ESET a Policie ČR odkryli pozadí podvodů na internetových bazarech
Bezpečnostní experti ze společnosti ESET ve spolupráci s Policií ČR odhalili zákulisí podvodů na internetových bazarech, které aktuálně cílí také na české uživatele. Finanční škody spojené s těmito typy podvodů se podle údajů Policie ČR pohybují již v řádech stamilionů korun.
Útočníci, jejichž stopy vedou nejčastěji do Ruska,
Uzbekistánu a na Ukrajinu, operují podle nejnovějších zjištění v kanálech na
Telegramu a mají k dispozici nástroj, který jim umožňuje krok za krokem
vytvořit podvod na pár kliknutí. Prostor tak dostávají i méně zkušení útočníci.
Výzkumný tým ze společnosti ESET popsal nejen funkcionality nástroje, který
nazval Telekopí (Telekopye), a schéma napadení vybraných obětí, ale rozkryl
také samotnou organizaci a hierarchii uvnitř útočných skupin.
Ze zjištění společnosti ESET vyplývá, že Česko je v současnosti
terčem podvodných kampaní, které cílí především na uživatele online tržišť jako
je Sbazar, eBay nebo platformu BlaBlaCar, se stejnými podvody se ale uživatelé
v Česku setkávají i na internetových tržištích a platformách jako Vinted,
Facebook Marketplace nebo Bazoš. Útoky přicházejí nejčastěji z Ruska, Ukrajiny
a Uzbekistánu, které jsou také jejich primárním cílem a kde se útočníci
zaměřují na platformy OLX a Youla.
„Podle našich nejnovějších zjištění se útočníci
shromažďují v kanálech na Telegramu, kde je jim k dispozici nástroj od rusky
mluvících vývojářů, který jim v několika krocích pomůže vytvořit přesvědčivý
phishingový útok na uživatele online bazarů. Podvodníci nazývají své oběti
mamuti – v rusky mluvících zemích je to označení pro někoho, kdo se snadno
nachytá,“ říká o aktuálně odhalených podvodech Radek Jizba, expert z
výzkumného týmu pražské pobočky společnosti ESET.
Přehledný a snadno ovladatelný nástroj, který bezpečnostní
specialisté nazvali Telekopí (kombinace slov Telegram a kopí) umožňuje i méně
technicky zdatným útočníkům, lovcům, vytvářet phishingové stránky z
přednastavených šablon, generovat QR kódy a falešné screenshoty a rozesílat
podvodné e maily a SMS zprávy. V telegramových kanálech navíc mají lovci k
dispozici i celou bázi znalostí (manuály na práci s obětmi, statistiky úspěšnosti
scamů apod.), která se rozvíjí už od roku 2015, kdy útočníci použili Telekopí
poprvé.
Češi už přišli na bazarech průměrně o stamiliony korun
Dle odhadů Policie ČR se finanční škody spojené s těmito
typy podvodů pohybují v řádech stamilionů korun. Celkový počet registrovaných
skutků spáchaných v kyberprostoru pak podle dat Policie narostl za obodbí od
ledna do července 2023 o 11,3 % oproti stejnému období v loňském roce.
„V posledních letech jsme svědky razantního nárůstu
kriminality páchané v kybernetickém prostoru, konkrétně jde zejména o podvodné
jednání. Útoky pachatelů jsou čím dál sofistikovanější a častější. Pachatelé
sázejí na nepřipravenost obyvatel a na značný počet pokusů o útok. Bohužel se
prakticky vždy najde někdo, kdo se nechá zmanipulovat a podvést. Nebezpečí
spočívá zejména v neznalosti a podcenění situace, kdy pachatelé užívají různé
typy útoků a různé propracované legendy. V posledních letech si všímáme, že
útoky jsou stále více organizované a standartním prvkem bývají call centra, či
jiná společná pracoviště, kde jednotliví útočníci pracují s předem
propracovanými scénáři, které se neustále zdokonalují a každý útočník si v
hirerarchii plní svou specializovanou úlohu,“ říká pplk. Ondřej Kapr, rada
odboru hospodářské kriminality Policejního prezidia ČR. „V současnosti se
setkáváme především s podvody spojenými s výhodnou nabídkou investice nebo s
podvodnými telefonáty, kdy se pachatelé vydávají za pracovníky bank a
policisty. A v posledních letech stoupají zejména počty útoků, které nazýváme
reverzní inzertní podvody, či bazarové podvody.“
Samotný scam, který aktuálně popsali bezpečnostní analytici
ze společnosti ESET, má přitom dva scénáře.
„První scénář probíhá tak, že scammer zveřejní na
internetovém bazaru inzerát o prodeji zboží a čeká, až se mu někdo ozve. Poté
lovec oběti zašle v podvodné SMS zprávě nebo e-mailu odkaz na falešnou webovou
stránku, kde má oběť provést platbu za zboží. Po vyplnění údajů útočníci
okradou oběť o částku za zboží. Případně se lovec pokusí od oběti zjistit údaj
o zůstatku na jejím bankovním účtu a následně se pokusí ukrást právě tuto
částku,“ popisuje Jizba.
V druhém případě útočníci na bazarech svoje oběti sami
vyhledávají a předstírají zájem o zboží. Při domluvě o koupi zboží ale požadují
od mamuta zaplacení jistiny pro případ, že by mu prodávající nic neodeslal nebo
balíček přišel poškozený. Falešnou platební bránu potom vydávají za úschovnu
peněz, kterou má ve správě daný online bazar.
K oklamání obětí mají útočníci propracované scénáře
Útočníci si své oběti pečlivě vybírají a zpravidla cílí na
oběti, které nabízejí zboží v hodnotě do 5.000 Kč nebo mají na kartě k
dispozici alespoň 7.000 Kč (30.000 rub).
I přes rozmach nástrojů umělé inteligence, včetně různých
chatbotů, Telekopí umělou inteligenci nevyužívá a tyto útočné skupiny pracují
zcela manuálně.
„Útočníci si vedou o obětech, mamutech, přesnou evidenci.
Vědí tedy, kde naposledy konverzace skončila a o čem už s obětí komunikovali.
Ve své znalostní bázi mají také k dispozici překlady krátkých frází, aby v
konverzaci působili co nejpřirozeněji, protože většina útočníků dle našich
zjištění mluví rusky,“ pokračuje Jizba.
Útočníci na zprávy nereagují okamžitě, aby věrohodně
napodobili chování běžného člověka, který nemá telefon vždy při sobě nebo
neodpovídá na zprávy v pracovní době. Útočníci také zpravidla mezi zprávami
nechávají osmihodinové okno, které má představovat spánek. Bezpečnostní experti
se domnívají, že se snaží přizpůsobit časovému pásmu obětí.
Při vyhledávání si oběti filtrují a kontaktují jen ty, které
splňují několik základních parametrů. V případě, že se během konverzace objeví
ze strany oběti jen drobný náznak pochybností, celou konverzaci zahodí a raději
se zaměří na jinou oběť, kterých je na internetových tržištích dostatek.
Někdy se dokonce přihodí situace, že lovec se snaží ulovit
lovce. Při takových kolizích se lovci, který nalíčil svou past a čeká, ozve
další lovec, který se aktivně snaží ulovit svého mamuta.
Útočníci, kteří používají druhý model podvodu, dělí svoje oběti
do několika skupin. Nejčastěji cílí na nováčky, tedy uživatele, kteří mají
čerstvě vytvořený účet a málo nabídek, a na běžné uživatele, kteří už v
minulosti něco málo prodali, a ještě mají pár aktivních inzerátů. Zároveň se
ale vyhýbají uživatelům, kteří dokončili obchod v posledních dnech, a tudíž si
dobře pamatují, jak daná platforma funguje.
Právě souhra těchto faktorů pravděpodobně vede k tomu, že se
úspěšnost podvodů těchto skupin napříč všemi regiony pohybuje okolo 20 %.
Kyberzločinecké skupiny mají přehlednou organizaci s jasnou hierarchií
Útočné skupiny jsou organizovány do jasné hierarchie s
několika rolemi a strukturou provizí.
„Nově příchozí se do skupiny dostanou pouze na doporučení
současných členů, doporučení z různých hackerských fór nebo z tzv. učících
skupin, které jsou určené začínajícím scammerům. Automaticky pak mají
přiřazenou roli dělníka a dostanou se ke všem funkcím Telekopí, které jsou
potřebné k vytvoření scamu,“ vysvětluje Jizba. „Noví dělníci začínají s
nejhorší provizí, kdy musí odvádět 35 % z každé částky, kterou na obětech
vydělají. Po tom, co dosáhnou určitého počtu realizovaných podvodů nebo
určitého objemu odcizených peněz, posunou se na roli dobrého dělníka a odváděné
provize se sníží. Na nové roli si tak vydělají v průměru o 10 % více.“
Další rolí je moderátor, který schvaluje nové členy skupiny
a mění jejich role. Pokud některý z členů poruší pravidla skupiny, je potrestán
a je mu automaticky přiřazena role zablokovaný a ztrácí tak i přístup k
Telekopí. Nejvýše postavenou roli představuje administrátor, který může navíc
měnit samotné nastavení Telekopí – přidávat nové šablony, měnit sazby provizí,
jejich typ apod. Zároveň má také pod kontrolou účet, kam přicházejí všechny
odcizené finanční prostředky.
Lovec, tedy útočník, si tedy neposílá kradené peníze od
oběti přímo na svůj účet, ale na jeden centrální účet, u kterého se vede přesná
evidence o tom, kolik lovec odcizil a jak je úspěšný. Jakmile je lovec
oprávněný k výplatě, požádá opět přes Telekopí a po schválení žádosti
administrátorem je mu částka vyplacena do jeho kryptoměnové peněženky. Záznamy
o výplatách jsou vedeny v odděleném telegramovém kanálu.
Nenechte se okrást!
Při prodeji použitého zboží na internetových tržištích trvejte,
pokud možno, na osobní výměně peněz a zboží. Pokud není osobní předání možné,
je třeba být obzvláště opatrný.
Nejjednodušší způsob, jak zjistit, že se na vás zaměřil
podvodník, který se snaží ukrást vaše peníze, je podívat se na používaný jazyk.
Může to být například styl řeči používaný v konverzaci, e-mailu nebo na samotné
webové stránce.
Zaměřte se i na samotnou webovou stránku. Šablona, ze které
útočníci vycházeli, mohla obsahovat chyby nebo se stránka může nápadně graficky
odlišovat od originálu. Zkontrolujte také certifikát webové stránky a pozorně
se podívejte na URL adresu. Může být upravena tak, aby se co nejvíce podobala
skutečnému odkazu.
Při konverzaci se zájemcem o zboží si dejte pozor na
argumenty typu: „Peníze pošlu prostřednictvím služby XYZ. Víte, jak to
funguje?“. Zeptejte se, zda je možné provést platbu způsobem, který je vám
dobře známý. Ani toto řešení sice není stoprocentní, protože podvodníci
používají více šablon, ale možná budete schopni snadněji rozpoznat falešnou
stránku, když službu dobře znáte.
„Buďte obzvláště opatrní při klikání na adresy URL z SMS
nebo e-mailu. I když e-mail vypadá, jako by přišel z důvěryhodného zdroje,
podvodníkům není podvrhování e-mailů cizí. Místo odkazu v e-mailu nebo SMS
raději navštivte přímo webové stránky údajné služby. A pokud si nejste jisti,
kontaktujte zákaznickou podporu dané služby, kterou tak zároveň v případě
podvodu i včas upozorníte a pomůžete ochránit další uživatele,“ uzavírá
Radek Jizba z ESETu.
Policie upozorňuje na podceňování rizika, kdy pachatelé
paradoxně neokrádají kupujícího, ale prodávajícího. „Je potřeba se zamyslet
nad celou situací a nenechat se zatlačit do vyzrazení citlivých údajů či
potvrzení nesmyslných transakcí. Musíme si uvědomit, že v tomto prostředí může
mít i menší chyba značné následky. Kupující k zaslání transakce nikdy
nepotřebuje informace z vaší platební karty, včetně PINu. Vždy by mu mělo
stačit číslo vašeho účtu,“ uzavírá pplk. Ondřej Kapr.
Ilustrační foto: Pixabay
Zveřejněno: 29. 08. 2023