Do redakce jsme dostali zapůjčené od společnosti HP Děčín dvě tiskárny. První z nich je multifunkční tiskárna HP DeskJet GT 5820 All-in-One Tank System a druhou opět multifunkční tiskárnou je Epson L386. Obě multifunkční tiskárny používají inkoustový tankový systém, takže odpadá nákup složitě označovaných a drahých inkoustových patron. Inkoustový tankový systém umožňuje nalévat inkoust z lahviček do zásobníkových nádržek v tiskárně, odkud je postupně přečerpáván do malých zásobníčků u tiskových hlav.
Výsledkem toho je mnohem lacinější provoz oproti inkoustovým tiskárnám, které používají barvičky buď oddělené pro každou barvu zvlášť nebo pro ty, které mají barvy společné a extra patronu pro černou barvu (bývá velkokapacitní) anebo tiskárny, které používají jednu patronu pro všechny barvy, tedy i pro černou dohromady – u posledně jmenované ji můžete vyhodit tehdy, jakmile vám dojde jen jeden z inkoustů, proto tento systém je na provoz vůbec nejdražší a nejméně ekonomický. Oproti tiskárnám laserovým mají tyto tiskárny výhodu v tom, že mají mnohem ekonomičtější provoz a není třeba před prvním tiskem čekat na zahřátí zapékacího válce. Navíc je všeobecně známo, že barevné laserové tiskárny mají sice dobrý barevný výstup pro prezentační grafiku, ale pro tisk obrázků se moc nehodí, protože barvy nebývají příliš dokonalé, a navíc tento druh tisku je ještě mnohem finančně náročnější, protože se používají čtyři barevné tonerové kazety pro každou barvu zvlášť (CMYK) a tak ten, kdo takovou barevnou laserovou tiskárnu pořídil pro domácí tisk, se určitě drbe za uchem. Například čtyři tonerové náplně po barevnou laserovou tiskárnu Samsung na 1500 potištěných papírů stojí skoro šest tisíc korun! O nákladech na tisk s pomocí tankových systémů jsme psali ve článku Epson L655, tiskárna, co tiskne tak levně, že se budete divit (http://www.digitalnidomacnost.cz/epson-l655-tiskarna-co-tiskne-tak-levne-ze-se-budete-divit/ - externí odkaz ). Tady jsme si vzali na mušku předloňský model tiskárny Epson, firmy, která jako první vyšla s nápadem na variantu tisku z vysokoobjemových zásobníků. A tento systém se stal tak oblíbeným, že se používá už i v profesionálních velkých tiskárnách pro firemní použití. Zajímavá varianta, kterou brzy okopírovaly firmy jako Brother a nyní ji do svého portfolia zařadilo vlastně i HP. Připomeneme vám výsledky, které jsme získali v testu staršího modelu tiskárny. Tu jsme srovnávali s nám dostupnou věrně sloužící laserovou tiskárnu Samsung SCX-4600 ve dvou variantách, pro toner na 1500 vytištěných listů (kde vychází tisk dráže) a pak pro 2500 listů. K dispozici jsme tehdy měli inkoustovou tiskárnu s patronami pro každou barvu Canon Pixma 4600. Náklady na tisk jedné stránky (v to počítaje jen čisté náklady na materiál, cenu tiskárny jsme do nákladů na tisk nerozpouštěli) jsou: Černobílá laserovka Samsung SCX-4600 s tonerem pro 1500 listů: 1,10 Kč na jednu stránku A4 Inkoustová tiskárna Canon Pixma 4600 černobílý tisk: 1,00 Kč na jednu stránku A4 Černobílá laserovka Samsung SCX-4600 s tonerem pro 2500 listů: 0,80 Kč na jednu stránku A4 Inkoustová zásobníková tiskárna Epson řady L, černobílý tisk: 0,06 Kč na jednu stránku A4 Jak vidíte, úspory při použití inkoustové tiskárny s tankovým systémem jsou od 92 do 95 procent.
Do dvojboje tiskárny vstupovaly s podobnými parametry, šlo o multifunkční zařízení se skenerem, čtyřmi inkoustovými zásobníky CMYK a s možností připojení USB kabelem nebo přes Wi-Fi. Možná je samozřejmě i tisk z mobilu, obě firmy k tomu nabízejí podpůrné aplikace. 
Podívejme se ale na to hlavní, na cenu. HP DJ5820 lze pořídit za 4.800 Kč, jednotlivé inkousty pak za 240 Kč, originální se ale dají sehnat za cenu pod dvě stovky. Černá (80 ml) vydrží na cca 5000 stran A4, barevné náplně (70 ml) pak na 8000 stran A4. 
Epson L386 stojí na trhu od 4.000 korun a sada lahviček s náplněmi CMYK vyjde na 549 Kč, ale sehnat se dá od 329 Kč. Jednotlivé náplně pak seženete za zhruba 188 Kč (černá pro 4000 stran A4, barevné pro 4500 stran A4). V základní dodávce tiskárny nalezneme po jedné lahvičce s barevnými inkousty (CMY) a čtyři lahvičky černé barvy (K). Jedna stránka černobílého tisku A4 u HP tedy vyjde na zhruba na 0,048 Kč a méně a u Epsonu pak na 0,047 Kč. Takže náklady na tisk vycházejí zhruba nastejno.
Hodila se mi příležitost, protože syn napsal bakalářskou práci o 67 stranách. Ta obsahuje několik desítek obrázků, podbarvených tabulek, prostě je to příklad takového domácího běžného tisku. Změřili jsme čas tisku a vydělili počtem stran, abychom zjistili, jaká je reálná rychlost za naprosto stejných podmínek pro jednotlivé tiskárny. Obě tiskárny byly v zapnutém stavu, před testem jsem do každé z nich pustil jednu stránku A4 a poté ihned zahájil tisk. Abychom se vyhnuli problémům se sestavováním tiskové úlohy, měřit jsme začal tehdy, kdy tiskárna vydala první informaci o tom, že začíná zpracovávat úlohu. Tedy že se na jejím displeji nebo na indikátorech objeví nějaká činnost a klapne podavač papíru. To byl pro nás startovní výstřel. Konec byl tehdy, když na hromádku dopadl poslední vytištěný papír. 
Tiskli jsme i barevný obrázek na speciální lesklý papír Canon. A tady musíme říci, že obě tiskárny odvedly slušnou práci, a tak babičkám nebo tetám předané obrázky vašich ratolestí jim určitě budou dělat radost. Pak jsme otestovali dobu skenování barevného letáku A4, který byl pro obě tiskárny stejný, samozřejmě. Rozlišení bylo nastaveno u obou tiskáren na 300 dpi. Měřili jsme čas, za který se list objevil v Adobe Acrobatu na ploše (tady není rychlost tak průkazná, protože se tu projeví i rychlost použitého ovladače, pro odstranění vlivu sítě jsme tiskárnu připojili přímo USB kabelem k počítači). 
Posledním testem bylo kopírování. Tedy vložili jsme stejný prospekt a zapnuli kopírování. Výsledný čas se zastavil, když papír vypadl do výstupního zásobníku. Test byl proveden pro černobílou a barevnou kopii zvlášť.
Možná vás to asi nebude zajímat – a jako uživatele ani nemusí – ale obě tiskárny používají jiný princip tisku. Zatímco HP používá ink-jetovou technologii, u Epsonu jde o technologii piezoelektrickou. Bližší údaje si můžete najít na internetu.
Tisk práce o 67 stranách na tiskárně HP trval celkem 10 minut 10 sekund. Tisk jedné stránky v našem případě trval přibližně 9,20 sekundy. To odpovídá rychlosti tisku 6,5 stran za minutu pro náš případ. Skenování jedné stránky A4 trvalo 36 sekund při 300 dpi. Kopírování barevné předlohy černobíle trvalo 55 sekund. Kopírování barevné předlohy barevně trvalo 1 minutu a 17 sekund.
Tisk práce o 67 stranách v tomto případě trval 9 minut 12 sekund. Tisk jedné stránky trval tedy přibližně 8,2 sekundy. V případě tiskárny Epson tedy vychází pro náš případ rychlost tisku na 7,3 stran za minutu. Skenování jedné strany předlohy A4 trvalo při 300 dpi celkem 36 sekund. Kopírování barevné předlohy černobíle trvalo 16 sekund. Kopírování barevné předlohy barevně trvalo 43 sekund.
Ve všech případech byly nastaveny stejné parametry tisku i skenování. Tiskárna Epson se zdá být rychlejší, ale HP má zase při barevném kopírování sytější probarvení obrázků. U Epsonu je barevnost sice dobrá, ale barvy jsou podány slaběji. Stejně tak i detaily. Při skenování obrázku dámy v punčochách u HP byla vidět zřetelně mozaika na lemech punčoch, u Epsonu ale nebylo možné tento motiv úplně rozlišit.
U tiskárny HP jsme zaznamenali v pohotovostním stavu nepříjemné a rušivé pískání zřejmě napájecího spínaného zdroje na vyšší frekvenci, které sice nebylo intenzivní, ale bylo slyšet a vnímal jsem ho. Nevýhodou je rovněž kapacita zásobníků, do kterého se vejde jen 60 listů papíru. My jsme jich tam vměstnali sice 67 (to je maximum), potřebných pro tisk bakalářské práce. Epson má ale zásobník rovnou na stovku papírů. První kolo (kapacita papírového zásobníku): HP : Epson – 0 : 1 
K nevýhodám multifunkčního zařízení HP patří uvedení do provozu, kdy jste nuceni instalovat dvě tiskové hlavy (jedna pro černou barvu a druhá pro barvy CMY: Cyan-Magenta-Yellow). Prostor pro osazení hlav je totiž malý a lidé s většími prsty a dlaněmi mohou mít problém. Navíc v návodu není zcela jasně uvedeno, která tisková hlava kam patří (jsou umístěny vedle sebe), díky použitému zámku nejdou sice zaměnit při montáži, ale bylo lepší, kdyby výrobce rovnou do návodu na zprovoznění tiskárny napsal, že černá hlava patří doprava a barevná doleva, bylo by to mnohem příjemnější a instalace i rychlejší. U Epsonu se tiskové hlavy neinstalují, před prvním tiskem je však třeba nechat natáhnout inkoust do zásobníků u tiskové hlavy. To trvá asi půl hodiny. HP je připraveno k prvnímu tisku ihned. Druhé kolo (instalace): HP: Epson – 0 : 2 
Při plnění barev do tankového systému HP DJ GT jsme se o inkoust neumazali (jde obtížně smýt) díky dobře vymyšlenému způsobu nalévání – lahvičku musíte odšroubovat, odstranit krycí víčko, pak znovu zašroubovat, odklopit krytku dávkovače a pak lahvičku s inkoustem naklopit do otvoru zásobníku, ze kterého jste před tím ale odejmuli gumový špunt. Výhodou je i to, že přívod inkoustu se dá zavřít, a tak tiskárnu můžete transportovat na jiné místo. Výrobce k tomuto účelu dodává zvláštní balíček, který obsahuje umělohmotné plátno, do kterého tiskárnu zabalíte po čas převozu a zvláštním otočným knoflíkem zamezíte úniku inkoustu. Kladně hodnotíme také označení jednotlivých plnicích otvorů, které se objeví po odklopení krytu, kryjícího všechny vpusti do tiskárny. 
Za velký problém Epsonu považujeme zásobníky inkoustů. Ty jsou totiž umístěny na pravé straně multifunkčního zařízení volně, takže pokud – jak jsme zvyklí – chceme MFC zařízení uchopit do rukou, zásobníky se vyvléknou a zůstanou nám v ruce. Pro plnění inkoustů je totiž nutné zásobníky nadzdvihnout a položit na bok vpravo vedle MFC zařízení. Pak odšpuntujete jednotlivé nádobky a naplníte je inkousty. Systém doplňování inkoustů, který je pevně spojen s multifunkčním zařízením, je tedy u HP mnohem lepší a elegantnější. Nehledě i na lepší vlastní systém doplňování inkoustů u HP, kdy se trubička od inkoustové náplně zasune to hrdla zásobníku a neukápne ani kapka. U Epsonu se musí konec plnicí trubičky ukroutit, takže na ní může zůstat otřepení a pak může dojít k ukápnutí inkoustu na zásobník nebo se obsluha může ušpinit při převracení lahvičky s inkoustem dnem vzhůru při plnění. Třetí kolo (plnění inkoustem): HP : Epson – 1 : 2 
Výtku vůči výrobci – HP – máme i k označení zapínacího tlačítka. Přestože v návodu je označeno jako kulaté, ve skutečnosti není na tiskárně označeno nijak. Najdete ho v obdélníku vedle symbolu zapnutí a to hmatem, protože je to „lupací“ tlačítko a je tedy trochu více vyboulené. Není to příliš přehledné a toto tlačítko jsme chvíli hledali, než jsme jej našli, při dalších zapnutích ale už víte, co a kde máte stlačit, takže je to pak hračka. Přesto bychom uvítali umístění symbolu zapnutí/vypnutí přímo na tlačítko, aby bylo lépe čitelné, lepší by bylo umístit ho rovnou do indikátoru zapnutí. 
U Epsonu jsou tlačítka na čelním panelu jasně viditelná a srozumitelná.
Čtvrté kolo (obsluha): HP : Epson – 1 : 3 
Víko skeneru u MFC HP sice uzavřete, pokud skenujete nebo kopírujete jeden samostatný list papíru, ale pokud jako předlohu zvolíte třeba časopis o více stránkách, víko se neuzavře a trčí vzhůru a vy jej musíte přitlačit prsty. Jinak – pokud skenujete časopis menší než A4 – pak se vám na volné ploše objeví ne bílá, ale šedá až černá barva. Je vidět, že HP tady hodně šetřilo a tohle řešení působí velmi ale opravdu velmi lacině! Epson použil často používaný systém, kdy při vložení časopisu dojde k nadzvednutí víka a příklop zakryje celý časopis. Páté kolo (víko skeneru): HP : Epson – 1 : 4 Skener u HP při skenování je hlasitý. Naproti tomu skener Epsonu pracuje velmi tiše, je slyšet jen šustění při posuvu suportu po vodicích lištách. Výstup ze skeneru při skenování do počítače je naprosto srovnatelný. Šesté kolo (hlasitost skeneru při skenování): HP : Epson – 1 : 5 U obou tiskáren můžete tisknout až do krajů papíru. Podávací systém na papíry je u HP DJ GT spolehlivý, ani jednou se nám nestalo (tiskli jsme práci celkem 2x), že by tiskárnou prošly najednou dva papíry nebo že by se na jeden papír „přilepil“ během tisku stránky papír další. U Epsonu je vedení papíru rovněž velmi jisté, takže se papír nemuchlá, neprojedou dva najednou a jeden papír „nestrhne“ za sebou další papír, což by vedlo k přerušení tisku. Sedmé kolo (tisk a jeho průběh): HP : Epson – 1,5 : 5,5 
Jako plus/mínus bychom uvedli, že nádržky pro inkousty jsou u HP vyrobeny z matové umělé hmoty, takže pokud chcete zjistit stav inkoustu v nich, musíte si na ně posvítit. Ale zase na druhou stranu chápu, že inkousty musejí být chráněny před denním světlem kvůli jejich barevné stálosti. Vždyť při tiskových výkonech v domácnosti vám inkoust může vydržet i přes rok. 
U Epsonu jsou nádržky více průhledné, a tak stav inkoustových náplní je v nich dobře viditelný. V této připomínkové sadě tedy dostávají oba soutěžící po půl bodu, není tu vítěze. Osmé kolo (viditelnost inkoustu v nádržkách): HP : Epson – 2 : 6 V plnění inkoustových zásobníků je zcela jasně lepší HP. Deváté kolo (systém doplňování inkoustu): HP : Epson – 3 : 6
U HP hodnotíme kladně způsob ovládání a přehledný dvou segmentový displej s ikonami. Tiskárna HP působí spartánským dojmem, svou práci však odvede poměrně slušně. Upozorňujeme na to, že tato tiskárna nemá funkci oboustranného tisku, takže musíte tuto potřebu oznámit aplikaci, ze které tisknete a ona se pak postará o potištění jedné strany papíru, který pak musíte otočit a nechat znovu potisknout z druhé strany. I tiskárna L386 od Epsonu působí oproti fotografiím jako laciný příbuzný, ale musíme si zvykat, firmy šetří, a i takoví výrobci, kterými jsou Epson i HP prostě šetří na maličkostech a na výrobních nákladech. Pokud bychom hodnotili ale návrh provedení, tak zde jasně vyhrává HP, protože tiskárna je celá z jednoho kusu a nemá oddělitelné inkousty, což může působit problém při jejím přemisťování – například při úklidu. I tato tiskárna neumí obracet automaticky papír. Desáté kolo (provedení MFC zařízení): HP : Epson – 4 : 6
Jak už bylo řečeno, při normálním tisku je tisk barevných obrázků v textu o něco sytější a kontrastnější oproti Epsonu. Při kopírování při běžném nastavení tak, jak MFC zařízení dodá výrobce, vycházejí kopie ze zařízení HP o něco přesnější než od Epsonu. Ten zase strhává na svou stranu rychlost tisku. Takže, pokud bychom hodnotili kvalitu tisku, HP je přeci jen o něco lepší. Jedenácté kolo (kvalita barevnosti tiskového výstupu): HP : Epson – 5 : 6 Pokud bychom hodnotili rychlost tisku, pak by vyhrál Epson. Dvanácté kolo (rychlost tisku): HP : Epson – 5 : 7
Obě multifunkční zařízení umožňují připojení k počítači USB kabelem, který je navíc u HP v krabici, u Epsonu nikoli. V obou případech můžete MFC zařízení připojit i jako síťové zařízení přes Wi-Fi. Nastavení v obou případech je stejně pracné, dá-li se to tak vůbec říci. Obě tiskárny mají krátký připojovací kabel k napájení. Přiložená dokumentace je v obou případech mnohojazyčná, čeština ani slovenština nechybí. U Epsonu si ale můžete spustit průvodce na webu, který vám ukazuje jednotlivé kroky se zařízením, které musíte provést, abyste zařízení zprovoznili – a to včetně instalace ovladačů i servisních programů, připojení k Wi-Fi a mobilnímu telefonu či tabletu. Tím trochu Epson odčinil neexistenci přípojného USB kabelu v dodávce. Takže každý dostává opět po půl bodu. Třinácté kolo (vybavenost): HP : Epson – 5,5 : 7,5
Tiskárna HP přechází po několika minutách nečinnosti do vypnutého stavu (stand by), ze kterého se dokáže probudit vpuštěním další tiskové úlohy. Načerpá si ze zásobníků inkoust a je připravena k tisku. Pokud ji vypneme nebo sama přejde do čekacího stavu, slyšíte, jak odčerpá inkoust od tiskových hlav zpět do velkokapacitních zásobníků. A taky pozor! Pokud byste tiskárnu měl připojenou k rozvodné liště se zásuvkami, kterou ovládáte vypínačem, je nutné před vypnutím hlavního vypínače vypnout tiskárnu! Aby mohlo být právě provedeno zpětné odčerpání inkoustu do zásobníků od tiskových hlav! Pokud byste totiž na tohle zapomněli, pak se může stát, že inkoust v hlavách zaschne a bude vás to stát dost peněz za výměnu hlav za nové. Z předchozí praxe totiž vím, že hloubkové čistění hlav je většinou k ničemu, pokud inkoust v některé hlavě zaschne a ucpe, byť jen jednu trysku.
Další tip máme k volbě papíru pro tisk. Možná to nevíte, ale na trhu jsou k dostání tři druhy papíru, označované jako A, B a C. Nejkvalitnější papír je označován jako A, a je vhodný pro oboustranný tisk, a to jak pro inkoustové, tak i pro laserové tiskárny a kopírky. Tento typ papíru je oboustranně hlazený, takže se na něm inkoust nerozpíjí. Nevýhodou je jeho vyšší pořizovací cena, papír se tedy nehodí pro každodenní tisk. Ale zase máte jistotu, že především citlivý podávací a tiskový mechanismus u inkoustových tiskáren se nezanáší prachem, který vzniká při řezání papíru. Proto jej doporučujeme pro inkoustové tiskárny pro domácí použití s malými tiskovými výkony (rovná se „tisknu jen občas“). Třída B se hodí pro všechny druhy tiskáren a kopírek a jde o zlatou střední cestu mezi papíry, lze ho použít bez problému na oboustranný tisk. Je ideální pro všechny kanceláře, kde tisková spotřeba přesahuje 250 listů papíru na den. Třída C představuje obyčejný papír, který se hodí na tisk e-mailů, konceptů a méně důležitých dokumentů. Je vhodný pro všechny laserové tiskárny a kopírky. Poradí si s ním i většina inkoustových tiskáren. Ovšem pozor, pro choulostivé inkoustové tiskárny jej moc nedoporučujeme, protože v něm bývá dost prachu, který vzniká při rozřezávání stránek z válce na papíry formátu A4 či A3 atd., a díky nižší kvalitě papíru mohou být výtisky rozpité. Výhodou je nízká cena, nevýhodou ale opravdu nízká kvalita, a proto jej pro tento druh tiskáren vůbec nedoporučujeme. Nejsme tak bohatí, abychom si mohli dovolit kupovat laciné věci! Nicméně tento papír se hodí – ať to máte celé pohromadě – pro kanceláře, kde tisková spotřeba nepřesahuje 250 listů papíru na den. Jeho vyšší bělost je často docílena použitím křídy, což u laserových tiskáren může mít za následek zanechání bílých stop prášku na tonerech, který se pak může nalepit na válec. Na výtisku se pak objeví skvrny a šmouhy. Tiskový válec se tak rychleji opotřebí a poškrábe, což je pak vidět na přibývajících výtiscích. Doporučujeme pro domácnost nešetřit a používat papíry typu A, případně typu B v nejobvyklejší gramáži 80 g/m2. Pro tisk barevných fotografií pak doporučujeme používat lesklý nebo matový papír na fotografie, které doporučují oba výrobci.
Multifunkční zařízení HP DeskJet GT 5820: velmi dobrý. Multifunkční zařízení Epson L386: velmi dobrý.
Multifunkční zařízení DeskJet GT 5820 All-in-One Tank System renomované firmy HP mne zklamalo. Za cenu skoro pět tisíc nabízí hlučný skener, navíc je zařízení hodně pomalé při skenování a kopírování. V prvním případě za to může možná ovladač, ve druhém případě pak firmware vestavěný v MFC zařízení. Korunu všemu dává mechanismus víka skeneru, které nejde dovřít, pokud skenujete více listů nebo třeba časopis, jinak při skenování jednotlivých stránek je vše absolutně bez problémů. Výsledkem toho je, že pokud máte menší vzor, než je A4, objeví se kolem skenované nebo kopírované předlohy černý rámeček, vypadá to pak jako parte. Celé zařízení na mne dělá dojem, jako by HP potřebovalo co nejrychleji dostat na trh věc, kterou by mohlo konkurovat podobným zařízením na trhu, jež se na něm objevily dávno před ním. Je to škoda, protože tisk je poměrně solidní, podávání papírů bezchybné a obrázky vyvedené v dost dobré kvalitě. Bohužel jsem od HP očekával daleko více, než toto zařízení bylo schopné předvést. Naproti tomu Epson je už přeborníkem v tomto druhu tisku s velkokapacitními nádržkami. Přesto provedením multifukčního zařízení mne zklamal, protože i tohle zařízení působí na první pohled také velmi laciným dojmem. Bohužel i umístění a upevnění zásobníků s inkousty je velmi špatně vyřešeno. Pokud HP má zásobníky pevně umístěny v těle tiskárny a chráněny příklopem, řešení Epsonu s oddělitelným zásobníkem na inkousty mne nepotěšilo. V prospěch MFC zařízení Epson ale hovoří vyšší rychlost tisku, je levnější, má i rychlejší ovladače na přenos dat ze skeneru, je v provozu tiché při skenování. Při tisku jsou obě testovaná zařízení zhruba stejně hlučná, nejhlučnější u obou zařízení je podavač papíru, který se přiklápí ke gumovým válečkům, které „slíznou“ další papír. V článku se zmiňujeme i o tom, že HP má poněkud sytější a výraznější tisk. To platí u kopírování a běžného tisku. Pokud bychom ale chtěli dosáhnout vynikajících výsledků a absolutní věrnosti barev, je třeba předlohu naskenovat a doopravit pro tisk v nějakém programu, nastavit velmi kvalitní výstup tisku a v případě fotografií použít i fotografický papír. To platí pro obě testovaná zařízení. Po celý test jsme udělovali body jednotlivým multifunkčním tiskárnám, pokud byly v daném bodě shodné nebo nešlo rozhodnout, která je lepší, body jsme rozpůlili a oba výrobky dostaly stejně, 0,5 bodu každý. Z toho plyne i to, že náš test nemá vítěze, je to prostě „plichta“. Pokud se podíváte na výsledek, 5,5 ku 7,5 bodům, není to žádný propastný rozdíl. Obě zařízení jsou naprosto srovnatelná a obě zařízení nejsou – bohužel – žádnými hvězdami. U HP navázali na to, co už dávno známe, že jejich ovladače jsou poněkud „přemýšlivější“, skener je hlučnější, Epson zase pokulhává méně sytým a méně výrazným tiskem oproti HP, umístění volně odnímatelných nádržek na boku přístroje považuji za chybu. Ovšem to, co je zajímavé pro obě multifunkční zařízení, je cena tisku za jednu stránku. Pět haléřů za jednu v černé barvě vytištěnou stránku je minimálně dvacetkrát méně, než za kolik tiskne černobílá laserová tiskárna. Navíc technologie inkoustového tisku jsou už tak dokonalé, že podávají hodně kvalitní výstup, ne o moc se lišící od laserového. Hodně záleží na typu a druhu papíru, proto jsme vložili do článku extra odstavec věnovaný tomuto problému.
Chci poděkovat Janu Heranovi ze společnosti HP Děčín za vstřícné kroky vedoucí k zapůjčení těchto dvou multifunkčních tiskáren do testu. Bez jeho ochoty a spolupráce by tento test nemohl vzniknout. Tato zápůjčka byla důležitá proto, že jsme mohli vyzkoušet zařízení „rovnou z obchodu“ a ne testovací zařízení přímo od firem, mnohdy se lišící svými parametry od zařízení, prodávanými pak v obchodech. Na vás pak je, pokud se rozhodujete o koupi multifunkčního zařízení, abyste se na základě zjištěných údajů, rozhodli sami. Bohužel tento test vám vaše rozhodování příliš neulehčil, přesto si myslíme, že uvedené údaje mohou někomu pomoci s výběrem toho správného modelu pro malou domácí kancelář nebo pro domácnost.
Zveřejněno: 30. 04. 2017
Kalové čerpadlo vybírejte podle typu čerpané vody
TP-Link představuje vysokorychlostní WiFi 7 přístupové body Omada pro podnikové sítě
QNAP představuje 2pozicový 2,5GbE NAS TS-216G, nabízející cenově výhodnou správu a zálohování
TP-Link EAP211-Bridge KIT: Řešení pro bezdrátové spoje s dosahem až na kilometr