Jak udělat chytrý dům ještě o kus chytřejší

V současné době si představíme pod pojmem chytrý dům nebo chytrá domácnost něco, kde vám vše slouží na váš povel. Vymyslíte si nějakou akci - a ono se vám samo vše připraví tak, abyste třeba mohli sledovat film. Zatáhnou se rolety, setmí se, vytvoří se příjemná atmosféra, zapne se televizor a Blu-ray přehrávač…, když v tom vám na hladu kápne kapka velká jak třešeň. A za chvíli další. A další a další, až se to změní v proud vody.

Někde totiž praskla voda. Berete do ruky tablet a vypínáte hlavní přívodní kohout ve sklepě. Pozdě. Za dvě minuty už máte v bytě 50 litrů vody, která prosakuje, stéká, kape, teče…

Náš web se věnuje dlouhodobě problematice chytrého bydlení, a když jsme jen před léty s Janem Průchou koncipovali, říkali jsme si, že budeme psát o všem, co se dá ovládat, co je na elektriku. Dnes uděláme výjimku. To, o čem budeme psát, jsou vodovodní přívodní hadičky i rozvod vody v nerezu. Něco, co má s elektronikou pramálo společného, přesto o tom musíme napsat.

V úvodu článku uvedený modelový příklad totiž není nic, co by se nemohlo stát i v moderním bytě, řízeném elektronikou. Voda je živel a může se vyvalit vždy, když to nejméně čekáte. Ve vašem otopném systému je 1,5 barů tlaku vody. V rozvodu vody po bytě kolísá tlak mezi třemi až pěti bary. Pokud však nejste napojeni na vodovodní řád, a používáte pro distribuci vody například studnu a darling, tlak vody v podtrubí kolísá mezi spodní hladinou tlaku, kdy darling sepne a načerpá do zásobní nádržky vodu, a při dosažení určitého tlaku se pak motor čerpadla vypne. Tlak ve vašem vodovodním rozvodu tedy neustále kolísá a rozdíl mezi sepnutím a vypnutím motoru darlingu může představovat až pět atmosfér. A tohle kolísání tlaku „cvičí" s celým vaším systémem pro rozvod vody.

Než někde něco povolí a z trubek se začne valit 1500 litrů vodu za hodinu…

Vypínejte roháček u pračky!

Podívejme se na to, jak lze ovlivnit bezpečnost domu nebo bytu pro případ poruchy vody, tedy, abychom byli konkrétnější, jde o roztržení vodního rozvodu nebo přívodní hadičky k pračce nebo stojánkové vodovodní baterii či myčce, či přívodní hadičky k zásobníku vody na toaletě. Ano, chránit se můžeme tím, že roháček, tedy ventil, připouštějící vodu do pračky, můžeme nebo dokonce musíme zavírat. Zvykněte si na to. Přívodní hadice k pračce totiž musejí odolávat mnohdy i skokovým změnám tlaku a to v rozmezí od běžných dvou až tří barů až na trojnásobek, tedy na osm devět barů. Někdy i víc.

Taková situace nastává nejčastěji v pátek večer, když lidé opouštějí své domy a před tím, než dům opustí, se sprchují - což vede k poklesu tlaku vody v potrubním systému. Pak ale zmizí a vyrazí ven a tlak vody začíná pomalu - ale jistě - narůstat. A pak stačí, aby v několikapatrovém domě někdo najednou zapnul pračku nebo bylo zapnuto najednou praček více - a je to tady. Pračka připouští vodu, a jakmile má načerpáno tolik, kolik potřebuje, připouštěcí elektromagnetický ventil se v ní uzavře. Výsledkem toho je tlakový ráz v rozvodu vody v celém domě, případně i v okolí. A pokud je spuštěn očistec prádla ve více bytech najednou, pak se tlak zvyšuje skokem co chvíli a najednou k tomu dojde. Vysoký tlak, ráz - a přívodní hadice k pračce praskne.

Jedinou prevencí proti tomu je častější výměna této přívodní hadice a vypínání roháčku tehdy, pokud v pračce nepereme. Životnost hadice k pračce je kolem pěti let, ale ruku na srdce: víte vy, kdy jste ji naposledy měnili?

Poněkud lepší situace je u stojánkových baterií, ke kterým se voda z roháčků přivádí gumovými nebo silikonovými - ale opletenými hadicemi. Ty vydrží rázy dle normy až do 10 barů a jsou spolehlivější, než známá přívodní hadice k pračce - a měly by vydržet i více. Stejná situace je i u vestavné myčky, kde se používají rovněž opletené bezpečnostní hadice, některé s mechanickým kroužkem, který se „přilepí" na výtok do hadice, pokud by došlo k prasknutí hadice při skokovém zvýšení průtoku, charakterizujícím prasknutí hadice - a tím zabrání prudkému průtoku vody a jejímu cákání na zem tak, jak to znáte z vyprávění mnoha lidí, kteří takovou situaci zažili.

Vodovodní rozvod ale žije vlastním životem a především na místech, která nejsou rovná, to znamená, třeba ve zmíněném roháčku se hromadí nečistoty, což vede k tomu, že s roháčkem třeba na toaletě - to je další potenciální místo, kde může dojít k úniku vody - nemůžete časem ani otočit. Zaplnil se špínou, bakteriemi, zarezl - a jediné, co můžete - ba naopak dokonce musíte - udělat je, že vypnete hlavní uzávěr vody a vyměníte ho.

Pojďme na to chytře

V chytré domácnosti můžete použít měřič tlaku vody v systému, a pokud by došlo k prudkému poklesu tlaku vody v rozvodu, přičemž další tlakoměr, umístěný u paty domu, měří stále stejný tlak vody, řídicí elektronika ovládání domu může tuto akci vyhodnotit jako prasknutí vodovodního systému v domě a zavře automaticky elektromagnetický ventil umístěný za měřičem průtoku vody do domu nebo bytu a mechanickým hlavním uzávěrem vody.

Řešením může také být zařazení regulátoru tlaku vody v celém domovním systému rozvodu vody. Zařazuje se za hlavní uzávěr a vodoměr a stará se o to, aby i při změnách tlaku v přívodním potrubí byt tlak na straně domu konstantní. Tím se zabrání rázovým vlnám, které mohou roztrhnout gumové nebo silikonové hadičky.

Můžeme to ale všechno udělat také úplně jinak.

Hi-tech rozvody vody

Moderní dobu charakterizuje nástup automatizovaných systémů pro ovládání domů a bytů, a takže proč by třeba rozvody vody, plynu nebo topení měly zůstat na úrovni z před několika desítek let?

Dobám, kdy se voda rozváděla po bytě pomocí pozinkovaných trubek, už - Bohu díky - dávno odzvonilo. Sám jsem po třiceti letech našel ve zdi - když jsem chtěl vyměnit vodovodní baterii v koupelně - jen torzo trubky v lepidle, které drželo dlaždičky. Celá trubka byla úplně rozpuštěná rzí, neprůchodná a tloušťka její stěny u kolínek před nástěnkou (to je věc, která se dává do zdi pod vodovodní baterii nebo kohoutky, aby je držela ve vzpřímené poloze, většinou kolmo na zeď) asi tolik, kolik má alobal - možná dvakrát přeložený přes sebe. Tlak vody tedy vlastně drželo lepidlo na obklady. Nevěřil jsem vlastním očím a původně započatá výměna vodovodní baterie, která začala utržením kusu zmíněné nástěnky a málem omdlením při pohledu na tloušťku stěny přívodní trubky a humus v trubce skládající se ze rzi, bakterií a dalších „přísad", který ke mně do bytu připlul, skončila otlučením stěn koupelny a výměnou celého vnitřku včetně rozvodů. To vše za hlasité podpory sousedů, kteří na mě koukali jak na vyvrhele, který ruší klid baráku z padesátých let.

Tak tohle máme za sebou. Dnes se rozvody dělají převážně do plastu. Problémem ale je, že mistr instalatérský musí mít s sebou svářečku, která je zakončena „T-kusem", nahřívajícím plastovou trubku svrchu a kolínko nebo T-kus uvnitř, aby pak překotně rychle svářečku odložil a zasunul tyto dva předměty do sebe. Následně na to foukal a chvíli čekal, až tyto dva předměty spolu tepelně prolnou, což by jim mělo zaručit věčnou životnost. Hodně záleží na zkušenostech, protože když nahřejete moc, trubka se zdeformuje a ucpe se její průchod, stane se neprůchodnou. A co s tím, když třeba děláte v rohu místnosti, stojíte na štaflích a musíte uříznout kus trubky, přivařit průchodku, což vás stojí tak asi 15 minut času, nervy a tak vůbec? A ještě držíte páječku mezi koleny, aby nespadla, abyste nespadli vy ze štaflí, a přitom vyslovujete slova, která nejsou příliš hezká.

Podobné je to tehdy, když vám řemeslník dělá rozvod topení v mědi. Týden, 14 dní, vesele si letuje kolínka na měděné trubky a vše jde neuvěřitelně pomalu kupředu.

Říkáte si, už aby to bylo! Ale ono to rychleji nejde. Technologický postup se musí dodržet - a čím složitější je třeba oprava vodovodního rozvodu ve vašem bytě, tím déle to trvá. I když je řemeslník šikovný, trubky musí uříznout na délku, začistit, měď namazat pájecí kyselinou, aby spoj dobře držel, a pak musí být hodně šikovný, aby dvěma rukama udržel letovačku nebo páječku trubku a třeba spojku nebo kolínko. A to se u mědi hodně rychle ohřívá - stejně jako trubka, takže se může spálit. I když používá rukavice.

Rychleji to ale nejde.

Opravdu ne?

Čáry máry fuk!

A teď si představte, že existuje řešení, které všechny tahle řešení hází oknem ven a má to vaši velkou důvěru.

Proč? Co to je?

Jsou to hi-tech technologie vlnovcových trubek, žíhaných v atmosféře vodíku, které jsou sakra pevné, vyrobené špičkovou technologií, ohebné, jsou zkoušeny hrubě až za mez danou našimi normami - výrobce AZ Pokorny je testuje na tlak 16 barů. Jsou vyrobeny z chirurgické oceli, takže jak do nich voda vteče, tak zase vyteče, aniž by se s ní (s vodou) v ní (trubce) sklouzl nějaký bacil, nebo kdo ví, co ještě tam může vznikat, když voda třeba pár desítek hodin „stojí na místě" v trubce.

Tyhle trubky se jmenují Flexira xConnect a vyrábějí se v mnoha průměrech. Jejich provedení připomíná hadici od vysavače, která možná byla inspirací pro jejich výrobu. Takové se používají už dlouho pro budování plynových rozvodů. Mají ale jedinou nevýhodu, jsou dražší, než běžně používané systémy pro rozvody plynu, vody, topení.

Nejsme tak bohatí, abychom kupovali laciné věci!

A teď si představte, že k vám přijde mistr topenář, instalatér a plynař. A budou se vám rýpat v baráku tři týdny. Budou svařovat, rovnat kolínka tak, aby trubky prošly co nejlépe, budou nadávat při svařování v nepřístupných místech. To už jsme zmínili. Pak vám připojí pračku, u které za týden praskne špatně vyrobená gumová hadice, byť by byla opletená.

Nebo přijde jiný mistr - pokrokový, který používá systém Flexira xConnect a zařízení připojuje pomocí vlnovcových hadiček. A vystřihne vám to vše za čtyři dny. Takže: ušetříte za jeho práci, on za tu dobu, co by se vám v domě vztekali řemeslníci, pracující „postaru", udělá tři další domy a pak vám připojí pračku, záchod, myčku a stojánkové baterie vlnovcovou hadičkou. A udělá vám celý rozvod v technické místnosti právě z tohoto materiálu tímto způsobem.

Ale kde jsou ty plusy, za které platíte víc?

Jsou tady:

Vlnovcová hadička má životnost neomezenou, určitě přežije životnost domu samotného, která se počítá na 50 let. Přežije tedy dvě až tři generací lidí, kteří dům obývají.
Nikdy vám nepraskne, protože testování na 16 barů je poněkud více, než 12 barů, na které jsou zkoušeny některé „jiné" hadičky, které si koupíte vhypermarketu.
Hadičky i rozvodný potrubní systém od AZ Pokorny používá hi-tech technologii výroby materiálu typu chirurgická ocel, která je naprosto netečná vůči bakteriím, nerezaví a voda na výtoku je stejné kvality a bez ovlivnění - je prostě taková, jako byla na vtoku. Nic se tam nemůže přidat, protože chirurgická ocel je naprosto imunní vůči všemu.
Gumové opletené hadičky na toaletách přímo svádějí uklízečky nebo hospodyňky ktomu, aby na ně odkládaly hadr, kterým před tím umyly podlahu. Ten ale díky tomu obsahuje více či méně sloučenin, které jsou agresivní vůči opletení takové trubky. Typicky chlór, který se do desinfekcí a čističů hojně používá. Takže vám opletení pěkně (už) po (krátkém) čase zkoroduje, lanka popraskají a najednou je jejich účel, tedy zvyšovat pevnost trubičky vůči tlaku, naprosto nulová. Chirurgická ocel je netečná, a - stejně ze stejných důvodů se nyní vyrábějí trubičky už potažené plastem, odolným vůči chemikáliím. Jak říká Jana Paulová v Kameňáku: „… co kdyby?"
Rozvody se tvoří snadno, Vlnovec prostě jen ohnete tam, kde to potřebujete. Žádné fitinky, tedy kolínka, se nepoužívají, zapomeňte na ně. Přitom ale existuje dost stavebního a doplňkového materiálu pro realizaci všeho, co si doma zamanete.
Nepotřebujete páječku, kterou drží řemeslník mezi koleny a zjedné strany do nich strká umělohmotnou trubku a vdruhé drží kolínko. Tady se pracuje při okolní teplotě, jen se mechanicky vytvářejí dosedací plochy a držáky převlečných matic pomocí speciálního lisu. Je to snadné jak facka.
Při práci smědí - tedy u topenářů se zase letují fitinky ktrubkám, musejí se vyčistit, natřít letovací kyselinou a pak svařit. Takže se pracuje skyselinou, cínem a opět horkou pájkou, plynovou. U vlnovců zchirurgické oceli se stále pracuje při okolní teplotě.
A když už něco máte hotového - třeba v plastu -, můžete si díky přechodkám dotvořit „ten zbytek" z chirurgické oceli. Třeba ve zmíněné technické místnosti.
A ještě jedna věc. Víte, jak máte připojený sporák, že? Dlouhou tlustou žlutou hadicí, která se natáhne, když pod sporákem potřebujete zrovna uklidit. A vy se bojíte, že se ulomí, když je hodně natažená. Tak na to zapomeňte! Systém Flexira má odpojovací hadici, která je vybavena zámkem, zamezujícím únik plynu a dokonce i překroucení hadice, ke kterému zákonitě dochází vždy, když dotahujete poslední převlečnou matici. Prostě přívodní hadici odpojíte, odtáhnete sporák někam hodně daleko, uklidíte a zase ho tam vrátíte a snadno připojíte přívodní plynovou hadici. Věc, o které se vám do této chvíle ani nesnilo, viďte? Přitom tento spoj splňuje všechny požadavky norem ČSN. Nebudu o nich psát, znám je, ale nechci vás mást.
Výrobce připravuje stavebnice ve stylu známé dánské skládačky Lego. Takže si třeba můžete koupit sadu pro připojení stojánkové baterie. Nebo sadu pro připojení nádržky u toalety. A tak dále. Pak nepotřebujete kupovat trubky vmetráži, řezat je, mít kdispozici lis na vytvoření dosedacích ploch u vlnovcových trubek. Prostě přijdete, kopíte, vyjmete ze sáčku, namontujete, a po zbytek svého života se o „to" už nestaráte.

Viděl jsem a zprvu jsem nevěřil, přesto doporučuji!

Když jsem tento systém viděl poprvé, nevěřil jsem vlastním očím, že něco tak jednoduchého může být tak bezpečné a trvanlivé. Vždyť tenhle systém i připojovací hadičky vás přežijí.

Tento systém je připraven i pro střešní systémy pro ohřev teplé užitkové vody. Ano, jsou na to speciální hadice pro připojení slunečních panelů pro ohřev teplonosného média. Takže vy si můžete vystavit na jižní stěnu kolektory, stáhnout vodu dolů do centrály, kde třeba získáváte ještě navíc laciné teplo z tepelného čerpadla z vrtu, co máte na zahradě. A tím - ve spolupráci s elektronickými systémy pro řízení moderní chytré domácnosti - se váš dům může stát i nízkoenergetickým. Takže vlastně dnešní povídání splňuje požadavky, které jsme si kdysi s Honzou dali. Aspoň něco lze řídit elektronicky a celé to zvyšuje hodnotu domu, urychluje montáž, je to při ní i bezpečnější. Co bychom ještě chtěli víc?

V každém případě systémy jsou něčím, co mne zcela ohromilo. Vytvořit rozvod v jedné místnosti je otázkou fakt několika minut a ne jejich desítek nebo dokonce hodin.

A je to bezpečné. A proto o tom píšu, protože tohle je věc, která váš - už tak chytrý dům - může udělat ještě chytřejší!

Zveřejněno: 03. 12. 2015