky úspoře peněz, ale také jako
ekologičtější varianta ke standartnímu nakupování.
„Bazarové platformy se pomalu stávají alternativou ke
klasickému nakupování. Jak ale dlouhodobě sledujeme, uživatelé se tam mohou
také setkat s propracovanými podvody, které kyberzločinci proměnili v
organizovanou výdělečnou aktivitu se stamilionovými škodami. Růst obliby
bazarových platforem jako míst k online nakupování tak klade stále větší nároky
na povědomí o kybernetických hrozbách a zabezpečení našich osobních dat,“
říká Jakub Souček, vedoucího pražského týmu expertů společnosti ESET, kteří
monitorují kyberkriminální aktivity.
„Českých uživatelů a uživatelek jsme se letos ptali také
na jejich oblibu známého čínského internetového tržiště Temu, které se stalo v
posledních měsících předmětem mnoha diskusí o bezpečnosti a o kvalitě zboží,
které nabízí,“ pokračuje Souček. „Zkušenost s nákupem na Temu má podle
našeho průzkumu zhruba třetina dotázaných (32 %), z nichž 7 % uvedlo, že zde
nakupuje často. Je nicméně také zajímavé, že čtvrtina dotázaných uváděla, že
jim nakupování na Temu nepřijde bezpečné (23 %), nebo že tam nenakupují kvůli
tomu, že jim zboží nepřijde kvalitní (24 %). Především v případě nákupní
aplikace Temu vždy uživatele upozorňujeme, aby zvážili její používání. Mnoho
lidí je přesvědčeno, že jejich data přece nikoho nebudou zajímat. Bohužel tomu
tak není. Data každého z nás mohou dále sloužit například k vytváření agresivní
cílené reklamy nebo ke zneužití identity, a to nejen v případě využívání
konkrétně této nákupní aplikace. Temu může nicméně údaje o uživateli a o
zařízení sdílet se třetími stranami, např. se svými přidruženými společnostmi,
a pokud tyto přidružené společnosti sídlí v Číně, bude nakládání s daty uživatelů podléhat tamější legislativě. Nevíme, jak jsou data
u těchto společností dále zpracovávaná, a nemusí s nimi být nakládáno v souladu s evropskými
principy a standardy zpracování dat,“ vysvětluje Souček.
Přes telefon nakupujeme stále raději, v jeho zabezpečení se ale nelepšíme
Nejčastěji nakupují online lidé ve věku od 25 do 34 let a
velmi často především ženy (36 % oproti 28 % mužů). Nejčastěji nakupujeme
online prostřednictvím mobilních telefonů (69 %), přičemž nejoblíbenějším
nástrojem k nakupování jsou hlavně u nejmladší generace. Více než polovina
dotázaných pak k online nákupům využívá notebooky (53 %), které jsou také
nejlépe vybavené bezpečnostním softwarem – kladně na tuto otázku odpovědělo 65
% respondentů. Lidé ve věku 65 a více let zase nejvíce využívají stolní počítače.
„Zatímco obliba notebooků zůstává oproti minulým letům
stále stejná, vidíme naopak výrazný nárůst obliby chytrých telefonů. V minulém
roce jej k online nakupování využívala polovina dotázaných, letos to bylo již
69 %. Jen polovina dotázaných si však chrání chytrý mobilní telefon nějakým
bezpečnostním řešením a 9 % lidí dokonce uvedlo, že neví, zda ho na svém
zařízení má nainstalovaný,“ komentuje výsledky Souček. „Opakovaně
sledujeme, jak mezi lidmi panuje názor, že mobilní telefon není takovým cílem
hackerů jako počítač. Opak je ale pravdou, útočníci jsou mistři v přizpůsobení
se vývoji ve společnosti. Obliba využívání telefonů roste a my v nich dnes
uchováváme řadu osobních a citlivých údajů. Útočníci na ně mohou zaútočit
různými způsoby, například podvodnými SMS zprávami s odkazy na nebezpečné
webové stránky. Právě bezpečnostní software dokáže nebezpečný web rozpoznat,
uživateli na něj včas zamezit přístup a předejít například finančním škodám,“
říká Souček.
Nejoblíbenějším způsobem platby je stále platba kartou,
uvádějí to tři čtvrtiny dotázaných (72 %). Oproti minulým letům se ale těší
větší oblibě možnost platby prostřednictvím Google Pay či Apple Pay (45 % v
roce 2024 ve srovnání s 29 % v roce 2023). Častější je v Praze a Středních
Čechách. Využívají ji také především mladší a vzdělanější uživatelé. Oproti
loňskému roku také klesla obliba platby na dobírku nebo převodem na účet.
„Dle výsledků průzkumu vidíme, že se čeští uživatelé již
snaží lépe přistupovat k zabezpečení svých online plateb kartami. Více než tři
čtvrtiny dotázaných uváděly, že je pro ně důležité doplnění plateb vícefázovým
ověřením (77 %) či nastavením limitů na kartě (71 %). V nějaké formě pak 39 %
dotázaných využívá také virtuální kartu a pětina dotázaných (21 %) sáhne i po
oddělené platební kartě. To jsou všechno postupy, které mohu výrazně snížit
kybernetická rizika a finanční škody. Je to ale především vícefázové ověření,
které může rovnou zabránit neoprávněné transakci nebo neoprávněnému přístupu k našemu
online účtu. Typicky se jedná o dodatečné ověření uživatele, např. kódem zaslaným v SMS, e-mailu nebo ideálně potvrzením přihlášení v ověřovací aplikaci,“ dodává Souček.
Bezpečnost e-shopu hodnotíme podle dobrých zkušeností a recenzí
Třetina českých uživatelů (32 %) stále využívá pro
přihlášení do účtů internetových obchodů stejné nebo podobné heslo. Nejčastěji
se jedná o uživatele do 34 let.
„Pouze čtvrtina dotázaných správně používá unikátní heslo
pro přihlášení do svého účtu, přitom používání jedinečného hesla pro každou
službu je jednou z nejdůležitějších kyberbezpečnostních zásad. Pokud totiž útočníci prolomí jeden z našich účtů nebo získají hesla z uniklých databází, pokusí se dosazovat
stejnou kombinaci přihlašovacího jména a hesla i na jiných místech. Tyto útoky bývají automatizované a riziko dalšího prolomení je tak vysoké. Situace se bohužel nelepší, ani když se podíváme, jak uživatelé svá hesla
spravují. Největší část dotázaných (39 %) si svá hesla pamatuje z hlavy. To ale
může mít důsledek v tom, že taková hesla nebudou dostatečně složitá a silná.
Někam na papír si je zapíše 14 % dotázaných a 9 % dotázaných je uloží do
internetového prohlížeče. Ty ale nejsou dostatečně zabezpečené například před
infostealery. Řadí se mezi spyware, který je dlouhodobě hrozbou pro počítače s
operačním systémem Windows v Česku. Speciálního správce hesel využívá jen 15 %
dotázaných. Tento program ale hesla ukládá právě v bezpečné, zašifrované podobě
a automaticky je dosazuje při přihlášení do našich účtů. Usnadňuje tak
používání unikátních silných hesel pro každou službu a zároveň nenutí uživatele
si všechny pamatovat,“ vysvětluje Souček.
Ani v případě posuzování bezpečnosti e-shopu se příliš
nespoléháme na skutečné bezpečnostní ukazatele. Pro výběr e-shopu, ve kterém
chceme nakupovat, je pro nás sice nejdůležitější důvěra v bezpečnost nákupu,
úroveň zabezpečení přitom ale v naprosté většině (83 %) hodnotíme podle
dřívější dobré zkušenosti s nákupem, podle dobrých recenzí (57 %) a dle
důvěryhodné a známé značky (55 %). Skutečné bezpečnostní prvky jako kritérium
pro posouzení bezpečnosti označila méně než čtvrtina dotázaných.
„Známé značky představují dobré reference i s ohledem na
bezpečnost nákupu, jsou ale často zneužívány kyberpodvodníky. Ti dokáží
vytvořit věrohodnou kopii známého e-shopu i s falešnými recenzemi na produkt nebo službu. Na
falešný
internetový obchod nás může upozornit několik věcí. Věnovat pozornost bychom měli podivně znějící
internetové adrese e-shopu a jeho zabezpečení, které můžeme například zjistit
kliknutím na ikonu nastavení na začátku adresního řádku v prohlížeči. Text na webu může být strojově přeložený, některé části nemusí být
vůbec přeloženy do češtiny a narazit můžeme i na nekonzistentní formátování
textu napříč webem. Některé odkazy se mohou zobrazovat v nestandardním formátu
a grafika webu může být na některých místech rozbitá. To všechno jsou
ukazatele, které nás mohou upozornit na to, že něco není v pořádku,“
doplňuje Souček.
„Z hlediska České obchodní inspekce a jejích dozorových
kompetencí v souvislosti s distančními formami prodeje spotřebitele opakovaně
upozorňujeme, aby věnovali pozornost tomu, kde nakupují a ještě předtím, než
učiní závazné kroky, aby si ověřili důvěryhodnost prodávajícího a věděli, s kým
smluvní vztah uzavírají. Kdo je provozovatelem e-shopu, kde sídlí, zda uvádí
své kontaktní údaje a obchodní podmínky. Pokud tyto údaje nemá, subjekt je
anonymní, neinformuje řádně například o právu na vrácení zboží nebo uplatnění
práv z vadného plnění, doporučujeme zvolit jiného prodejce. Smluvní podmínky
jsou velmi důležité v případě, kdy spotřebitel využívá služeb on-line tržiště,
kde poskytovatel nemusí být jednou ze stran kupní smlouvy a spotřebitelé vůči
němu nemohou uplatnit práva, která mají vůči prodávajícím. Protože pouze
zákonných nebo smluvně zajištěných práv se může spotřebitel následně dovolávat.
A pokud nakoupí u anonymních subjektů nebo u subjektů, které sídlí v zemích s
nízkou vymahatelností práva, může být uplatňování spotřebitelských práv
obtížné, ne-li nemožné. V souvislosti s
platbami doporučujeme spotřebitelům volit platební prostředky s garancí
zprostředkovatele platby a platby předem provádět jen u skutečně důvěryhodného
obchodníka,“ říká mluvčí České obchodní inspekce František Kotrba. ČOI mj.
spravuje i seznam rizikových webů, kam prakticky denně přibude jeden nový
rizikový web. Seznam najdete na adrese www.rizikove.cz. Při používání
bezpečnostního řešení společnosti ESET jste již automaticky i před těmito
rizikovými e-shopy chráněni.
Průzkum společnosti ESET se uskutečnil formou online panelu
společnosti Median, který mezi 18. a 21. listopadem 2024 vyplnilo 1020
respondentů ve věku 18 a více let v zastoupení 51 % ženy ku 49 % muži.
Doplňkové foto: Pixabay
Zveřejněno: 10. 12. 2024