DAB: Digitální vysílání se na nás valí už i z rádia

Tenhle článek nosím v hlavě už několik měsíců. Impulsem mi byla IFA 2015 v Berlíně, která ukázala pokrok v oblasti digitálního příjmu rozhlasu. Abych byl o hodně konkrétnější, nakopla mne expozice společnosti Technisat, která digitálními vstupními díly vybavuje například automobily společnosti Volkswagen (a tedy i Škoda Auto), aniž bychom to tušili. O co jde? Jde o DAB - Digital Audio Broadcasting. Digitální příjem zvuku.

V oblasti digitální ho příjmu televizního signálu se plácáme už nějaký ten rok a došli jsme u nás zatím k DVB-T, pozemnímu vysílání, které v době rostoucích rozlišení televizorů už nějak nestačí, DVB-T2, které je u nás v nedohlednu, DVB-S2, které - pokud máte satelitní přijímač, patří k tomu nejlepšímu, co může trh nabídnout, a k DVB-C, tedy příjem kabelovkou, kde záleží na tom, co vám nabídne váš operátor. Alternativou pak je třeba O2 TV, se kterou osobně ale nejsem moc spokojen, přestože náš dům je umístěn snad jen 200 metrů od ústředny. Obraz se často sype do kostiček každou chvíli, ale zase výhoda je, že si mohu rozkostičkované programy přehrát až 36 hodin nazpět. Každodenní anabáze sledování O2 TV ale začíná resetem set-top boxu. To proto, že po zapnutí pravidelně neumí pustit zvuk do HDMI výstupu. Zkusím ho tedy vyměnit. Moc se mi do toho nechce, protože O2 mi set-top box poslala, ale výměnu je třeba provést osobně na prodejně (ptám se, kde to jsme?).


Ale to jsem snad ani nechtěl nebo neměl psát. Tady jde o to, že když jedete autem, můžete poslouchat digitální rozhlas. Na hodně místech. A skutečně, z Prahy do Brna po dálnici D1 (pokud vás z ní někde nesestřelí) dojedete, aniž byste někde na více než několik kilometrů přišli o signál.

Nastává tedy doba, kdy se nad tímto fenoménem musíme zamyslet. Je tu a je škoda ho nevyužít.

DAB je zatím alternativou k FM stanicím vysílaným na velmi krátkých vlnách VKV. U nás jsme se s FM přesunuli do pásma 87,5-108,0 MHz, tedy CCIR. Ale do budoucna bude šířen signál rozhlasových stanic pomocí DAB. A k tomu získáte ještě navíc spoustu služeb. Na rozdíl od FM, kam se „vejde" jen dopravní zpravodajství RDS a informace o vysílaném programu s názvy písniček, protože jde o analogový systém, ve kterém už moc redundance pro další služby nezbývá, DAB vám nabídne spoustu věcí navíc.

DAB si ale na žádné „výškrabky" nehraje a tak seznam jeho služeb velmi rozmanitý. Až jsem se sám divil.

A než se ponoříme do bližšího popisu a charakteristiky tohoto systému., vezte, že k dispozici jsou už i stolní radiopřijímače (kromě těch do automobilu vestavěných), přijímače přenosné i sestavy, které vám dodají mnohem kvalitnější podání pořadů, než jste byli zvyklí u FM. Samozřejmě máte možnost zakoupit i tunery, které se stanou částí vašeho Hi-Fi řetězce, pokud jste se k němu opět vrátili. No a nakonec, DAB přijímač si můžete za pár stovek zakoupit i jako USB zařízení a poslouchat tak rozhlas pomocí tohoto zařízení. Pokud tedy nejedete v internetových rádiích.

A ještě jednu větu. Do příštího auta chci už DAB. V Německu to hraje skoro na všech dálnicích, u nás na D1, jako chobotnice roztahuje svá chapadla, tak i DAB se plíživě šíří do všech směrů…

Co to DAB je a co od něj můžeme čekat?

DAB (Digital Audio Broadcasting) je zemské digitální rozhlasové vysílání, které má v blízké budoucnosti nahradit stávající FM vysílání v pásmu FM/VKV - to už víte. V současnosti se tento systém šíří po celém světě. Nejvíce rozvinutý je v západní a jižní Evropě, Velké Británii a Irsku, jak byste asi i očekávali, ve Skandinávii, po celé Austrálii, Kanadě a v Jižní Koreji. Od roku 2007 se používá kodek AAC+, který má vyšší efektivitu kódování a od té doby hovoříme správně o DAB+, i když stále se používá označení DAB.

DAB stojí - podobně jako už zmíněné systémy pro vysílání digitálního televizního signálu - na vysílání datového multiplexu, což je balík, do kterého se typicky vejde signál dvaceti rozhlasových stanic. Signál jednotlivých programů (stanic) se buď kabelem, nebo bezdrátovou cestou dostává ke kodérům u vysílače, kde je signál (pokud už v nějaké dohodnuté kvalitu nesnižující formě nebyl připraven ve studiu) je digitalizován a následně datově komprimován (formátem MPEG2 nebo MPEG4). Poté jsou sdruženy takto připravené signály do jednoho datového toku v jednom multiplexu.


A tak zatímco při vysílání v pásmu FM každý vysílač potřeboval nosnou (to je frekvence, kterou ladíte na svém přijímači), samozřejmě se „roztahuje" kolem této frekvence (nosné) směrem do stran. A protože signál je omezen frekvenčně na maximum 12,5 kHz, šířka postranních pásem bývá široká různě - dle nastavení vysílače, kodéru a tak podobně. Patří to do teorie radiotechniky, a ačkoli by se o této problematice dalo psát podrobně, vám bude stačit vědět, že jednotlivé stanice si tak zvaně „lezou do zelí" a navzájem se ruší, především pak, pokud jsou frekvence analogového FM vysílání velmi blízko k sobě. Proto je nutné vysílací frekvence od sebe oddělit  a podle tak zvaného vysílacího schématu nebo spíše mapy pak naplánovat frekvence jednotlivých stanic tak, aby se vzájemně nerušily. Je tedy možné, že poměrně vzdálený vysílač například ve Španělsku může mít stejnou vysílací frekvenci jako třeba Rádio Beat v Praze, respektive jeden z mnoha jeho vysílačů, rozprostřených po celé naší republice.

Je zajímavé - a to vím z dob, kdy nad mým bývalým baráčkem se skvěla dlouhá FM anténa - že v době jarní a podzimní rovnodennosti dochází k vytvoření zajímavé struktury vodivých vrstev v atmosféře, takže po několik dnů (typicky tak šest až deset) můžete na velmi dobrou anténu přijímat například vysílače z Itálie, jednou se mi dokonce povedlo tímto zajímavým vlnovodem zachytit na pár minut vysílání i z USA, rádio z New Yorku, dokonce jednou jsem chvíli poslouchal rádio z Austrálie.

Dnes si můžete rádia poslouchat po internetu, takže vás asi takové zajímavůstky nezajímají, ale uvádím je jen proto, že jsem to sám zažil a kamarádům jsem ukazoval, jak signál FM, který se dle lokace a třeba toho, zda je vysílač umístěn v husté zástavbě nebo na vysokém kopci, přičemž hraje svou roli i výška vysílače, má šířit pouze několik kilometrů maximálně desítek kilometrů, aby mohl být zachycen radiopřijímačem. Já sám jsem lovil vlny na špičkovém přijímači Technics ST-S7T, který měl citlivost vstupního dílu, pokud se dobře pamatuji, 0,65 ľV/75 ohmů. Ostatní přijímače v sedmdesátých osmdesátých letech minulého století začínaly na 0,75 ľV až 1 ľV.


Tak - a tady víte, že jeden vysílač zabere poměrně široké spektrum rozložené kolem jeho vysílacího kmitočtu. Takže stanic v určité lokalitě musí být od sebe vzdáleny minimálně několik desetin megahertzu, lépe jednotek MHz.

U digitálního rozhlasu DAB je to jinak. Velkou výhodou tohoto způsobu šíření signálu je sdružení více programů do jednoho balíku a díky komprimaci není třeba tak široké pásmo určené k přenosu - respektive to je pevně dané. Navíc může být citelně zúženo použitím vyšší komprimace nebo snížením počtu stanic, šířených v jednom multiplexu. To vše vede k optimálnějšímu využití vysílacích kmitočtů a daleko širší nabídce služeb. Další výhodou je možnost přenosu různých doplňkových dat, jako jsou doprovodné texty, obrázky, infografika, mapy a podobně až do přijímače DAB signálu. Záleží tedy na jeho možnostech, vlastnostech, schopnostech a vybavení (displej), abyste mohli očekávat spektrum informací, které vaše „rádio" dokáže nejen přijmout, ale pak i „v nějaké rozumné formě" zobrazit. Na jednom ze serverů, zabývajících se DAB , najdete více informací, včetně map pokrytí naší krásné země digitálním signálem DAB. Hovoří se tu i o tom, že vzhledem k přenosu signálu několika stanic v jednom multiplexu se tolik nezatěžuje pásmo a tím pádem je vysílání energeticky méně náročné, takže je ekologičtější - a to všichni chceme slyšet.

Pásmo FM a DAB

Jak už víte, FM pásmo CCIR pokrývá frekvenční rozsah od 87,5 do 108 MHz. DAB se přestěhoval mnohem výše, do třetího pásma, pokrývajícího frekvenční rozsah 174-240 MHz. To bylo možné právě tím, že televizní analogové vysílání uvolnilo toto pásmo, když se přešlo na vyšší frekvence v rámci terestriálního (pozemního) vysílání DVB-T. V Itálii se podporuje pásmo III i L-band (1452-1490 MHz). U nás je notifikován L-band. Využití III. pásma u nás je povoleno na individuální oprávnění zatím v Praze, ve středních Čechách - vysílač Příbram, v Ústeckém kraji - vysílač Milešovka, Plzni městě, v Jihočeském kraji a ve východních Čechách z vysílače Trutnov - Černá hora. (Zdroj: pureradio.cz).


Pokud si tedy ke konci shrneme výhody, které nám DAB nabízí, jsou to především:

* kvalitnější zvuk, srovnatelný s kvalitou CD,

* díky použití digitálních obvodů je snadné nahrávání pořadů na paměťová média - buď interní, vestavěná v některých přijímačích, nebo na médium externí (flash paměť, externí pevný disk),

* volba jednotlivých programů je velmi snadná,

* možnost přijmu a následného dekódování doprovodných informací, zde záleží na vybavení radiopřijímače DAB,

* došlo k rozšíření programové a žánrové nabídky (u FM byla druhá uvedená možnost už vyčerpána),

* systém DMB umožní sledovat i televizní příjem na mobilních přístrojích,

* příjem je dobrý i v členitých oblastech, vysílače mají větší dosah (podívejte se na mapy pokrytí naší země signálem DAB a pokud budete mít možnost vyzkoušet přijímač DAB v autě při jízdě po dálnici D1, zjistíte, že si opravdu nevymýšlím a že těch skutečně „úplně hluchých míst" je poskrovnu, signál se totiž šíří i odrazy, aniž by to mělo vliv na kvalitu příjmu,

* k pokrytí určité oblasti - to už víte - jsou třeba vysílače s menším výkonem, takže se snižuje množství energie vyzářené do prostoru (elektrický smog),

* výše zmíněný server pak jako plus dodává, že provozovatelé rádií mají menší problémy s dodáním signálu do vysílačů DAB a tím pádem jim klesají náklady na šíření programů jimi vysílané stanice.

Zde pak najdete mapu vysílačů  společnosti České radiokomunikace, která provozuje právě vysílače a stará se o vysílání signálů ke spotřebitelům.

Jaké jsou nevýhody DAB

Během poslechových testů jsem přišel na několik vlastností, které jsou pro DAB typické. Zatímco radiopřijímač FM hraje, dokud může, tedy při nízké úrovni přijímaného signálu se prostě postupně snižuje hlasitost dekódovaného signálu, který se utápí v čím dál tím větším šumu, až stanic přestane hrát úplně (pokud ale máte autorádio nebo přijímač s funkcí automatického přelaďování na jinou frekvenci, podle ID stanice radiopřijímač dokáže přeladit na jinou vysílací frekvenci stejné stanice, šířenou jiným vysílačem, který je blíže anténě vašeho přijímače). U DAB máte jen dvě možnosti: buď vám „rádio" hraje nebo nehraje. Nic mezi tím. Jako u DVB-T.

S tím trochu souvisí i to, že signál je kvalitní většinou mimo budovy (je to dáno frekvencemi, na kterých se vysílá a signál některých vysílačů neprostoupí do vnitřku budovy). Proto si pořiďte radiopřijímač, který disponuje možností připojení externí antény, v některých případech budete muset radiopřijímač umístit k oknu nebo najít nejlepší místo příjmu.

Zajímavé rovněž je to, že pokud radiopřijímač stojí na stole a hraje, a vy otočíte anténu jen na druhou stranu, signál může úplně vypadnout. To znamená, že najít vhodné místo pro příjem především v budovách, je dost nesnadné, ne-li v některých případech nemožné. A opět se potýkáme s tím, že je třeba kvalitní antény, kterou do přijímače připojíte.

Především v místnostech se také setkáte s problémem, kdy vám stanice vypadávají. A pokud přijímáte současně signál FM stejné radiostanice, zpoždění v DAB rádiu dosahuje i několika desítek sekund. To souvisí s tím, že aby příjem byl kontinuální, DAB přijímač si většinou uchovává přijatý signál do tak zvaného bufferu neboli vyrovnávací paměti a v případě krátkých výpadků způsobených třeba přeletem letadla pak čerpá signál z této paměti. Pokud přijímač buffer nemá (zatím jsem se s takovým přijímačem nesetkal), ani takový přístroj nekupujte. Byli byste pořád napnutí a rozzlobení, protože signál, linoucí se z přijímače by mohl být přerušován krátkými výpadky v trvání od několika milisekund až do několika stovek milisekund - což působí velmi rušivě. Delší výpadky - typicky nad jednu sekundu pak přijímač řeší tak, že přeruší přehrávání úplně a na displeji ukáže rostoucí sloupec, kterým dává najevo, že „nasává" informace, aby z nich mohl opět složit jednolitý program, jdoucí k vašim uším.

Co si můžete koupit

V Německu se loni prodalo - podle agentury GfK - přes milion přístrojů, umožňujících přijímat signál DAB. A protože na tento článek navážou testy tří přijímačů DAB společnosti TechniSat, která se podílela i na vzniku tohoto článku, jistě zvíte možnosti stolních přijímačů i přenosných rádií.

Dnes tedy uzavřeme článek (možná zopakujeme i to, co již bylo napsáno výše) tím, že současná nabídka na trhu začíná USB tunery DAB, které můžete zapojit do USB portu vašeho počítače nebo notebooku, připojit k nim anténu a sledovat vysílání digitálních rádií ve vašem dosahu.

Další kategorií jsou radiobudíky. Ty mívají buď jen tuner DAB, některé ale mají vestavěný tuner FM pro příjem analogového signálu stávajících stanic.

Dále tu máme přenosná rádia od pohlednicového formátu až do formátu „něco mezi formátem A5 a A4". Některé z nich jsou vybaveny zásuvkou pro externí anténu - a já vám doporučuji, pokud budete volit, jaké „rádio" si koupíte, preferovat ty, které mají zásuvku pro externí anténu. Věřte mi, je to mnohem větší „duchařina" než jsem si myslel - a opět přidám lokaci: uvnitř budov. Stalo se mi dokonce, že v jedné místnosti, situované na jih, jsem přijímal signál bez problémů kdekoli v ní, v místnosti, umístěné na sever mi fungoval příjem (některých multiplexů) jen na kraji kuchyňského stolu.

Pak tu máme rádia stolní, mnohdy vyrobená v retrostylu. Tady je zcela nutností pořídit modely s přípojkou na externí anténu.

To samé pak ale platí i pro radiopřijímače DAB, vyvedené ve stylu Hi-Fi soustavy. Někteří výrobci totiž přistoupili na znovuobjevení Hi-Fi sestav a vyrábějí přístroje - tunery - FM a DAB se šířkou 430, 420 nebo 350 a 330 mm, které se hodí do většiny soustav Hi-Fi.

Nabídka je obrovská, můžete se těšit. V každém případě ale vás jistě potěší vynikající zvuk DAB přijímače, pokud máte v anténě dobrý signál. Budou se vám líbit možnost nahrávání oblíbených pořadů, které nemůžete slyšet (jste třeba na poradě) nebo poslech pořadů s časovým zpožděním. Tak jak to znáte z televize, s možností vidět spoustu dalších informací na obrazovce přijímače, je-li jí vybaven. Jediné, co vám může vadit - a záleží na druhu přijímače - je to, že v případě přepnutí na jinou stanici někdy chvíli trvá, než se naplní vyrovnávací buffer a tak reakce přijímače nemusí být okamžitá.

Měl jsem k dispozici i autorádio ve voze Škoda Superb a tam přepínání jednotlivých stanic netrvalo déle, než (odhadem) 0,2 až 0,5 sekundy. Takže houby zle.

DAB je - podle mého mínění - obrovský skok vpřed v šíření signálu radiových stanic, dokonce - dle mých zkušeností - bych si DAB rádio pořídil raději, než abych poslouchal místní radiové stanice dostupné na DAB, šířené ale po internetu. Tak jsou výpadky daleko nečekanější a přijímaný signál trpí mnohem většími nedostatky, než příjem DAB.

A ještě jedna věta: Příchod DAB přijímačů přináší velmi zajímavé stylistické výrobky. Špičkový design a zajímavá provedení.

Zveřejněno: 28. 02. 2016