Deset předsudků o programátorech? Programátorem se člověk rodí a je to ryzí matematik!
V Česku jsou aktuálně programátoři
na pracovním trhu velmi žádaní. Odhadem bychom jich potřebovali ještě 20 tisíc.
Přesto jsou veřejností, hlavně pak mezi přáteli a kolegy z jiných
oddělení, vnímáni tak trochu jako podivíni.
Na
jejich konto lidé vymysleli nespočet vtipů a mýtů nejen v naší republice.
Podle odborníků z Coding Bootcamp Praha jsou mezi hlavními například, že
se člověk naučil programovat už na základní škole, vystudoval určitě informatiku
a notoricky známé rovnítko: „Když jsi programátor, tak umíš každému pomoci s
instalací Windows a nastavením tiskárny.“ Coding Bootcamp Praha proto sestavil
aktuální žebříček mýtů o programátorech.
Mýtus č. 1: Programátorem je člověk od základní školy a studoval
informatiku
Snad možná díky Sheldonovi Cooperovi z oblíbeného
sitcomu máme pocit, že do technických oborů se musí člověk narodit, žít jimi, a
hlavně je studovat. Kdepak, dnešní programátoři měli k programování mnohdy dlouhou
cestu. A obor informatiky? Ten už dávno není předpokladem úspěšné kariéry a
porozumění oboru.
Mýtus č. 2: Programování je čistě matematicky založená profese a není příliš
kreativní
Znalost matematiky je skvělá věc, ale to neznamená, že
programátoři musí být dobří počtáři. Více než na matematickém umění je u
programátora ceněn talent, zájem, píle, houževnatost a učit se z chyb.
Mýtus č. 3: Programátoři nekomunikují s okolním světem
Na obrázku vlevo: Jana Večerková v akci.
„O programátorech se traduje, že nic neplánují,
nereportují a rozhodně se nebaví s klienty.“ Toto jsou další mylné domněnky. „Není pravda, že by programování začalo a skončilo prací na
počítači," říká Jana Večerková, jedna ze zakladatelů Coding Bootcamp
Praha. Dobrý programátor je s klienty v úzkém kontaktu od začátku
projektu, sbírá informace, nastiňuje své vize a během vývoje osobně představují
klientům výsledky své práce. Bez předání informací by jen těžko došlo k
požadovanému výsledku.
Mýtus č. 4: Čím více řádků kódu za den napíšeš, tím jsi lepší programátor
Existuje snad soutěž mezi programátory o tom, kolik
toho za den naprogramovali? Ať už pracují na vývoji webu nebo mobilní aplikaci,
práci musí odvést precizně bez chyb. „Byť
malá chyba, může to vést k pozdějšímu pádu celého systému, proto určitě
nezáleží na tom, kolik toho programátor za den napíše, ale zda je výsledná
práce skutečně bez chyb,“ míní Jana
Večerková.
Mýtus č. 5: Každý programátor si z hlavy pamatuje veškeré možnosti
programovacích jazyků
Programátor nemusí nutně umět všechny programovací
jazyky. Při své práci může někdy používat jen jeden, který se postupem času naučí ovládat na jedničku. V
tomto směru jde o pomyslné smyčky, díky kterým si dovednosti osvojí.
Mýtus č. 6: Jenom začátečníci potřebují „googlit“ řešení
„Mezi vhodné způsoby, jak zvládnout základy
programování, mohu doporučit učení na zhotovených projektech. Není výjimkou, že
i zkušený programátor zabrouzdá do běžně používaných metod, které použije pro
vývoj svých nových projektů,“ vysvětluje
Jana Večerková z Coding Bootcamp Praha.
Mýtus č. 7: Většina programátorů pracuje sama, bez týmu, ideálně v tmavé
místnosti bez oken
Programátoři jsou pořád lidé. K životu potřebují
zábavu, odreagování i komunikaci s přáteli. Pravdou je, že svou práci někteří
dělají v noci, v klidu. Je to případ od případu. To ale neznamená, že
si zařizují pracovnu ve sklepě.
Mýtus č. 8: Soft skills nejsou pro programátory příliš důležité
I „jemné dovednosti“ jsou pro profesionálního
programátora důležité. Konkrétně pro další vývoj složitějších aplikací. Každý
programátor potřebuje znát základ, na kterém může dále
stavět. Zároveň však ale musí jednat s lidmi třeba na
zakázkách, komunikovat, vyjednávat. Domlouvat se přes videohovory, což je nyní
více než aktuální, mít disciplínu. Tudíž se mu hodí celý systém dovedností.
Mýtus č. 9: Programátor rovná se člověk na instalaci tiskárny či operačního
systému
Tradičním mýtem je že když je člověk programátor, tak umí a „chce“
každému pomoci s instalací Windows a je odborník na nastavení tiskárny.
Programátoři jsou machři na kódy a umí třeba naprogramovat novou aplikaci, web,
ale určitě nejsou, stejně jako „ajťáci“ přeborníci na všechno kolem počítačů.
Mýtus č. 10: Programátoři mají kolem 20 let, starší jsou rentiéři a ženy
neprogramují
Že jsou všichni programátoři muži okolo dvaceti? A
třicátníci si vydělali tolik, že už nemusí nikdy pracovat? A že ženy v této
branži nejsou uznávané? To je předsudek. Dobrým programátorem se většina hned
po škole nestane. Než si šáhnou na velké peníze, chce to dřinu a zkušenosti. I
žen v programování přibývá. „Například
do posledního studia programování se k nám přihlásilo až 50 % žen,“
říká k počtu pohlaví Jana Večerková.
Pandemie a změny
na trhu práce se podle Jany Večerkové z Coding Bootcamp Praha projevují i
na zájmu o studium IT dovedností, programování a workshopy. Na studium se hlásí
i lidé z oborů, jako je cestovní ruch a automotive.
Zveřejněno: 18. 12. 2020