TV Tip: Vídeňská minulost fascinuje
Bývalá
metropole habsburské říše a současná metropole Rakouska je aktuálně poznamenána
nedávnými teroristickými útoky, které souvisejí s mnohými ožehavými tématy,
které trápí současnou Evropu jako celek. Vydejme se však společně raději do
minulosti tohoto klenotu mezi středoevropskými městy, která je velice
fascinující směsicí vojenské a kulturní historie.
Vídeň
je pro nás Čechy obzvláště srdcovou záležitostí, i když z různých důvodů. V
různých etapách novověkých dějin, naposledy pak za socialismu, byla prvním
cílem mnoha československých exulantů, po sametové revoluci pak pro mnohé z nás
prvním cílem turistických výletů na Západ. Kdo by neznal její klenoty jako
Hofburg, Schönbrunn či Prater a kdo by se nechtěl svézt jejím centrem
historickým kočárem!

Historie
Vídně je ovšem mnohem bohatší. Původně římské město těží ze své strategické
polohy, která pro něj v minulosti ovšem nebyla jen výhodou, ale čas od času i
prokletím. Ostatně Turci, respektive Osmanská říše, těsně před Vídní skončili
minimálně dvakrát, a to roku 1529 a 1683. V druhém případě obléhanému městu
výrazně pomohl polský král Jan III. Sobieski.
Kdyby
tehdy byla Vídeň dobyta, kdoví, kam by se ubíraly dějiny celé Evropy. Jenže ani
ve chvílích, kdy před branami města nedlela turecká armáda, neměla metropole na
růžích ustláno. Byla totiž centrem intrik, podvodů a nekonečného boje o moc.
Ostatně kde jinde by mělo k intrikám docházet, než v jednom z dlouhodobě
nejvíce prosperujících měst Evropy, potažmo světa, ve kterém se koncentrovala
moc i protiváhy k ní.
Ještě
předtím se ovšem prosadil rod Habsburků, který postupně opanoval stále větší
část tehdy známého světa a za své sídlo si zvolil právě Vídeň. Císař Maxmilián
I. se na počátku 16. století rozhodl, že namísto hrubé síly použije k expanzi
diplomacii, a tímto způsobem vytvořil impérium, které zahrnovalo část Latinské
Ameriky, Španělsko, Itálii a většinu střední Evropy.
První
polovina 19. století patřila knížeti Metternichovi, kterého podle jména tak
nějak známe, ale tady všeobecné povědomí o něm končí. Nuže vězte, že Metternich
byl tehdejším nejmocnějším mužem Vídně. Byl však svržen turbulentním rokem 1848
a na místo toho nejmocnějšího nastoupil tehdy nový císař František Josef I.,
který celému Rakousko-Uhersku vládl až do válečného roku 1916.
Dnes
ve Vídni najdeme spoustu památek, které odkazují na konkrétní historické
události. Od archeologických vykopávek z římské doby přes gotické a barokní
stavby až po Hundertwasserův dům či slavnou spalovnu má spousta míst svoji
dohledatelnou minulost. A na tu jsou Rakušané právem hrdí. I když spousta
příjmení na vídeňských zvoncích má jasný český původ. Ostatně mezi lety 1526 –
1918 jsme s Rakušany žili pod habsburskou nadvládou v rámci jednoho státního
útvaru.
Tak
nějak tušíme, že historie Vídně sahá ještě před Římany, ostatně její původní
název Vindobona má keltský původ, i když první dochované známky osídlení
pocházejí právě z období Římské říše. Nicméně po historii Vídně od jejích
počátků po 21. století nemusíme pátrat jen přímo na místě – ostatně v současné
době, na počátku listopadu 2020, je to možné jen velice těžko.
Dobrým
průvodcem po dějinách rakouské metropole nám však může být třeba Simon Sebag
Montefiore v třídílném dokumentárním seriálu Vídeň: Říše, dynastie a sen, který poběží na kanále ViasatHistory v premiéře
od neděle 15. listopadu ve 21:00. Montefiore se zde vydává ve stopách Napoleona, Hitlera,
Beethovena či Mozarta – ti všichni se v minulosti ulicemi Vídně procházeli a
přímo či nepřímo spoluutvářeli její současnou podobu.
Trailer:
https://youtu.be/YNzy5vuZvN4
Zveřejněno: 11. 11. 2020