Stmívané sklo řízené z pohovky vašeho bytu!

Přinášíme vám jeden tip, který následně vede k návštěvě velmi zajímavého veletrhu. Ten veletrh se jmenuje Glasstec a koná se v pravidelných dvouletých termínech. Zajet podívat se na něj můžete na výstaviště do německého Düsseldorfu ve dnech 21.-24. října 2014.

Tento veletrh se zaměřuje na sklo a na vše, co s ním souvisí. Najdete tu ukázky nerozbitných skel, stejně jako prezentaci skla jako prostředku pro tvorbu domácího či podnikového prostředí. Dále skla používaná pro různá průmyslová nasazení nebo skla automobilová a jejich funkčnost.


K vidění tu budou nejen technologické novinky, ale pro čtenáře našeho webu jistě bude inspirativní použití skla jako motivačního nebo design tvořícího prostředku.

Sklo, které reguluje množství vpouštěného světla

A jako ukázku vás chceme upozornit na výrobek německé firmy EControl. Ta zde totiž bude předvádět svůj výrobek, sklo, které lze automaticky zabarvovat a tak regulovat elektronicky množství světla, které sklem projde. Snížit intenzitu procházejícího světla lze v rozmezí od 15 do 55 procent. Ostatně, můžete se na předvedení tohoto zajímavého prvku podívat zde .


Sklo lze nasadit do moderních budov stejně jako do rekonstruovaných starších a renomovaných bytů či obydlí. Myslíme si totiž, že tento prvek je velmi zajímavý už proto, že regulaci intenzity zabarvení skla lze provádět elektronicky nejen pomocí dodávaného ovladače, ale i prostřednictvím napojení na domácí systém elektronického řízení bytu nebo budovy. Díky snímačům intenzity světla nebo slunečního záření lze totiž snadno nastavovat automaticky množství slunečního světla, které vniká do budovy a tak snížit energetickou náročnost, která by byla nutná na následné chlazení vnitřního prostoru prostřednictvím klimatizace. O tom, že takové sklo s možností elektronické regulace množství propouštěného světla využijete i například při vytvářeních různých pocitových nastavení například pro relaxaci, práci, čtení nebo jen pro obyčejné lenošení.


Myslíme si rovněž, že takové sklo do moderního bytu dnes - stejně jako moderní řídicí a regulační systémy - prostě patří.

Skla a řešení regulující prostup světla

Na začátek dodejme, že myšlenka regulace propustnosti slunečních paprsků do vnitřku budov není nikterak nová a že se jí zabývá většina výrobců, kteří vyrábějí skla. Tak například taková skla vyrábí v Polsku společnost Guardian. Problém ale je v tom, že taková skla využívají pokovení slabou vrstvou, která pak odráží sluneční paprsky a nevpustí je do místnosti. Tloušťka vrstvy pak určuje množství odraženého slunečního světla. Výhodou je snížená nutnost chlazení vnitřních prostorů, nevýhodou úbytek světla, které do místnosti proniká. A možná i to, že nastavení je jednou provždy při výrobě pevně dáno tloušťkou pokovení.

Existuje mnoho řešení, jak ale regulovat množství propouštěného světla. Technologie firmy EControl je jedou z jich - podle našeho názoru jde o jednu z nejpokrokovějších technologií vůbec. Jako „elektronickou záclonu" lze použít například i LCD panel, jak to ukázala společnost Samsung na veletrhu IFA v roce 2010. Před oknem byl nainstalován LCD panel, jehož zatmavění bylo možné regulovat pomocí elektroniky. Bohužel šlo pouze o ukázku, která nebyla dále rozvíjena - a šlo i o řešení ne moc šikovné, protože například k tomu, aby bylo možné okno otevřít, se panel musel vysunout mimo oblast okna. Samozřejmě tu byly k vidění i řešení, kdy LCD panel byl součástí každého křídla okna. Dle našeho mínění ale trvanlivost takového řešení nebyla příliš dlouhá, protože LCD panel umístěný na přímém slunci zřejmě v praktickém nasazení příliš dlouho nevydržel.

Pomohly tedy až nanotechnologie, které nepracují na bázi LCD, tedy kdy Mikrominiaturní částečky, bránící prostupu světla neplavou v roztoku, jak je tomu u LCD panelů.

Proč to funguje

Funkci EControl Glas jste si mohli prohlédnout na uvedeném odkazu na YouTube, nyní - pro ty, které to zajímá - se podívejme na technické řešení EControl Glas.


Spolenčnost EControl se zabývá vývojem skel s řízenou propustností už od roku 2010 a s pomocí nanotechnologií se jí podařilo do té doby prakticky nemožné. Vynalézt materiál, který příliš neomezí prostupnost světla, ale přitom je možné ji regulovat. Protože firma má na provedení patent, domníváme se, že pomocí elektrického proudu dochází k ovlivnění nanovrstvy v materiálu a natočení miniaturních elementů, které pak brání prostupu světla. Podobný princip je znám z LCD panelů, kde se ale pracuje s v tekutině plovoucími elementy, které se při působení elektrického pole řízeně natáčejí do různých směrů a tím ovlivňují prostupnost světla. Zde se dosahuje hodnot snížení prostupnosti světla od několika desetin procenta skoro až do sta procent.

Podívejme se na obrázek, znázorňující činnost skla EControl Glas.

Sklo se skládá z několika vrstev. Vnějšího skla, pod kterým najdete elektro-chromatický panel o tloušťce devět milimetrů, jehož součástí je polymerová fólie využívající k řízení prostupu světla ovlivnění iontů této fólie. Pak následuje 12-16 milimetrová dutina se skleněnou výplní sloužící jako izolant. Zvnitřku je zde vnitřní čtyřmilimetrový panel s velmi tenkou elektronicky ovládanou vrstvou. Prostupnost skla se pak řídí pomocí kabelu, připojeným k dodávanému ovladači nebo do systému řízení domácnosti.

Velkou výhodou je, že tato skla mohou být i různě prohnutá či zakřivená (jak vidíte na průvodních obrázcích), takže je možné použít sklo EControl Glas pro tvorbu různých zajímavých architektonických provedení interiérů. Pro nás, milovníky elektroniky v domácnosti, pak je tu zcela neoddiskutovatelně pozitivní prvek. Takové sklo lze řídit systémem domácího ovládání domu/bytu a dokonce nastavit i různé varianty zatmavění pro různé příležitosti nebo nechat sklo ovládat automaticky systémem dle toho, jak na dům dopadá ze které strany v tu kterou denní dobu v daném ročním období sluneční světlo. Můžeme intenzitu zatmavění ovládat třeba i z tabletu z pohovky gauče.
Okna mohou být tedy součástí vaší hry se světlem v domácnosti stejně jako užitečným pomocníkem při regulaci vnikání slunečního světla do vnitřku místností a následně pak ovlivňování energetické spotřeby pro chlazení vnitřních prostorů.

Zveřejněno: 04. 10. 2014