Jak na NAS: Synology DS920+ a DX517 – pokračujeme
V předcházejícím článku jsme si měli možnost přečíst
o tom, jak síťové úložiště pomáhá při ukládání dat a jak si jej můžeme snadno
ovládat, nastavovat a mít pod kontrolou. Teď se podíváme na to, jak zvýšit
kapacitu úložiště, a jak to udělat, aby se data dostala do NAS co nejrychleji a
co nejrychleji byla přečtena a dodána prostřednictvím počítačové sítě do počítače,
jehož uživatel o data požádal.
Už jsme zmínili, že dost důležitým prvkem je použitý procesor,
který musí mít velký výkon, aby „nezdržoval“ dění kolem ukládání dat a jejich
vyzvedávání.

Prostory pro vložení M.2 disků najdete na spodní straně DS920+
a jsou velmi dobře přístupné po vyjmutí krytek. Instalace M.2 disku je otázkou
několika minut.
Model Synology DS920+, který jsme měli zapůjčen na test, je
vybaven dvěma pozicemi pro uložení SSD disků typu M.2, které slouží jako
vyrovnávací paměť. To znamená, že data, která se zapisují na HDD nebo SSD disk v NAS,
jsou uložena do této „mezipaměti“ a odsud se transferují dál, zatímco procesor
se už může věnovat dalším činnostem. To, že jsou tu dva M.2 disky pak značně
urychlí ukládání na vícero disků, použitých v diskovém poli síťového
úložiště. Takové řešení je výhodné a pomáhá zvýšit hbitost celého systému.
A pak tu máme RAID vyšších řádů. Možná víte, možná nevíte
to, co je veřejným tajemstvím. NAS totiž nemusíte osazovat hned plným počtem
disků. Aby měla jeho činnost smysl, musejí být disky dva pro vytvoření RAID 0
nebo RAID 1. To zpočátku, s růstem potřebné kapacita pak můžete další
disky přidávat s postupem doby, podle toho, jak se úložiště zaplňuje.
Pokud ale počet disků v diskovém poli roste, bylo by
asi hloupé postavit třeba na čtyřech discích dva svazky typu RAID 0, i když i
toto řešení je možné. Lépe je použít RAID vyšších hodnot a dosáhnout tak
většího zabezpečení dat (díky zmíněné redundanci).
Pomoc i pro neznalce
Na úvod našeho článku jsme hovořili o tom, že Synology
všemocně pomáhá uživatelům, kteří se třeba neorientují až tak dobře
v problematice RAID. Jim – ale i profesionálům – je určena stránka www.synology.com/cs-cz/support/RAID_calculator,
která umožní navrhnout správné řešení pro vaše účely.

Klepnutím na disk o vybrané velikosti se tento přidá do
vyobrazeného NAS a vy máte možnost posoudit, jaký RAID použijete a jaké jsou
parametry vybraného řešení, tedy jaká bude dostupná kapacita diskového pole,
jaká velikost prostoru je využita pro zabezpečení dat a jaká velikost prostoru
na discích zůstane nevyužita. A pod tím hned jsou nabídnuta i vhodná zařízení
NAS, která podporují vybraný RAID. Vynikající je zobrazení dvou možností výběru
vhodného RAID nad sebou včetně grafické informace, takže můžete porovnávat
všechny možnosti, které při daném plánovaném osazení NAS máte. Vidíte tak nejen
dostupné místo pro vaše data, ale i jak velký prostor zaberou data určená
k ochraně a zabezpečení uložených dat. Je tu ale zobrazen i „mrtvý“
prostor, tedy kapacita na discích, která při zvoleném RAID nebude využita.
Zde se setkáváme i s proprietárním řešením Synology,
totiž RAID typu SHR a SHR-2, jejichž výhoda je zřejmá. Pokud totiž v poli
RAID použijete více disků, může se stát, že pro vybrané pole RAID zůstane
kapacita některých disků nevyužitá, mrtvá, a to je škoda. Řešení SHR pak umožní
tuto kapacitu využít, nevyužité místo bude totiž automaticky vyhrazeno pro
budoucí rozšíření. Takže ani gigabajt nepřijde nazmar!
Přechod od nižších RAID k vyšším
Jakmile je odhodláte k tomuto kroku, je třeba změnit
systém uložení dat v diskovém poli síťové jednotky – a je nutné nechat
přepočítat RAID, tedy uložení dat na jednotlivých discích. K tomuto účelu
– a nejen k němu – slouží nadstavby operačního systému NAS, v našem
případě pak Synology DiskStation Manager (DSM), který dospěl do verze 6.2.3. Tento
operační systém je výtečný v tom, že je nezávislý na operačním systému
počítače, je totiž napsaný v Linuxu a běží v okně webového
prohlížeče. A s jeho pomocí můžete nařídit operačnímu systému, aby přepočítal
použitý systém, dejme tomu RAID 1 na vyšší stupeň.
Tady ale počítejte se dvěma atributy. Za prvé, u některých
RAID vyšších hodnot již není cesta zpátky k nižším verzím. A za druhé,
záleží na „naplněnosti“ kapacity diskového pole, jak tato operace bude dlouho
trvat. V případě přepočítávání ale většinou není možné NAS používat.
Počítejte s několika hodinami tvrdé práce v NAS vestavěného procesoru
a obslužných programů.
Z uvedeného plyne, že jak se máma doma roztahuje se
svými fotkami a tatík trpělivě sbírá filmy různých žánrů, že v případě použití
RAID 0 a 1 pak přidáním dalších disků lze využít i vyšší verze RAID ke zvětšení
dostupné kapacity síťového úložiště. I když i tady na základě našich zkušeností
doporučujeme používat pevné disky HDD a SSD od stejného výrobce, pokud možno se
stejnou kapacitou a šarží – tedy spíše verzí BIOSu použitého disku. Je to
lepší. A ještě jedna věc. Používejte vždy disky určené pro NAS. Ty umožňují
udržovat více otevřených transakcí. To značí, že s nimi může spolupracovat
v jeden okamžik více uživatelů nebo úloh, aniž by procesor musel zavádět
nějaké čekací stavy a odkládat některé další úlohy na dobu, kdy se uzavřou
předchozí otevřené aktivní transakce.
Synology NAS DS920+: jedna velká jízda

Synology DS920+.
A teď se konečně dostáváme k NAS Synology DS920+. Jde o
moderní jednotku typického vzhledu pro Synology, v černé barvě, kterou
charakterizuje velmi tichý chod větráků, jejichž otáčky jsou regulovány podle
zatížení procesoru. I při velkém počtu transakcí zůstává hlasitost
v mírných mezích, a konkrétně u nás ji přehlušoval zvuk ventilátoru spolupracujícího
počítače. Tuto skutečnost uvádíme jako první, protože opět z vlastní
zkušenosti víme, jak protivný je jekot větráků při plném výkonu, pokud máte NAS
položený na stole vedle počítače nebo na poličce vedle svého pracoviště. Tento
NAS má ventilátory dva – a přesto je při práci velmi tichý a neruší vás.
K testování jsme měli zapůjčených šest čtyř terabajtových
točivých disků Seagate NAS HDD. Během testování se nám pak podařilo vypůjčit si
ještě dva SSD disky konkurenční firmy WD, které jsou – dík tomu, že se
v nich nic netočí – absolutně tiché. V obou případech realizované
diskové svazky RAID pracovaly vždy spolehlivě a bez problémů s podporou
operačního systému DSM 6.2.3.
Už jsme vás informovali o tom, že u rychlých NAS, tedy i
DS920+ najdete přihrádky pro snadnou montáž M.2 2280 NVMe SSD disků. Tady jsou
dvě pozice umístěn zespodu NAS s velmi snadným přístupem pro mimořádně
snadnou montáž. A pokud chcete, aby NAS byl hbitý především při operacích
zápisu na NAS nebo při opakovaných čteních, doporučujeme vřele jejich osazení.

Přípojná místa na Synology DS920+.
Dále tu najdeme dvě ethernetové gigabitové zásuvky pro dvě
oddělené sítě (pokud tuto možnost využijete), zásuvku eSATA, zásuvku pro
napájení (přístroj se napájí přes 12V adaptér) a USB zásuvku – to vše na zadní
straně. Je tu i otvor Kensignton Lock pro připevnění ke stolu nebo na místě
používání pomocí ocelového lanka, zamezujícímu zcizení NAS. Vpředu pak je velmi
dobře přístupná USB 3.1 zásuvka, jejíž funkčnost si můžete naprogramovat – a
tak třeba po zasunutí flešky se vám automaticky přenese její obsah – zálohuje –
do zvoleného adresáře v NAS, a pět diod indikujících přítomnost napájení a
činnost jednotlivých disků.

K vložení disků do NAS stačí pouze odklopit
zajišťující lišty, vysunout šuplík a vložit do něj disk. Ten se pak zajistí
pomocí zaklapávacích bočnic – vše bez nutnosti použít jakýkoli nástroj. Otevření
lišt je možné zablokovat pomocí dodávaného klíčku před neoprávněným vyjmutím šuplíku
s vloženým diskem.
Vložení disků je opět nesmírně snadné. Vyklopením lišt na
čelní stěně NAS vytáhneme šuplík pro disk, sejmeme z něj dvě bočnice,
vložíme disk a bočnicemi jej aretujeme. Pokud chcete, můžete disk zespodu
šuplíku ještě připevnit dodanými šroubky. Vložíme zpět a zamáčkneme aretační
páčku. To opakujeme až čtyřikrát podle počtu použitých HDD nebo SSD disků.
A je to.
Pak připojíme NAS k počítači nebo routeru a necháme
zařízení vyhledat, provedeme jeho inicializaci a nainstalujeme aktuální verzi
DiskStation Manageru. O tom jsme už také jednou psali, takže se nebudeme
opakovat. Po inicializaci zvolíte vhodný typ RAID a necháte NAS chvíli
pracovat. Ta chvíle určená pro přípravu může trvat podle zvoleného typu RAID a
počtu disků i několik hodin, podle jejich kapacity.
Výsledkem vaší činnosti pak je, že si jednotku síťového
úložiště připojíte jako další síťové zařízení. S pomocí DSM zadáte správce,
pak jednotlivé uživatele či jejich skupiny, stanovíte jim práva, případně
limity pro ukládání dat nebo rychlost transferu dat a tak dále. Ostatní
uživatelé pak budou moci přistupovat k jim přiděleným složkám, to znamená,
že „nebudou vidět“ do složek ostatních uživatelů, pokud nebudou mít nastaveno vzájemné
sdílení některých složek.

Součástí DSM je i ucelená řada volně dostupných i
placených aplikací, které vám pomohou zpříjemnit život a nastavování stanic NAS
v síti.
A je to. Díky DiskStation je vše snadné a přehledné a ze většiny
operačních systémů nad NAS je právě DSM ten nejpřehlednější a nejlépe
propracovaný. Logika jeho ovládání je srozumitelná i laikovi, takže nastavování
a nastavení všeho je pak věcí buď okamžiku nebo trvá jen pár chvil. A pokud
nebudete vědět, využijte nápovědy na webu. Tu má Synology opět sestavenou na
jedničku, včetně lokalizace.
Připomínáme to, co na stránkách DigitálníDomácnosti.cz už
padlo. Součástí DiskStation Manageru je množství aplikací, které si můžete
nechat nainstalovat nebo aktivovat jejich požívání, ať jsou bezplatné nebo
placené, takže tu najdete třeba Word Press v Centru balíčků, ale i jiné
programy, budete překvapeni, co jich je – a jejich počet neustále roste díky nabídce
různých spolupracujících tvůrců.
Jinými slovy pro neznalce: Synology DiskStation DS920+ se čtyřjádrovým
procesorem 2,0 GHz s možností přetaktování v případě potřeby až na
2,7 GHz, představuje velmi výkonné zařízení, které je možné jen doporučit.
Možná vám ale vrtá hlavou, proč se v názvu síťového
úložiště DS920+ objevuje ono „+“. Odpověď vám dá následující, poslední díl našeho
miniseriálu.
Zveřejněno: 21. 10. 2020