Koncem roku se podvody nejvíce šířily přes e-mail, útočníci chtěli získat hlavně přihlašovací údaje
Česko bylo závěrem roku 2025 cílem globálních kyberpodvodů, ve kterých útočníci zneužívali jména celosvětově známých služeb. V českém prostředí se lidé mohli setkat i s falešnými webovými stránkami telekomunikačních společností nebo bank.
Vyplývá to z analýzy phishingových útoků na Českou
republiku od společnosti ESET za poslední čtvrtletí roku
2025. Cílem útočníků byly na
konci roku především přihlašovací údaje a k distribuci podvodných zpráv nejvíce využívali
e-mail. Rizikem v Česku zůstaly koncem roku také podvody
na internetových bazarech.
„Zatímco na podzim jsme v Česku pozorovali ještě určitý
pokles phishingových útoků, v posledním čtvrtletí roku 2025 nabrala podvodná
komunikace opět na síle. Nejčastější případy podvodných zpráv zůstávají zatím
stále stejné, což svědčí o určité úspěšnosti těchto útoků: k odcizení
přihlašovacích údajů útočníci využívají především e-mail, nebo také reklamy na
sociálních sítích. Útok je zacílen globálně, takže se zpráva může tvářit jako
komunikace od celé řady společností – velmi často je zneužívané jméno přepravce
DPD, platformy Facebook nebo telekomunikačních společností. V našem prostředí
jsme viděli například podvodnou komunikaci od operátora O2. Zpráva anebo
inzerce obsahuje falešný odkaz nebo dokonce QR kód k přihlášení do
uživatelského účtu. Jakmile oběť na odkaz klikne, je přesměrována na falešné
webové stránky s přihlašovacím formulářem,“ vysvětluje Ondřej Novotný,
kyberbezpečnostní analytik z pražské výzkumné pobočky společnosti ESET.
Výše popsané kyberpodvody v Česku, označené bezpečnostními
experty jako Phishing.Gen, jsou celosvětově rozšířeným typem hrozby. Často
existují v mnoha jazykových mutacích a stále se vyznačují viditelně strojovým
překladem. V posledním čtvrtletí se k nim pak přidaly také podvody, které
bezpečnostní experti označují jako Agent.HEE. Útočníkům šlo i v těchto
případech o přihlašovací údaje.
„Přihlašovací údaje se závěrem loňského roku staly
evidentně nejčastěji vyhledávanou kořistí v českém kyberprostoru. Také ve
druhém, nejčastěji zachyceném podvodu hrál stěžejní roli e-mail jako způsob
distribuce falešné komunikace a odkazů. Útočníci zneužívali v komunikaci
přihlášení ke službě Gmail od Google či do účtu Microsoft. Manipulativní zpráva
se oběti snažila vystrašit bezpečnostním upozorněním, že s účtem není vše v
pořádku a vyzývala k otevření dokumentu PDF, Word či Excel prostřednictvím vloženého
odkazu. I v tomto případě však byli lidé přesměrováni na podvodné stránky s
falešnými přihlašovacími formuláři. V českém prostředí se mohli uživatelé
setkat s verzí zneužívající Českou spořitelnu,“ doplňuje Novotný.
V aktuálním roce bezpečnostní experti počítají s tím, že
úspěšné scénáře budou útočníci nadále zdokonalovat. Významnou součástí dnešních
phishingových útoků jsou také nástroje umělé inteligence, které dokážou
přizpůsobit podvodnou komunikaci na míru cílové skupině potenciálních obětí.
Bezpečnostní experti tak očekávají další nárůst vysoce kvalitních deepfakes a
podvodů generovaných AI, které umožní i méně zdatným útočníkům provádět masivní
kampaně.
Podvod jako součást nákupů na online bazarech
Mezi nejčastějšími případy podvodů v Česku zůstávají nadále
také podvody pomocí nástroje Telekopí (Telekopye). Doménou útočníků jsou v
těchto případech především online tržiště a bazary. Zatímco ve třetím čtvrtletí
loňského roku zachytili bezpečnostní experti tento typ podvodu v pětině všech
phishingových útoků na Česko, v závěru roku klesl jejich objem na desetinu
všech těchto útoků. Cílem podvodníků jsou údaje z našich platebních karet či
přístupy k našim bankovním účtům.
„Nástroj Telekopí funguje jako bot v rámci komunikační
platformy Telegram. Umožňuje i méně technicky zdatným útočníkům vytvářet
phishingové stránky z přednastavených šablon, generovat škodlivé QR kódy a
falešné screenshoty nebo rozesílat podvodné e-maily či SMS zprávy. Útočníkům
připraví věrohodně vypadající, nicméně falešné kopie platebních bran na
domnělých stránkách známých dopravců, jako je například DPD. Útočník si oběť
typicky vybere mezi prodávajícími, předstírá zájem o prodávané zboží a následně
oběti nabídne možnost platby zadáním údajů k jeho platební kartě či účtu. Právě
tento postup by měl uživatele a uživatelky vždy varovat – pokud jsou v pozici
prodávajícího, nedává smysl, aby někam zadávali údaje ke své platební kartě,“
opakuje doporučení Novotný.
Investiční podvody v závěru roku 2025
V závěru loňského roku se investiční podvody, které
bezpečnostní experti z ESETu monitorují pod označením HTML/Nomani, vrátily opět
blíž k hodnotám ze začátku roku. Podvody slibující pohádkové zhodnocení financí
nákupem kryptoměn tak zůstávají významnou hrozbou pro české uživatele a
uživatelky. Přispívá tomu i to, že útočníci v jejich případech využívají
zmanipulovaný deepfake obsah.
„V loňském roce vzrostly případy podvodů Nomani v našich
datech meziročně o 62 % a v souvislosti s nimi za celý rok ESET zablokoval přes
64 000 webových URL adres. Jedná se o podvod, který kombinuje několik různých
technik sociálního inženýrství. U investičních podvodů lidem opakovaně
připomínáme, aby zbystřili vždy, když je nabídka zhodnocení příliš výhodná a
lákavá. Většinou to totiž není pravda,“ varuje Novotný. „Na podvody typu
Nomani narazíte typicky na sociálních sítích, nejdříve v podobě nějaké chytlavé
reklamy s clickbaitovým titulkem. Po kliknutí jste přesměrováni na falešný web
s formulářem pro zadání vašich údajů. Následuje vishingový telefonní hovor s falešným
poradcem, který vás má přemluvit do prvního investičního vkladu. Pokud své
peníze pošlete, dochází postupně k navyšování částek, nátlaku k půjčce či k
instalaci nástroje pro vzdálený přístup do vašeho zařízení. Pokud se pokusíte o
výběr zisku, podvodníci se zpravidla nadobro odmlčí a vy své peníze již nikdy
neuvidíte,“ varuje Novotný.
Zůstaňte v bezpečí před kybernetickými podvody:
• Věnujte
pozornost příchozí komunikaci, obzvlášť, pokud přijde bez vyžádání či se po vás
chce nestandardní reakce. V takovém případě nikdy ve zprávě neklikejte na
odkazy a nestahujte přiložené soubory. Pravdivost zprávy si nejlépe ověřte.
• Pokud po
vás protistrana požaduje platbu předem, vždy zbystřete. Ideálně nikdy nic
neplaťte dopředu a volte vždy prověřené a osvědčené postupy předání a doručení
zboží.
• U nákupu
a prodeje zboží se zájemce či prodávajícího doptávejte na podrobné informace a
všímejte si nejasností či chyb v komunikaci. Pokud se vám něco nezdá,
komunikaci ihned ukončete.
• Nikdy
nesdělujte po telefonu své osobní a citlivé informace, zejména ke svým
bankovním účtům a platebním kartám. Pokud se volající představí jako pracovník
banky či policie, vysvětlete mu své obavy ohledně pravdivosti hovoru a domluvte
se s ním, že se spojíte s danou institucí jinou, oficiální cestou.
• Phishingové
útoky mohou otevírat dveře závažnějším kybernetickým incidentům. Nepodceňujte
ochranu profesionálním bezpečnostním softwarem.
• Vytvářejte
silná hesla ke svým účtům. Dbejte na pravidlo jednoho unikátního hesla pro
každý účet.
• Bezpečnost
hesel doplňte dalším faktorem všude tam, kde je to možné. Zpravidla se jedná o
kód z SMS či spárované autentizační aplikace.
Nejčastější případy phishingových útoků v Česku
za období
od října
do prosince 2025:
1. HTML/Phishing.Gen
trojan (42,28 %)
Phishingový útok s globálním dosahem, cílem jsou
přihlašovací údaje.
2. HTML/Phishing.Agent.HEE
trojan (22,31 %)
Phishingový útok s globálním dosahem, cílem jsou
přihlašovací údaje.
3. HTML/Phishing.Telekopye.E
trojan (10,40 %)
Útoky pomocí nástroje Telekopí s cílem získat peníze z
bankovních účtů obětí.
4. HTML/Phishing.Agent.HNP
trojan (7,44 %)
Phishingový útok na bankovní údaje českých uživatelů a
uživatelek.
5. HTML/Phishing.Agent.HGV
trojan (5,93 %)
Phishing zneužívající varování o expiraci předplatného za
webový hosting, cílem jsou platební údaje.

Pozn.: Čísla v levém sloupci grafu označují indikátory
počtu detekcí případů Nomani v ČR.
Zveřejněno: 04. 02. 2026