Češi chtějí občanský průkaz v chytrém telefonu, aplikaci eDoklady chce využívat polovina z nás
Polovina uživatelů a uživatelek v Česku je připravena využívat aplikaci eDoklady k prokazování své totožnosti. Podle nejnovějšího průzkumu společnosti ESET, který byl zaměřen právě na všeobecné povědomí o této alternativě ke klasickým občanským průkazům, však zatím třetina dotázaných neví, kdy aplikaci začne využívat. Desetina dotázaných pak netuší, o co se jedná.
Obecně jsou dle průzkumu ochotnější využívat aplikaci více
muži než ženy, kteří také častěji vidí její výhody. Lidé obecně pozitivně
hodnotí především usnadnění identifikace bez nutnosti mít u sebe plastovou
verzi dokladu, rychlost a efektivitu prokazování. Naopak se nejvíce obávají
kybernetických útočníků a ztráty dat, rizika zneužití elektronické verze
dokladu anebo přílišného dohledu nad jejich soukromím ze strany státu. V
otázkách kybernetické bezpečnosti si uživatelé již uvědomují riziko stahování aplikací
mimo oficiální obchody a distribuční místa. Větší část z nich chrání svá
zařízení zámkem či potvrzováním operací za využití biometrických údajů.
Bezpečnostní software využívá na svých mobilních telefonech ale pouze třetina.
Podle výsledků průzkumu již polovina dotázaných využívá nebo
plánuje využívat aplikaci eDoklady v prokazování své identity na úřadech (53
%). Třetina dotázaných (34 %) naopak odpovídala, že aplikaci nevyužívá a
desetina pak uvedla, že netuší, o jakou aplikaci se jedná (10 %). Byly to
přitom nejvíce ženy ve věkové kategorii 31–40 let, které aplikaci eDoklady
neznají. Obecně a napříč věkovými kategoriemi se o aplikaci eDoklady více
zajímají muži, jsou to také spíše oni, kdo již aplikaci využívá nebo ji plánuje
využívat.
„Aplikace eDoklady umožňuje občanům prokazovat svoji
totožnost bez nutnosti mít u sebe fyzickou podobu dokladu, a je tak jedním z důležitých kroků na cestě k digitalizaci
státu. Všechny údaje z občanského průkazu
mohou mít lidé díky aplikaci ve svém chytrém telefonu a snadno je kopírovat například do webových formulářů,“ vysvětluje
Vladimíra Žáčková, specialistka kybernetické bezpečnosti společnosti ESET. „Od ledna 2024 se mohou lidé
prokazovat pomocí aplikace na ministerstvech a dalších úřadech jako např. ČSÚ, ÚOOÚ nebo NÚKIB. Od letošního července bude prokazování
elektronickým dokladem možné u dalších státních orgánů, krajů a obcí s rozšířenou působností, kam patří třeba policie, soudy, úřady práce nebo pobočky Czech
POINTu. Od začátku příštího roku 2025 bude potom ověření identity pomocí eDokladů možné u ostatních orgánů veřejné moci i
soukromých osob, tedy v bankách, na poště, ve školách nebo u
volební komise.“
S ohledem na postupné rozšiřování míst, kde se bude možné
pomocí aplikace prokazovat, se dle průzkumu třetina uživatelů a uživatelek
ještě nerozhodla, kdy přesně začne aplikaci používat (33 %). U rozhodnutých
respondentů jich nejvíce odpovídalo, že ji mají již nainstalovanou od letošního
ledna (18 %). Pětina dotázaných (22 %) ji neplánuje využívat vůbec – odpovídali
tak především lidé ve věku 51–65 let. Mezi největší obavy spojené s využíváním
aplikace patří jednoznačně riziko kybernetických útoků a krádeže dat v
aplikaci. Jako pomyslný protipól pak uživatelé uváděli tu výhodu, že s aplikací
již nebudou muset nosit plastovou verzi dokladu.
„Lidé se v souvislosti
s využíváním
aplikace eDoklady obávají toho, že jejich data z občanského průkazu
mohou být odcizena nebo ohrožena kybernetickými útoky. Bohužel takové riziko hrozí téměř u každé aplikace, kterou máme v telefonu a která používá nebo
uchovává naše osobní údaje. Uživatelé sami mohou přispět ke snižování kybernetických hrozeb tím, že budou dodržovat obecné zásady zabezpečení telefonu, např. používání zámku obrazovky nebo spolehlivého antivirového řešení,“ radí Žáčková. „Další bezpečnostní funkce jsou zajištěny na straně
aplikace. Patří mezi ně například přihlášení do aplikace pomocí biometrických
údajů, odhlášení při delší neaktivitě nebo zamezení možnosti pořizovat v aplikaci snímky obrazovky.“
Ceníme si pohodlí a efektivity, ale bojíme se ztráty dat
Nejsou to však jen kybernetické útoky a krádeže dat (41 %),
kterých se v Česku v souvislosti s novým způsobem prokazování totožnosti
bojíme. Dotázaní jako další obavy uváděli odcizení nebo ztrátu telefonu a
následné zneužití dokladu (34 %), přílišný dohled státu nad soukromím (27 %)
nebo obavu z nedostatečné úrovně zabezpečení dat ze strany státu (25 %). Čeští
uživatelé a uživatelky se pak také obávají situací, které jsou spojené s jejich
chytrým telefonem – že se telefon může vybít a nebude možné identifikaci
provést (25 %), anebo že vlivem nedostupného signálu a mobilních dat může být
aplikace eDoklady nefunkční (24 %). Více než pětina však žádné obavy nemá. Míra
obav rostla u dotázaných spolu s růstem jejich věku.
„Aplikace eDoklady vyžaduje pro ověření vaší totožnosti
přístup k funkci bluetooth
a fotoaparátu vašeho
telefonu. Pro ověření je totiž nutné naskenovat QR kód příslušného úřadu nebo autority a prostřednictvím bluetooth s ním sdílet svoje údaje,“ říká Vladimíra Žáčková. „Aplikacím bychom vždy měli udělovat
pouze minimální oprávnění. V případě aplikace eDoklady je dokonce možné povolit přístup k fotoaparátu a bluetooth pouze při samotném ověření, není nutné mít tato
oprávnění zapnutá neustále.“
Naopak na otázku, jaké výhody vidí v elektronickém
prokazování totožnosti, dotázaní uváděli především odpadnutí nutnosti nosit s
sebou plastovou verzi dokladu (45 %), rychlost a efektivitu digitálního
prokazování (29 %) nebo snadnější identifikaci v bankách nebo dalších institucích (22
%). To, že je tato verze identifikačního dokladu bezpečnější, si však myslí jen 14 % dotázaných. Třetina pak nevidí žádné výhody, a to opět především z řad
nejstarších respondentů ve věku 51–65 let.
„Digitální doklad může být za jistých okolností
bezpečnější než fyzický, a to třeba v případě jeho odcizení nebo pokusu o padělání. Pokud uživatel ztratí telefon nebo
je mu odcizen, musí zloděj
prolomit ještě další bezpečnostní kontroly, než se dostane k údajům z občanského průkazu. Jde
zejména o zámek
telefonu a aplikace. Uživatelé ale mají také možnost ztracený či odcizený telefon na dálku vymazat,“ říká Žáčková.
Kromě aplikace eDoklady využívají uživatelé v Česku k
digitálnímu ověření také bankovní identitu (70 %), datovou schránku (30 %),
MojeID (19 %), Mobilní klíč eGovermentu (15 %) či aplikaci eObčanka (11 %).
Právě pomocí těchto způsobů je možné ověřit svoji totožnost online a přidat
občanský průkaz do aplikace eDoklady.
Využíváme biometrická ověření, bezpečnostní software má ale jen třetina z
nás
K ochraně chytrého telefonu přistupují uživatelé dle
výsledků průzkumu různě. Jako nejčastější způsob ochrany dat uváděli zamykání
obrazovky pomocí biometrických údajů – otiskem prstu nebo snímkem obličeje (50
%). Mezi další časté bezpečnostní návyky patří pravidelné aktualizace
operačního systému telefonu i aplikací (48 %), stále je však časté také
zamykání obrazovky telefonu pomocí gesta (24 %) nebo PINu (45 %). Právě
zadávání kódu PIN je preferovaný způsob zámku a ověřování v chytrém telefonu
pro uživatele a uživatelky nad 50 let. Dotázaní dále také uváděli, že dbají na
fyzickou bezpečnost zařízení (45 %), tedy že hlídají, aby telefon nezůstal
nikde ležet bez dozoru. I přes výše zmíněné způsoby ochrany dat v mobilním
zařízení však jen třetina uživatelů a uživatelek (33 %) uvedla, že má ve svém
telefonu nainstalovaný bezpečnostní program.
„Zamykání telefonu jakýmkoliv způsobem je v dnešní době již nutnost. Ověřování pomocí
biometrických údajů je nejvyužívanější a také nejbezpečnější
variantou, která je dnes dostupná na téměř všech chytrých telefonech.
Pokud používáte k zamknutí obrazovky PIN, volte náhodnou sérii čísel, nikoliv konkrétní datum, které navíc nějakým způsobem souvisí s vašimi osobními údaji. Pokud to telefon umožňuje,
volte raději šestimístný PIN namísto základních čtyř čísel,“ radí Vladimíra Žáčková.
Neméně důležitá je i naše vlastní obezřetnost. Častým
zdrojem hrozeb totiž mohou být samotné aplikace obsahující škodlivé kódy nebo
adware. Riziko je pak větší především u neoficiálních verzí aplikací z
neověřených internetových obchodů nebo úložišť. V této otázce má již většina
uživatelů základní povědomí o rizicích, a stahuje tak aplikace z oficiálních
obchodů Google Play nebo App Store (74 %), nebo z důvěryhodných zdrojů, jako
jsou webové stránky úřadů (20 %). Dbají na to především starší uživatelé. Mladší
ročníky si aplikace vybírají zase na základě recenzí a doporučení. Hodnocení v
oficiálních obchodech pomáhá s rozhodováním 23 % dotázaným. Dalších 17 % pak dá
na recenze jiných uživatelů a 12 % se rozhoduje podle doporučení známých a
rodiny. Pro část respondentů je při výběru také důležité, jak nakládá aplikace
s jejich údaji (13 %), nebo historie incidentů a chyb aplikace (11 %).
„K instalaci aplikací přistupují čeští uživatelé
zodpovědně a tři čtvrtiny z nich je stahují pouze z oficiálních obchodů. Dobrou
praxí by mělo být také další prověření aplikace a jejího vývojáře před samotnou
instalací, projít recenze a hodnocení ostatních uživatelů, ale nejen to. Stále
více by nás mělo zajímat, jaká data potřebuje aplikace ke svému fungování a jak
dále s našimi údaji nakládá, jestli je sdílí s třetími stranami nebo využívá dále například pro
marketingové účely,“ uzavírá Vladimíra Žáčková z ESETu.
Zveřejněno: 11. 06. 2024