Jak je to s formáty u televizí

Možná jste už slyšeli otázku typu: „A proč, když máme tu novou plochou televizi, máme kolem obrazu ty dva svislé pruhy?“ Nebo: „Ten chlap v televizi je nějaký divný, jak má nepřirozeně široká ústa!“ S takovými otázkami od manželek, dětí i babiček se setká každý majitel nové televize.

Není ale důvod k tomu, televizor vracet, to, co vidíte, je naprosto normální. Obraz na televizní obrazovce se přizpůsobuje tomu, co přijímá na dané stanici. Dříve tu byl jen obraz formátu 4:3, který je nyní postupně nahrazován formátem 16:9 i jinými, jak se dozvíte dále.

 

Automatický formát

Pokud máte televizor s vyšší inteligencí a ne nějaký superlevný model za pár tisícovek, pak je televize vybavena automatickým přizpůsobením formátu obrazu signálu, který přijímá. Televizor se pak za všech okolností snaží nastavit ten nejvýhodnější poměr stran obrazu. Někomu to ale může vadit. Proto si formáty, se kterými se můžete nejčastěji setkat, rozebereme v následujícím textu. Vypněte si tedy pomyslně automatickou volbu formátu a podívejte se, čím jsou jednotlivé formáty charakterizovány.

Čtyři na tři a šestnáct na devět

V souvislosti s nástupem vysokého rozlišení si televizory vyžádaly obraz širší a tak se objevila varianta poměru stran obrazovky 16:9, která poskytne a zobrazí více informací směrem „do šířky“. Problém je, že pokud přijímáte formát 4:3 na širokoúhlé obrazovce televize, máte při nezkresleném podání obrazu vedle něj dva svislé pruhy (viz obrázek na konci článku čtvrtý shora). Obličeje jsou takové, jaké mají být, na krajích (viz dále) se nic nerozšiřuje; někomu prostě ale dva černé nebo šedé pruhy vadí. Pokud máte televizor formátu 4:3 a pustíte na nich film 16:9, dočkáte se zase dvou pruhů mezi obrazem a rámečkem televize – nahoře a dole (druhý obrázek shora na konci článku, tento formát se nazývá „letterbox“). Plocha obrazovky tedy v obou popsaných případech není plně využita.

Zoom

Pokud se vám nelíbí dva pruhy, budete se snažit použít jiný formát, který televizor přepočítá a následně zobrazí na televizní obrazovce – přes celou plochu obrazovky nebo zobrazovacího panelu. První možností, kterou najdete, je zoom. Ten roztáhne obraz, aby zmizely pruhy na obrazovce (viz poslední obrázek na konci článku). Obraz není deformován, ale u formátu 4:3 na obrazovce 16:9 se pak část zvětšeného obrazu dostane mimo zobrazovací pole obrazovky a nebude tudíž vidět. Takže, uvidíte celou šířku obrazu, ale neuvidíte kus horní a dolní části obrazu.

Širokoúhlý obraz

Tento formát obsadí obrazem 4:3 celou obrazovku. V mnoha případech pomyslné pruhy přibližně do jedné pětiny šířky zobrazovací plochy na krajích jsou roztaženy více, aby celý obraz vykryl zobrazovací plochu obrazovky. Pokud si představíte stojícího člověka, přes kterého „jede“ kamera zprava doleva, pak uvidíte na pravé části obrazovky člověka s širokými rty, který uprostřed obrazovky dostane „normální vzhled“, poté se zase roztáhne a zmizí za levým krajem obrazovky (viz vysvětlivky k obrázku zcela dole na konci článku). Zmizí někdy i kousek horního a dolního obrazu na obrazovce.
Superširoký obraz je modifikace u některých televizorů a obraz 4:3 se prostě roztáhne přes celou šířku obrazovky s tím, že výškově je zde dodána plná informace (viz obrázek zcela dole na konci článku). U některých televizorů se tento formát nazývá panoramatický.

14:9

Alternativní formát u některých televizorů. Roztáhne obraz 4:3 tak, že černé svislé pruhy se na okrajích zúží, výškově obraz trochu „přeleze“ hranu obrazovky a část ho pak opět není vidět. Takže neuvidíte logo stanice a někdy i titulky. Na obrazovce 4:3 pak přicházíte logicky o část obrazu 16:9 na krajích a černé pruhy nad scénou jsou ale užší, než v případě „16:9 na televizi 4:3“.

Titulky

Tento formát zabrání tomu, aby vám titulky „utekly“ pod spodní hranu televize mimo zobrazovanou plochu. Televizor obraz přepočítá tak, že titulky se umístí zpět na obrazovku a vejde se tam výškově celý obraz 4:3, horní hrana v některých případech „ulétne“ mimo obrazovku. Různé televize různých výrobců to řeší jinak, u některých se trochu „zhustí“ obraz od jedné třetiny odspodu – titulky nejsou deformovány, deformován (smrsknut) je obraz v horních dvou třetinách. Někdy můžete použít pro zobrazení titulků režim zoom a pak si vyrolovat obraz směrem nahoru, abyste titulky viděli, pak ale přicházíte o část obrazu nahoře, který se ocitne mimo aktivní část obrazovky.

Královský formát 21:9

21:9


Královský formát 21:9 je formát, se kterým se můžete setkat v kinech, odpovídá formátu širokoúhle snímaného filmového políčka. Na trhu je zatím pouze jediná televize od firmy Philips, která má tomuto formátu přizpůsobenu velikost obrazovky, takže vidíte film v celé jeho kráse jako byste seděli v kině.


Každý si (nakonec) zvykne

Při sledování televize si časem zvyknete na změny formátů – u některých přijímaných typů obrazu si můžete předvolit, co má televizor udělat s jakým formátem nebo to můžete nechat na automatické volbě televizoru samotného. Za předpokladu koupě moderního plochého televizoru pak formát 16:9 pustí bez úprav, ze 4:3 vám udělá panoramatický nebo superširoký obraz. Jde jen o zvyk. Někomu však změny přirozeného poměru obrazu vadí (nemá rád deformované obličeje nebo převedené kružnice na elipsy) – a tak si časem zvykne i na svislé pruhy u formátu 4:3, pokud se takový signál objeví na přijímané stanici. 

Vysvětlivky

Na konec jsme zařadili obrázek, na kterém vidíte základní možnosti, se kterými se můžete při sledování televize nejčastěji setkat. Upozorňujeme, že pro lepší pro lepší představivost jsme použili větší deformaci, než je ve skutečnosti.

4:3 na 4:3

Zde vidíte, jak vypadá obraz vysílaný ve formátu 4:3 na klasické televizi.

16:9 na 4:3
Tento obrázek pak představuje, jak se zobrazí formát 16:9, poměr stran zůstává zachován a nad a pod tento obraz jsou přidány černé pruhy. Jak vidíte, obraz není deformován, ale nevyužívá celou plochu obrazovky, přicházíte zhruba o čtvrtinu aktivní plochy.

16:9 na 16:9
Třetí obrázek ukazuje formát 16:9 na televizoru s obrazovkou 16:9.

4:3 na 16:9
Tento obrázek shora pak ukazuje nejvíce diskutovanou situaci, kdy se vysílá signál ve formátu 4:3, který je zobrazen na televizoru s poměrem stran 16:9. Jak vidíte, obraz jako takový není deformován, ale není využita celá plocha obrazovky.

16:9 na 4:3 s inteligencí
Pátý obrázek znázorňuje situaci zobrazení formátu 16:9 na obrazovce 4:3 u televizoru, který obraz roztáhne na celou obrazovku: jak vidno, pokrytí obrazovky je stoprocentní, ale došlo k deformaci obrazu.

4:3 na 16:9 zoom
Poslední obrázek pak ukazuje situaci, kdy si signál formátu 4:3 zobrazíte na obrazovce s poměrem stran 16:9 a použijete televizi, které vnutíte režim 16:9. Obrazovka je opět signálem zcela pokryta, ale došlo k deformaci obrazu. U televizorů s vyšší inteligencí ale není „prohnutí“ obrazu stejné. Uprostřed je kruh a směrem ke krajům se začíná obraz roztahovat – deformace tede není na všech místech obrazovky stená. Kruh se směrem do stran mění v elipsu (zhruba jde o pásy o velikosti 1/5 z každé strany obrazovky). Při použití především v Anglii hodně oblíbeného poměru 14:9 by došlo na spodním obrázku k oříznutí části elipsy nahoře a dole a ta by se více roztáhla do stran. Zřejmě byste tak neviděli titulky ani logo stanice, kterou přijímáte (bývá umístěno nahoře).

Zdroje

  • Philips
  • Panasonic

Zveřejněno: 01. 01. 2010