Test: Sluchátka s potlačením okolního hluku Sony WH-1000XM3 versus MDR-1RNC
K tomuhle srovnání jsem došel po několika měsících, kdy jsem střídavě poslouchal novinku Sony, sluchátka s potlačením hluku WH-1000XM3 a o tři generace starší sluchátka Sony MDR-1RNC. Oboje umí potlačit okolní hluk, ta novější navíc zvládají zvuk ambientní, jsou připojitelná pomocí Bluetooth bezdrátově, výrobce k nim dodává velmi krátký nabíjecí kabel a převodník ze zásuvky v letadle na 3,5mm konektor. Která hrají lépe a v jakém režimu? Podařilo se Sony dojít v potlačení okolních ruchů dál?
Přes patnáct hodin jsem poslouchal muziku z mobilu, z počítače, z gramofonu Technics SL-Q303, který jsem oživil, přes zesilovač Technics SU-V707. A co se hrálo? Upozorňuji na to, že tahle recenze je subjektivním pohledem stárnoucího rockera na tato dvoje sluchátka, na pořadu dne a noci byli třeba AC/DC, Judas Priest, nesmrtelní Motörhead, a taky samozřejmě nemohli chybět Black Sabbath. Zkusil jsem i Arch Enemy, ale i Nightwish. Pustil jsem si i Pink Floyd Wish You Were Here i The Wall a pak i koncert pana Iona Lorda (dej mu pán Bůh věčnou slávu) s Ianem Andersonem. Při volbě materiálů jsem dával přednost koncertním albům a nahrávkám. Z monitoru počítače se na mě hrnuly nekomprimované soubory FLAC, pokud to bylo AAC nebo MP3, tak aspoň 320 kb/s. Přes půl dne trvající nářez nemá vítěze, protože každá sluchátka jsou jiná. Jak se dalo čekat.
Co budeme testovat?
Obě sluchátka: bez jakéhokoli ovlivnění – připojená dodávaným kabelem přes rozbočovač, bez i se zapnutým potlačením okolního hluku. Oběma sluchátkům je společné to, že se dají umístit do jakéhosi „penálu“, v případě novinky se pak sluchátka skládají daleko více promyšleně, takže je o dost menší.
Sony MDR-1RNC
Černá starší sluchátka MDR-1RNC jsou elegantní, připadají mi stále více old timery. Jejich design se prostě povedl, hrají navíc stále skvěle. A vypadají čím dál tím lépe. Čas jim neubírá nic na jejich atraktivitě. Ostatně, testovali jsme je před šesti lety tady - externí odkaz . To to letí! A byla to první sluchátka od Sony, která uměla potlačit okolní ruchy. 
Jen pro připomenutí, tato sluchátka jsou vyvedena v černé barvě a čas jim neubral nic na jejich eleganci. Tehdy byla vybavena spoustou technologických novinek, které je pasovaly do role favorita na trhu. Přívodní vodič s regulací hlasitosti v aktivním režimu a s možností přijmout pomocí na kabelu zařazeného ovladače telefonní volání, se zasunuje do zástrčky na levém náušníku, na kterém je i posuvný vypínač režimu Noise Cancelling. O zapnutí tohoto režimu jste informování akusticky a pak svitem LED diody. Pokud není zapnut režim redukce okolního hluku, sluchátka hrají jako pasivní, bez ovlivnění hudby elektronikou. Tak je tomu i u „tisícovkové“ řady. Na druhém náušníku MDR-1RNC najdete pod krytkou zásuvku micro USB pro nabíjení vestavěné baterie. Svit LED diody ukazuje, že se nabíjí. Když zhasne, je nabito. Sluchátka pohodlně sedí na uších, díky skvěle vypolstrovaným náušníkům je posaz na hlavě pohodlný. Hlavový most je velmi dobře vypolstrován, takže ani delší poslech vás nijak neunaví.
Sony WH-1000XM3
Nová sluchátka jsou jako palubní desky nových automobilů. Na první pohled bezpohlavní, ale přitom zajímavá. K dostání jsou ve dvou barevných odstínech: ve stříbrném a v černém. Hlavový most je polstrován jen na horní straně, co se týče nastavení obemknutí hlavy, Sony poněkud zkrátilo mezní doraz, takže při vysunutí posuvníků na hlavovém mostu na maximum je o pět centimetrů kratší než starší model. Zřejmě nová generace nemá tak velké hlavy nebo je to nutné kvůli konstrukci skládání do co nejmenšího prostoru v „penálu“…
Co se týče posazu na hlavě, i tady Sony nabízí stále skvělé náušníky, které jsou měkčí, než tomu bylo u MDR-1RNC, posaz na hlavě je skvělý, uši – i s většími boltci – jsou i zde obemknuty, nedotýkají se náušníků, a sluchátka na hlavě nijak nevadí. Ani při delším poslechu.
Propojovací kablík od zdroje zvuku, pokud využijeme tuto možnost připojení, se opět zasunuje do levé mušle, kde najdeme i dvě tlačítka – jedno pro zapnutí a vypnutí (aby se vyloučilo náhodné ovlivnění tlačítek, funkce zapínání i vypínání funguje po stisku trvajícím tři sekundy), přičemž o tom, co se děje, váš informují pípnutí a „asistentka“ příjemným hlasem doplní: „power on“ / „power off“. Pokud jsou sluchátka zapnutá, svítí modrá indikační dioda vedle tohoto tlačítka, jejíž svit později přejde v problikávání.
Stisknete-li pak toto tlačítko na jednu sekundu, asistentka vás informuje o stavu nabití baterie, například „battery fully charged“. Pokud sluchátka nejsou zapnutá, pak hrají pasivně, stejně jako starší model. Pokud zapínací tlačítko držíte po dobu sedmi sekund, modrá dioda dvojitým blikáním upozorňuje na to, že jste vstoupili do režimu párování se zdrojem zvuku a asistentka vás poučí, že „Bluetooth pairing“, to tehdy, pokud nevyužijete nebo nemůžete využít funkci NFC, u mobilů, které to umožňují je NFC čip umístěn rovněž na levé mušli, telefon pak stačí jen přiložit a provedou se všechna potřebná nastavení a instalace programů (pro Android i iOS).
Sluchátka umožňují připojení zdroje zvuku i technologií LDAC s vyšší prostupností (viz dále, frekvenční rozsah). Další tlačítko – větší – slouží k aktivaci potlačení okolního ruchu a zapnutí ambientího zvuku, což spočívá v tom, že se zmixuje hudba s okolním hlukem, zdá se. Asistentka vás opět informuje: „noise cancelling“ / „ambient sound on“ / „ambient sound control off“. Pokud tlačítko přidržíte déle, ozve se hlášení: „optimizer start“, a tím jste sluchátka uvedli do stavu, kdy zapnou funkci Noise Cancelling a díky technologii Sense Engine rozpoznají samy druh okolního hluku a nastaví automaticky nejvhodnější model ruchového filtru. To poznáte podle toho, že se ve sluchátkách objeví nejprve několik testovacích tónů a pak šum. K němu se ještě dostaneme. Na druhé mušli najdete konektor USB-C pro nabíjení sluchátek. K dispozici je i asi 12 cm dlouhý nabíjecí kabel. No mohl by být i delší! Baterie se na plnou kapacitu nabije za zhruba tři hodiny.
Přiložením ruky v aktivním stavu, kdy jsou sluchátka zapnutá, k pravému náušníku, se zvuk ve sluchátkách ztiší a mikrofon, jež sluchátka mají kvůli detekci okolního hluku a jeho vyhodnocení, slouží jako zvukový snímač pro hovor s okolím. Toho využijete třeba když na vás začne ve vlaku mluvit průvodčí a vy si za účelem komunikace sluchátka nemusíte sundávat z hlavy. Pokud po pravé mušli potáhnete prstem směrem dolů, zeslabujete zvuk, pokud nahoru, zesilujete. Potáhnete-li prst vpřed, přejde se na přehrávání další sklady, pokud vzat, vrátíte se k poslechu skladby předchozí. Dvojitým poklepáním přehrávání pozastavíte a opětným dvojitým poklepáním aktivujete. Pokud vám někdo volá, dvojitým ťuknutím hovor přijmeme a opětovným dvojím klepnutím zavěsíte. Tohle vše funguje tehdy, jsou-li sluchátka připojena přes Bluetooth.
Frekvenční rozsah sluchátek je od 4 Hz a jde až do 40 kHz, pokud je všechny elektronika vypnutá (připojení sluchátek přes kabel), do 20 kHz (při připojení přes Bluetooth se vzorkovací frekvencí 44,1 kHz) a opět až do 40 kHz (při použití bezdrátového režimu LDAC se vzorkováním 96 kHz).
Citlivost je 101 dB/mV při připojení kabelem, 104,5 dB/mW přes kabel, ale se zapnutou jednotkou sluchátek (Ambient Sound).
Při připojení přes Bluetooth je doba pro přehrávání hudby 30 hodin nebo 38 hodin (funkce NC vypnuta). Doba komunikace je 24 hodin (funkce NC zapnuta) a 30 hodin (funkce NC vypnuta). Doba v pohotovostním režimu je 30 hodin (funkce NC zapnuta), maximálně však 200 hodin (funkce NC vypnuta). Při připojení přes kabel ke sluchátkům se zapnutou funkcí NC vydrží baterie asi 36 hodin.
Úroveň základního šumu
Všechna elektronická zařízení, která pracují při teplotě ležící nad oblastí absolutní nuly (–273,15 °C) produkují tak zvaný tepelný šum. To je věc, se kterou nic neuděláme. Jak ty elektrony teplem kmitají, produkují šum. A tak subjektivně posuzováno v noci, kdy bylo absolutní ticho, jsem došel při opakovaném nasazování sluchátek (nebo jsem měl na hlavě tu mušli z jedněch a tu z druhých sluchátek) k následujícímu závěru. Základní šum při zařazení funkce Noise Canceling je u obou sluchátek velmi podobný, subjektivně. Je to věc, která je dána a nelze s ní hnout. Tento šum je vnímatelný v případě, kdy ve sluchátkách nehraje muzika.
Beze všeho
Volume doprava až na doraz – a jdeme na to!
Nejprve jsem testoval přes rozbočku paralelně kabelem zapojená obě sluchátka s vypnutými všemi aktivními režimy. Oboje jsem si na hlavě střídal, případně použil jednu mušli na jedné straně a z druhých sluchátek pak tu druhou a vzájemně jsem je zaměňoval. Přesto berte výsledky jako můj ryze subjektivní názor a poznámky k jednotlivým testům.
Je to zajímavé, ale hned zkraje se potvrdila nadčasovost návrhu starších sluchátek, protože jejich přenos je subjektivně o pověstný fous lepší. Pokud si pustíte třeba začátek písničky Motörhead Overkill (Stage Frigt), kopáky Mikeyo Dee zní u MDR-1RNC více plasticky – jako byste měli hlavu vraženou přímo v bubnu. U novinky Sony mi přišlo, že zvuk není tak realistický. Obdobně jsem se cítil při poslechu desky Black Sabbath 13, konkrétně u písničky God is Death?, postavené na silné basové lince. I tady mi přišlo předání zvuku realističtější u šest let starých sluchátek. Ne, že by to u WH-1000XM3 bylo špatné, ale prostě mi přišlo, že jsou o malý kousek pozadu za svým dědečkem.
V této sekci mi zprvu nová sluchátka Sony přišla poněkud nudná a s plošším zvukem. Možná, že to bylo vybraným materiálem k poslechu, ale zprvu jako by měl „děd“ o trochu vyšší citlivost v basech, ale i ve výškách. U „mladíka“ nebyly u některých skladeb slyšet činely, „děd“ je ale podal skvěle. Může to ale být i linearitou frekvenční charakteristiky, kdy možné děd má na krajích (mnou) slyšitelného pásma trochu přizvednutou citlivost, takže tento zvuk mi byl o hodně bližší. Podotýkám, že jsem nepoužíval žádný ekvalizér.
Ale! Zajímavé je, že třeba sólo na bicí Tommyho Clufetose z Black Sabbath vyznělo lépe z „mladíka“, zdálo se mi, že jeho přenosová charakteristika je možná daleko lineárnější, než se mi původně zdálo. Podobně tomu bylo i v případě poslechu několika skladeb skupiny Scooter nebo Ministry, elektronické muziky. Tady mi zase přišel zvuk novinky Sony o něco lépe podaný, jak u studiových nahrávek, tak i u záznamů z koncertů. Závěr z poslechových testů tedy zní: nerozhodně. MDR-1RNC mají o maličko lepší podání v koncertních rockových a heavy-metalových skladbách, ale v elektronické muzice zase válí WH-1000XM3.
Noise Cancelling: ON
Pak přišlo na řadu testování opět paralelně vodičem připojených sluchátek se zapnutou funkcí potlačení okolního ruchu. Ať dělám, co dělám, starší sluchátka prohrála na celé čáře. Proč? Znatelně i slyšitelně jim při tomto aktivním režimu chybějí basy a zdá se mi, že výšky jsou přizvednuté tak, že to až u některých skladeb působí až nepřirozeně. Tak třeba činely znějí roztřepaně, jako by jim chybělo ještě kousek pásma „nad“ k přesnějšímu podání. U WH-1000XM3 mi připadala hudba podaná lépe. Ale, jak dokážou sluchátka, podotýkám opět subjektivně, minimalizovat okolní hluk?
Hluk letadla jsem simuloval zapnutým vysavačem. Nutno říci, že v obou případech už nasazení sluchátek na uši díky skvěle navrženým náušníkům dokázala část této hlukové energie odstínit. V případě novinky Sony bych řekl, že dokonce o trochu více než u staršího modelu. Velký rozdíl ale nastal tehdy, když jsem zapnut funkci Noise Cancellingu. Tady totiž nová sluchátka dokázala kvílení vysavače odstínit mnohem lépe než šest let starý model sluchátek. 
Zdá se tedy, že v Sony šli správnou cestou. S příchodem nového HD procesoru QN1 s technologií pro odstranění šumu se jeho odstranění skutečně výrazně zlepšilo. Dedikovaný procesor QN1 zároveň zajišťuje, že nebude zhoršovat reprodukci hudby. A to je pravda. Zdá se sice, že hudba nezní tak přesně jako v případě přímého propojení zesilovače s reproduktory, vestavěnými do sluchátek, ale v případě WH-1000XM3 je odstínění okolního hluku výrazné, a přitom hudba se i v tomto hluku více podobá tomu, co jsem mohl slyšet, pokud byly všechny funkce vypnuty.
Další pokus spočíval v tom, že jsem analyzoval, jak působí funkce potlačení hluku ve vlaku a za tím účelem jsem si sjel trasu ve vlaku z Poříčan do Českého Brodu. Vypadal jsem sice před výletníky, kteří se vraceli do Prahy, jako blázen, ale závěr zní. Opět se to povedlo a novinka Sony opravdu dokáže potlačit nemonotónní hluky z okolí a mnohem přesněji podat hudbu se zapojeným potlačením okolního hluku.
Jinak princip celého potlačení okolního hluku spočívá v tom, že s pomocí mikrofonu nebo mikrofonů umístěných na mušlích získává procesor rušivý signál z okolí. Ten je fázově otočen o 180° a tedy v protifázi je přimíchán k hudbě. Okolní hluk je tedy vnímán jako odstíněný.
Co dodat?
Sluchátka Sony WH-1000XM3 jsou velmi dobrý produkt, který nevadí při užívání, hraje perfektně a hlavně, díky nově použitému procesoru na zpracování zvuku a okolních hluků dosahují velmi dobrých poslechových výsledků. Odstíní dostatečně dobře rušivou složku z okolí a při tom hudba příliš neutrpí. Co je ale závěrem tohoto testu? Že za pět šest let Sony ušlo neuvěřitelný kus dál v technologii potlačení okolních hluků. A že šest stará sluchátka bez elektronických omezení hrají stále velmi dobře. 
Hodnocení DigitálníDomácnosti.cz: Vynikající!
Shrnutí: Sluchátka Sony WH-1000XM3 potvrdila, že patří k současné špičce v oblasti snižování okolního hluku. Výrobce je vybavil spoustou zajímavých doplňkových funkcí, které zcela odpovídají této době. Co se týče ergonomie, velmi dobře se nosí, ničemu nebrání a jejich obsluha je snadná. Navíc je lze, při instalaci vhodného softwaru, ovládat i hlasem, při bezdrátovém připojení doteky na pravé mušli. Zdá se, že tedy uspokojí ty, kteří musejí cestovat nebo rádi cestují, a zpříjemní jim pobyt v místech se zvýšenou hlučností. Hluk tedy není nutné „překřičet“ vyšším výkonem, ale eliminací hluků. A to má i svůj nezastupitelný přínos v ekologii a konec konců i v ochraně zdraví.
Zveřejněno: 17. 03. 2019
