Distribuční poplatky za energie v roce 2025 (prý) výrazněji neporostou
Konečné sazby elektřiny a plynu neovlivňuje jen silová cena energií na burze, se kterou pracuje dodavatel energií, ale také distribuční poplatky. Platíme je distributorovi, který z nich spravuje přenosovou soustavu a jističe na odběrných místech nebo přispívá k budování obnovitelných zdrojů energie. Regulovanou složku cen každoročně stanovuje Energetický regulační úřad (ERÚ) – a ten právě před pár dny odtajnil sazby na příští rok.
● I po
posledním zlevnění je v porovnání s akvizičními ceníky elektřina o téměř 1.000
Kč a plyn o přibližně 500 Kč na každou jednu MWh dražší.
● Kalkulátor.cz
doporučuje aktuálně nevyčkávat s fixací cen.
● Změnou
dodavatele totiž získáte přístup k akvizičním ceníkům určeným pro nové
zákazníky, které jsou výrazně levnější než ceníky dlouhodobých zákazníků.
„Hned na úvod je třeba říct, že oproti loňské zprávě ERÚ,
která informovala o prudkém zdražování poplatků, je ta letošní o poznání
příznivější. V případě elektřiny i plynu by průměrné ceny měly meziročně
dokonce klesnout, domácnosti dle ERÚ ušetří v průměru 10 % na elektřině a 8,5 %
na plynu. Jak je to možné? Poplatky ve skutečnosti mírně porostou, dodavatelé
ovšem kvůli vysoko nastaveným cenám z dřívějška pořád mají prostor pro
zlevňování. To se tak pravidelně promítá do sazeb u smluv na dobu neurčitou. Ani
to ale neznamená, že se smlouva na dobu neurčitou vyplatí. Mnohem lepší je
fixace akvizičních cen, kde je cena ještě nižší,“ říká Lukáš Kaňok, ředitel
sekce Energo ze společnosti Kalkulátor.cz.
„Ve změnách regulovaných cen hrají největší roli dva
protichůdné vlivy. Příznivě se do regulovaných cen promítá klesající cena
elektřiny a plynu na volném trhu, což snižuje některé náklady na provoz
soustav. Opačným směrem působí inflace, rostoucí potřeba investic a pokles
spotřeby v minulých letech,“ vysvětluje Stanislav Trávníček, předseda Rady
ERÚ.
Cena distribuce elektřiny
Pokud jde o nízké napětí, regulovaná složka se podle ERÚ pro
příští rok prakticky nezmění. V celorepublikovém průměru vzroste jen o 1,4 %, u
sazeb s vyššími odběry, tedy například u D 57d, kterou využívají domácnosti s
přímotopy nebo tepelnými čerpadly, pak dokonce klesne.
„Větší část ceny připadá na neregulovanou obchodní
složku, která nadále klesá. Průměrné celkové ceny elektřiny pro nízké napětí by
proto měly meziročně klesnout o více než desetinu,“ zmiňuje Trávníček. „Zejména
u domácností, které měly dlouhodobé fixace, platí, že pokud budou uzavírat nové
smlouvy, mohou ušetřit i desítky procent.“
„Tady s ERÚ naprosto souhlasím a doplňuji, že s fixací se
nevyplatí vyčkávat. Ceny elektřiny u doby neurčité sice klesají, ale stále jsou
výrazně vyšší než ceny u smlouvy na dobu určitou. Navíc do budoucna očekáváme
spíše mírný růst. Proto je dobře, že smlouvu s novým dodavatelem můžete uzavřít
už půl roku před koncem té stávající – a v akvizičních cenících dodavatelů dnes
narazíte na mnohem nižší ceny,“ říká Lukáš Kaňok.
Cena distribuce plynu
V případě plynu tvoří regulovaná složka ještě menší podíl
než u elektřiny, u domácností je to jen necelá čtvrtina. Ačkoli tedy regulovaná
složka vzroste příští rok v průměru o 8,6 %, existuje celkem snadná cesta, jak
ušetřit více, než o kolik nám poplatky narostou. Rozdíly v cenách jednotlivých
dodavatelů jsou totiž tak velké, že změna většinou přináší úsporu okolo 30 %,
což růst poplatků o necelých 9 % hravě pokryje a domácnosti tak mohou ušetřit.
„V celkových cenách tak převáží klesající neregulovaná
složka. Průměrné celkové ceny plynu pro domácnosti meziročně klesnou o více než
osm procent,“ věří Stanislav Trávníček. Aby se tak mohlo stát, je ale
potřeba mít skutečně levnější plyn od dodavatele, jinak pocítíte jen růst
poplatků.
„Právě proto i v případě plynu doporučujeme co
nejrychlejší fixaci stávajících příznivých cen. Důvodem je nejistá situace v
dalších letech, která kromě možného odstřižení od ruského plynu (dnes ho
dovážíme více než 90 %) zahrnuje třeba i zavedení emisních povolenek na plyn
pro domácnosti. To jsou faktory, které jen stěží přispějí k dalšímu zlevňování.
Proto v otázkách dalšího vývoje bohužel věříme v růst cen obou komodit a s
blížícím se koncem smlouvy radíme změnu dodavatele a fixaci alespoň na dva roky,“
říká Lukáš Kaňok z Kalkulátor.cz.
Jak se ideálně zachovat nyní?
Změnou dodavatele získáte přístup k už zmíněným akvizičním
ceníkům určeným pro nové zákazníky, které jsou výrazně levnější než ceníky
dlouhodobých zákazníků. A pro zákazníky se smlouvou na dobu neurčitou, kteří
mají pocit, že se o ně jejich stávající dodavatel dostatečně stará a elektřinu
či plyn jim zlevňuje, jedna důležitá zpráva. „I po posledním zlevnění je v
porovnání s akvizičními ceníky elektřina o téměř 1.000 Kč a plyn o přibližně
500 Kč na každou jednu MWh dražší. Jen se klidně sami podívejte na poslední
fakturu, vynásobte si spotřebu a hned uvidíte, jak moc budete i po mediálně
velmi komunikovaném zlevňování přeplácet. A to ani nemusíte elektřinou vytápět.
Jen na bojleru je průměrná úspora 5.000 Kč za rok. U elektrokotle nebo
tepelného čerpadla je to rovnou 10.000 Kč a více, samozřejmě podle spotřeby. A
pokud topíte plynem a máte spotřebu 20 MWh, i tam po zlevnění úplně zbytečně
přeplatíte 10.000 Kč. To je částka, pro kterou v domácnosti jistě najdete
vhodnější využití,“ upozorňuje Kaňok.
„Trendem posledních let je využívání solární energie,
které se nabízí vlastníkům domů i bytů instalaci vlastní fotovoltaické
elektrárny. Nejvíce ušetříte, pokud veškerou energii spotřebujete v místě
odběru a případné zbytky uložíte do vlastní baterie,“ uzavírá Pavel Bursa
ze společnosti Resacs.
Zveřejněno: 11. 12. 2024