Jak na NAS: Synology DS920+ a DX517 – pokračujeme

V předcházejícím článku jsme si měli možnost přečíst o tom, jak síťové úložiště pomáhá při ukládání dat a jak si jej můžeme snadno ovládat, nastavovat a mít pod kontrolou. Teď se podíváme na to, jak zvýšit kapacitu úložiště, a jak to udělat, aby se data dostala do NAS co nejrychleji a co nejrychleji byla přečtena a dodána prostřednictvím počítačové sítě do počítače, jehož uživatel o data požádal.

Už jsme zmínili, že dost důležitým prvkem je použitý procesor, který musí mít velký výkon, aby „nezdržoval“ dění kolem ukládání dat a jejich vyzvedávání.

Prostory pro vložení M.2 disků najdete na spodní straně DS920+ a jsou velmi dobře přístupné po vyjmutí krytek. Instalace M.2 disku je otázkou několika minut.

Model Synology DS920+, který jsme měli zapůjčen na test, je vybaven dvěma pozicemi pro uložení SSD disků typu M.2, které slouží jako vyrovnávací paměť. To znamená, že data, která se zapisují na HDD nebo SSD disk v NAS, jsou uložena do této „mezipaměti“ a odsud se transferují dál, zatímco procesor se už může věnovat dalším činnostem. To, že jsou tu dva M.2 disky pak značně urychlí ukládání na vícero disků, použitých v diskovém poli síťového úložiště. Takové řešení je výhodné a pomáhá zvýšit hbitost celého systému.

A pak tu máme RAID vyšších řádů. Možná víte, možná nevíte to, co je veřejným tajemstvím. NAS totiž nemusíte osazovat hned plným počtem disků. Aby měla jeho činnost smysl, musejí být disky dva pro vytvoření RAID 0 nebo RAID 1. To zpočátku, s růstem potřebné kapacita pak můžete další disky přidávat s postupem doby, podle toho, jak se úložiště zaplňuje.

Pokud ale počet disků v diskovém poli roste, bylo by asi hloupé postavit třeba na čtyřech discích dva svazky typu RAID 0, i když i toto řešení je možné. Lépe je použít RAID vyšších hodnot a dosáhnout tak většího zabezpečení dat (díky zmíněné redundanci).

Pomoc i pro neznalce

Na úvod našeho článku jsme hovořili o tom, že Synology všemocně pomáhá uživatelům, kteří se třeba neorientují až tak dobře v problematice RAID. Jim – ale i profesionálům – je určena stránka www.synology.com/cs-cz/support/RAID_calculator, která umožní navrhnout správné řešení pro vaše účely.

Klepnutím na disk o vybrané velikosti se tento přidá do vyobrazeného NAS a vy máte možnost posoudit, jaký RAID použijete a jaké jsou parametry vybraného řešení, tedy jaká bude dostupná kapacita diskového pole, jaká velikost prostoru je využita pro zabezpečení dat a jaká velikost prostoru na discích zůstane nevyužita. A pod tím hned jsou nabídnuta i vhodná zařízení NAS, která podporují vybraný RAID. Vynikající je zobrazení dvou možností výběru vhodného RAID nad sebou včetně grafické informace, takže můžete porovnávat všechny možnosti, které při daném plánovaném osazení NAS máte. Vidíte tak nejen dostupné místo pro vaše data, ale i jak velký prostor zaberou data určená k ochraně a zabezpečení uložených dat. Je tu ale zobrazen i „mrtvý“ prostor, tedy kapacita na discích, která při zvoleném RAID nebude využita.

Zde se setkáváme i s proprietárním řešením Synology, totiž RAID typu SHR a SHR-2, jejichž výhoda je zřejmá. Pokud totiž v poli RAID použijete více disků, může se stát, že pro vybrané pole RAID zůstane kapacita některých disků nevyužitá, mrtvá, a to je škoda. Řešení SHR pak umožní tuto kapacitu využít, nevyužité místo bude totiž automaticky vyhrazeno pro budoucí rozšíření. Takže ani gigabajt nepřijde nazmar!

Přechod od nižších RAID k vyšším

Jakmile je odhodláte k tomuto kroku, je třeba změnit systém uložení dat v diskovém poli síťové jednotky – a je nutné nechat přepočítat RAID, tedy uložení dat na jednotlivých discích. K tomuto účelu – a nejen k němu – slouží nadstavby operačního systému NAS, v našem případě pak Synology DiskStation Manager (DSM), který dospěl do verze 6.2.3. Tento operační systém je výtečný v tom, že je nezávislý na operačním systému počítače, je totiž napsaný v Linuxu a běží v okně webového prohlížeče. A s jeho pomocí můžete nařídit operačnímu systému, aby přepočítal použitý systém, dejme tomu RAID 1 na vyšší stupeň.

Tady ale počítejte se dvěma atributy. Za prvé, u některých RAID vyšších hodnot již není cesta zpátky k nižším verzím. A za druhé, záleží na „naplněnosti“ kapacity diskového pole, jak tato operace bude dlouho trvat. V případě přepočítávání ale většinou není možné NAS používat. Počítejte s několika hodinami tvrdé práce v NAS vestavěného procesoru a obslužných programů.

Z uvedeného plyne, že jak se máma doma roztahuje se svými fotkami a tatík trpělivě sbírá filmy různých žánrů, že v případě použití RAID 0 a 1 pak přidáním dalších disků lze využít i vyšší verze RAID ke zvětšení dostupné kapacity síťového úložiště. I když i tady na základě našich zkušeností doporučujeme používat pevné disky HDD a SSD od stejného výrobce, pokud možno se stejnou kapacitou a šarží – tedy spíše verzí BIOSu použitého disku. Je to lepší. A ještě jedna věc. Používejte vždy disky určené pro NAS. Ty umožňují udržovat více otevřených transakcí. To značí, že s nimi může spolupracovat v jeden okamžik více uživatelů nebo úloh, aniž by procesor musel zavádět nějaké čekací stavy a odkládat některé další úlohy na dobu, kdy se uzavřou předchozí otevřené aktivní transakce.

Synology NAS DS920+: jedna velká jízda


Synology DS920+.

A teď se konečně dostáváme k NAS Synology DS920+. Jde o moderní jednotku typického vzhledu pro Synology, v černé barvě, kterou charakterizuje velmi tichý chod větráků, jejichž otáčky jsou regulovány podle zatížení procesoru. I při velkém počtu transakcí zůstává hlasitost v mírných mezích, a konkrétně u nás ji přehlušoval zvuk ventilátoru spolupracujícího počítače. Tuto skutečnost uvádíme jako první, protože opět z vlastní zkušenosti víme, jak protivný je jekot větráků při plném výkonu, pokud máte NAS položený na stole vedle počítače nebo na poličce vedle svého pracoviště. Tento NAS má ventilátory dva – a přesto je při práci velmi tichý a neruší vás.

K testování jsme měli zapůjčených šest čtyř terabajtových točivých disků Seagate NAS HDD. Během testování se nám pak podařilo vypůjčit si ještě dva SSD disky konkurenční firmy WD, které jsou – dík tomu, že se v nich nic netočí – absolutně tiché. V obou případech realizované diskové svazky RAID pracovaly vždy spolehlivě a bez problémů s podporou operačního systému DSM 6.2.3.

Už jsme vás informovali o tom, že u rychlých NAS, tedy i DS920+ najdete přihrádky pro snadnou montáž M.2 2280 NVMe SSD disků. Tady jsou dvě pozice umístěn zespodu NAS s velmi snadným přístupem pro mimořádně snadnou montáž. A pokud chcete, aby NAS byl hbitý především při operacích zápisu na NAS nebo při opakovaných čteních, doporučujeme vřele jejich osazení.

Přípojná místa na Synology DS920+.

Dále tu najdeme dvě ethernetové gigabitové zásuvky pro dvě oddělené sítě (pokud tuto možnost využijete), zásuvku eSATA, zásuvku pro napájení (přístroj se napájí přes 12V adaptér) a USB zásuvku – to vše na zadní straně. Je tu i otvor Kensignton Lock pro připevnění ke stolu nebo na místě používání pomocí ocelového lanka, zamezujícímu zcizení NAS. Vpředu pak je velmi dobře přístupná USB 3.1 zásuvka, jejíž funkčnost si můžete naprogramovat – a tak třeba po zasunutí flešky se vám automaticky přenese její obsah – zálohuje – do zvoleného adresáře v NAS, a pět diod indikujících přítomnost napájení a činnost jednotlivých disků.

K vložení disků do NAS stačí pouze odklopit zajišťující lišty, vysunout šuplík a vložit do něj disk. Ten se pak zajistí pomocí zaklapávacích bočnic – vše bez nutnosti použít jakýkoli nástroj. Otevření lišt je možné zablokovat pomocí dodávaného klíčku před neoprávněným vyjmutím šuplíku s vloženým diskem.

Vložení disků je opět nesmírně snadné. Vyklopením lišt na čelní stěně NAS vytáhneme šuplík pro disk, sejmeme z něj dvě bočnice, vložíme disk a bočnicemi jej aretujeme. Pokud chcete, můžete disk zespodu šuplíku ještě připevnit dodanými šroubky. Vložíme zpět a zamáčkneme aretační páčku. To opakujeme až čtyřikrát podle počtu použitých HDD nebo SSD disků.

A je to.

Pak připojíme NAS k počítači nebo routeru a necháme zařízení vyhledat, provedeme jeho inicializaci a nainstalujeme aktuální verzi DiskStation Manageru. O tom jsme už také jednou psali, takže se nebudeme opakovat. Po inicializaci zvolíte vhodný typ RAID a necháte NAS chvíli pracovat. Ta chvíle určená pro přípravu může trvat podle zvoleného typu RAID a počtu disků i několik hodin, podle jejich kapacity.

Výsledkem vaší činnosti pak je, že si jednotku síťového úložiště připojíte jako další síťové zařízení. S pomocí DSM zadáte správce, pak jednotlivé uživatele či jejich skupiny, stanovíte jim práva, případně limity pro ukládání dat nebo rychlost transferu dat a tak dále. Ostatní uživatelé pak budou moci přistupovat k jim přiděleným složkám, to znamená, že „nebudou vidět“ do složek ostatních uživatelů, pokud nebudou mít nastaveno vzájemné sdílení některých složek.


Součástí DSM je i ucelená řada volně dostupných i placených aplikací, které vám pomohou zpříjemnit život a nastavování stanic NAS v síti.

A je to. Díky DiskStation je vše snadné a přehledné a ze většiny operačních systémů nad NAS je právě DSM ten nejpřehlednější a nejlépe propracovaný. Logika jeho ovládání je srozumitelná i laikovi, takže nastavování a nastavení všeho je pak věcí buď okamžiku nebo trvá jen pár chvil. A pokud nebudete vědět, využijte nápovědy na webu. Tu má Synology opět sestavenou na jedničku, včetně lokalizace.

Připomínáme to, co na stránkách DigitálníDomácnosti.cz už padlo. Součástí DiskStation Manageru je množství aplikací, které si můžete nechat nainstalovat nebo aktivovat jejich požívání, ať jsou bezplatné nebo placené, takže tu najdete třeba Word Press v Centru balíčků, ale i jiné programy, budete překvapeni, co jich je – a jejich počet neustále roste díky nabídce různých spolupracujících tvůrců.

Jinými slovy pro neznalce: Synology DiskStation DS920+ se čtyřjádrovým procesorem 2,0 GHz s možností přetaktování v případě potřeby až na 2,7 GHz, představuje velmi výkonné zařízení, které je možné jen doporučit.

Možná vám ale vrtá hlavou, proč se v názvu síťového úložiště DS920+ objevuje ono „+“. Odpověď vám dá následující, poslední díl našeho miniseriálu.

 

Zveřejněno: 21. 10. 2020