Soužití s kyborgy budí naděje i obavy
Podle průzkumu bezpečnostní firmy Kaspersky budí umělé rozšiřování lidských schopností v evropských zemích rozporuplné reakce, ať už jde o osobní či pracovní vztahy. Studie naznačuje, že by tyto rozpory mohly výrazně zbrzdit slibný technologický vývoj.
Téměř polovina dospělé
evropské populace (46,5 %) věří, že by vylepšování přirozených lidských schopností
pomocí vyspělých technologií nemělo narážet na žádné překážky. Řada dalších se
ovšem obává dlouhodobých společenských dopadů takové technologie. Dokazuje to
nový průzkum, který v rámci celé Evropy provedla společnost Kaspersky, jedna z
největších světových firem v oblasti kybernetické bezpečnosti.
Vylepšování přirozených
lidských schopností se dělí do dvou hlavních kategorií. První představuje
řešení zdravotních problémů (sem patří třeba umělé bionické končetiny), druhou
pak dobrovolné rozhodnutí (díky němuž si lidé nechávají například implantovat
RFID čipy).
Rozsáhlý průzkum, jehož se
zúčastnilo na 6500 dospělých Evropanů ze sedmi zemí, odhalil, že by jen 12 %
obyvatel Evropy odmítlo pracovat s člověkem s rozšířenými schopnostmi, protože
by podle nich takový člověk byl nespravedlivě zvýhodněn. Téměř dvě pětiny
Evropanů (39 %) ovšem mají obavy, že by takové umělé vylepšování mohlo vést k
budoucím sociálním nerovnostem nebo konfliktům. Naopak optimisticky či nadšeně
se k budoucímu spolužití „vylepšených“ a běžných jedinců staví bezmála polovina
respondentů (49 %).
Každý dvacátý Evropan už měl nebo má vztah s
„vylepšeným“ člověkem
Více než polovina Evropanů
(51 %) se podle průzkumu už s někým „vylepšeným“ setkala. Pokud jde o soukromý
život, neměla by s takovým partnerem či partnerkou problém necelá polovina
obyvatel (45 %). A 5,5 % respondentů už takový vztah dokonce mělo nebo má.
Více než třetina dotazovaných uvedla, že vylepšené jedince „za všech okolností
akceptuje“ a 17 % se vůči nim tváří vstřícněji než před deseti lety. Polovina
evropských mužů (50 %) uvedla, že se na budoucí soužití obou skupin dívá optimisticky
nebo s nadšením. U žen toto číslo dosáhlo 40 %.
Pokud by technologické
vylepšení potřeboval někdo z rodiny ze zdravotních důvodů, většině lidí by bylo
nejpříjemnější, kdyby měl takový rodinný příslušník bionickou paži (38 %) nebo
nohu (37 %), nejvstřícněji pak na tuto eventualitu reagovali obyvatelé Velké
Británie. K dobrovolnému vylepšení jsou lidé vstřícní především v Portugalsku a
Španělsku, kde 56 %, resp. 51 % respondentů uvedlo, že si každý se svým tělem
může naložit dle libosti. V Británii je v tomto ohledu vstřícných lidí nejméně
(36 %). Téměř tři Evropané z deseti (29,5 %) by podpořili rodinného
příslušníka, který by se k vylepšení rozhodl, bez ohledu na to, jaký způsob by
zvolil. Největší podporu dali najevo Portugalci (46 %), nejmenší Francouzi (19
%).
Jen 16,5 % považuje volbu
nechat se vylepšit za podivnou – toto stanovisko se pohybuje od 8 % v
Portugalsku po 30 % ve Velké Británii. Téměř čtvrtina lidí (24 %) považuje
sebevylepšení za odvážné.
Více než čtvrtina (27 %)
respondentů je přesvědčena, že by vylepšení lidé měli mít zastoupení na vládní
úrovni. Proti je 41 % respondentů.
Zveřejněno: 17. 03. 2021
