Reportáž: Co dokážou v chytrém bytě ovládat kostky a jak se to dělá

Před pár dny jsem měl možnost navštívit chytrý dům Tomáše Poláčka z Babic u Říčan. Ukázal pár pozvaným příchozím, jak se kostky vyrábějí, co dokážou - a myslím, že tím všechny ohromil.

O vítězném projektu zvláštní ceny T-Mobile Rozjezdů jsme už psali a na základě článku se nám podařilo uskutečnit i rozhovor s autorem celého projektu ovládání chytrého domu pomocí kostek: http://www.digitalnidomacnost.cz/exkluzivni-rozhovor-s-autorem-systemu-ovladani-chytre-domacnosti-pomoci-kostek/ - externí odkaz .

Hned po jeho uveřejnění na mém profilu se strhla bitva na LinkedInu, kde mnozí tento projekt uvítali jako snadno pochopitelný a užitečný, ale - jak to tak chodí v České republice - chytří Všeználkové tento projekt ihned odsoudili jako nepotřebný nebo spíše málo otevřený. Argumentovali tím, že ovládání pomocí kostek má své limity. Tedy, že kostka dokáže nastavit pouze šest stavů - a co když on bude potřebovat nastavit „něco mezi" nimi?

Už na začátku říkám, že je pouze na volbě uživatele, zda bude svou digitální domácnost ovládat pomocí dotykových tabletů Crestron nebo pomocí tabletů od Applu, spárovanými se systémem ovládání digitální domácnosti, nebo zda použije kostky, které dokážou snadno a chytře každému ovládat určitá zařízení. Ostatně řešení není jen o kostce, ale obecně o mnohostěnech, takže můžete nastavovat i více úrovní než jen šest, jak je to v případě klasické kostky. Nikdo nikoho do ničeho totiž nenutí.

Na návštěvě

Tomáš Poláček spolu s pořádající agenturou společnosti T-Mobile a s účastí manažerky firemní komunikace a tiskové mluvčí této společnosti Martiny Kemrové a seniorního specialisty na public relation, Jiřího Janečka, České televize a Televize Seznam, i dalších mých kamarádů, se kterými se znám za léta mé novinářské praxe, vstupujeme do naklizeného bytu, kde na zahrádce skáčou ratolesti Poláčkových na trampolíně. Ve dveřích nás vítá paní domu, manželka pana Poláčka a pan Poláček nás vede do obývacího pokoje, kde je pro příchozí připraveno malé občerstvení. Kromě něj ale tu a tam leží nějaké kostka s vygravírovanými popiskami, na stolku pak nějaké součástky a pět klasických ovladačů pro různé domácí přístroje. Ty totiž sehrají důležitou roli při objasňování strategie ovládání domu.


Pan Poláček nám odhalil i zázemí jeho podnikání, na stole najdeme několik přístrojů včetně zdroje, na zemi se pak nachází gravírovací stroj, kterým pan Poláček vypaluje nápisy na kostky, tiskárna, počítač. Zde můžeme vidět, že pan Poláček programuje zásadně ve strojovém kódu, což je nejefektivnější způsob, protože přesně vystihuje potřeby ovládaného zařízení. Chce to ale celého chlapa, protože od graficky orientovaných programovacích jazyků používaných dnes k tvorbě programů je k assembleru hodně daleko.

Každá kostka obsahuje procesor a detektor polohy, k napájení pan Poláček používá články s kapacitou 1500 mAh, které zaručí funkčnost kostky na minimálně deset let. Co se týče kostek samotných, ty jsou vyrobeny ze dvou dílů, které se po osazení elektronikou, složí a slepí k sobě. Tím je kostka připravena k použití. Pak ji stačí spárovat s používaným systémem pro ovládání chytré domácnosti - a je hotovo.

Kde je pravda?

Mnozí Všeználkové odmítající řešení pana Poláčka, argumentovali v diskusích tím, že když si bude dítě hrát s kostkou, pak může dojít ke zmatku, který elektronika nemusí obsloužit správně. Pro tyto škarohlídy uvádím, že kostky na změnu polohy reagují s určitým zpožděním, které je možné naprogramovat. U některých kostek používá pan Poláček třísekundovou prodlevu, než kostka dá domácímu systému povel k ovládání připojených zařízení. Jak jistě chápete, tato doba prodlevy se ale dá nastavit přesně podle potřeb uživatele. Pokud si tedy s kostkami budou hrát děti, nebude to mít za následek ztřeštěné pojíždění závěsů a předokenních rolet, zapínání a vypínání televizoru a tak dále, elektronika pozná, když si s ní někdo hraje a když ji používá k účelu, ke kterému má sloužit. I to je součástí know-how vynálezce systému.


A dostáváme se k modelovému příkladu, který pan Poláček předvedl všem přítomným. Kostka pro ovládání rolet. Na ní je umístěno několik nápisů: Vytažené, 20 %, 40 %, 60 %, 80 %, Stažené. Jak vidíte, počet možných situací přesně odpovídá počtu stran klasické kostky. A tak, pokud pan Poláček nebo osoba v místnosti chce stáhnout rolety třeba do poloviny, zvolí 40 nebo 60 %. Po chvíli se rolety začnou stahovat a jejich jízda skončí přesně v místě, předvoleném na kostce. A už slyším škarohlídy, kteří se ptají: A co když si během stahování rolet rozmyslím, že je vlastně nechci stáhnout, ale nechat zasunuté? Klidně. Nastavíte polohu zcela zasunuté a je to. Elektronika se postará o to, aby se motor používaný pro stahování rolet zastavil a po chvilce pak se rolety vydávají do nově vybrané polohy. Takže pokud nastavíte 60 % a tchýně, která je u vás na návštěvě se nebude cítit v pološeru dobře, a „hodí kostkou" do polohy 20 %, stahování rolet se na chvilku zastaví, a pak rolety zaujmou polohu 20 %. Všeználkové pak také argumentovali i tím, že nelze rolety nastavit přesně do polohy, třeba 55% zatažení. Ano, u kostek to nejde, tedy, vlastně jde - pomocí ovládacího systému pro řízení domu, ale kostkami ne. Uživatel si tedy vezme tablet, najde si rolety a posuvníkem přesně nastaví žádanou polohu rolet. V podstatě v lineárním měřítku. Kostky pana Poláčka v tomto modelovém případě nabízejí šest základních poloh - a podle mého je to úžasné, protože kostku máte po ruce, jen ji překlopíte - a rolety se samy nastaví do předvolené polohy. Otázka ale zní: Jaký je rozdíl mezi 60 % na kostce a 63 % vybranými na tabletu? Minimální!

Jak se říká, proti gustu žádný dišputát, takže opravdu záleží na tom, co si vyberete. Mně kostky pana Poláčka připadají jako geniální řešení tam, kde se pohybují osoby, které i s elektronikou příliš netykají. Tedy tam, kde jsou senioři třeba. Pro ty je funkce kostek zcela jasná. A nejen pro stahování rolet.

Druhým případem bylo zapnutí televizoru, což je trochu složitější problém. Ovladače nebo tablety jej řeší pomocí tak zvaných šablon. TV na kostce v případě pana Poláčka spočívá v zapnutí projektoru, který promítá na bílou stěnu před pohovkou, set-top boxu pro výběr příjmu programu, zesilovače, který dodává zvukovou kulisu k promítanému televiznímu pořadu. Pan Poláček překlopí kostku do polohy TV - a ostatní zařídí elektronika. Tedy provede s jednotlivými zařízeními (umožňujícími dálkové ovládání) potřebné činnosti. Praxe je taková, že jednotlivým zařízením jsou odeslány infračervené povely, stejné, jaké dostávají z dálkového ovladače, který dostáváte s tímto zařízením. Výsledkem všeho je, že na zdi máte obraz - v našem případě to bylo vysílání ČT24 -, a volby programů pak provádíte pomocí jednotlivých ovladačů pro to které zařízení. Stejně tak i ovládání hlasitosti. Pan Poláček ale přemýšlí o dalším levelu, tedy zařízení, pomocí kterého by se snadno ovládala volba programů a nastavení hlasitosti. Digitální domácnost dodala panu Poláčkovi tip, o kterém - jak bylo vidno - začal uvažovat. A tak, krom kostek, se možná v brzké době objeví ještě ovladače, které budou snadno nastavovat zmíněné parametry a programy.

Pokud pan Poláček překlopí kostku do polohy DVD nebo BD, stane se toto: pokud není zapnutý projektor, zapne se, zapne se BD/DVD přehrávač a začne přehrávat vložený disk, zapne se zesilovač a nastaví se na něm základní úroveň hlasitosti. A tak dále.

Poslech CD aktivuje CD přehrávač a zesilovač. A tak dále. Jak vidíte, vše je dostupné ihned, nemusíte brát do ruky tablet, zapínat ho, vyhledávat aplikaci pro ovládání digitálního domu, v něm pak ikonku zařízení nebo spouštět nastavené schéma. Překlopíte kostku a výsledek je ihned k dispozici.

Výhody? Opět zmiňuji seniory, kteří jsou v současné době pro tuto společnost spíše přítěží. Ale představte si seniory v pečovatelském domě. Přijdou do společenské místností a jeden z nich překlopí kostku na sledování televize a nastaví se vybraný, předvolený kanál, ani nebudu psát raději, jaký to ale bude…  

Ale nejen senioři nebo hendikepované osoby mohou být tou správnou skupinou uživatelů, kteří využijí řešení pana Poláčka. Mohou to být i firmy, kde kostky mohou v zasedací místnosti nastavovat často používaná schémata. Tak například prezentace, nebo videokonferenci, nebo jednání v přítmí. Těch možností je moc.

Jedna kostka mě zaujala, představuje dřevěný budík v kostce, jak jsem ji nazval. Má stavy: Vypnuto, 6.30, 7.00, 7.30, 8.00 a pro nedělní poobědové dáchnutí i 14.00. Jdete spát? Kostu položíte tak - aby čas buzení byl nahoře - na stůl. Ráno se půl hodiny před vaším vstáváním spustí topení, dohřeje se voda v bojleru, pomalu se začne zvyšovat intenzita osvětlení v pokoji, v čas buzení se zapne rádio a jeho hlasitost se pomalu zvyšuje, v kuchyni se spustí automatický kávovar…

Jak vidíte, možnosti použití jsou rozmanité. A kostky taky. Můžete je mít v podstatě z libovolného materiálu, který se dá obrobit, třeba i ze žuly, když budete chtít.

Kdo je Tomáš Poláček?



Království pana Poláčka: počítač a pár přístrojů na zprovoznění magických kostek.


Tomáš Poláček je skvělý člověk. Komunikativní a sympatický. Pochází z „teslácké" rodiny, a tak snadno uvádí do života své nápady.

„Kostka nemá žádný displej a nevyžaduje tedy od obsluhy rozhodování ve formě různých dotazů, potvrzení a schvalování, která jsou běžná u jiných systémů. Zpětnou vazbu přitom kostka dává, pouhým pohledem na kostku je vidět i s odstupem času, jaké hodnoty jsou nastaveny (např. teplota 22 stupňů nebo čas buzení). Jejich ovládání tak pohodlně zvládnout například i senioři nebo mladší děti. Vše lze kontrolovat i pomocí hmatu, vygravírovat lze i Braillovo písmo, takže toto řešení mohou pohodlně používat i lidé s poruchou zraku," přiblížil nám Tomáš Poláček.



Pan Poláček u gravírovacího stroje


Tomáš Poláček vyvinul a pro sériovou výrobu připravil rovněž převodník na ovládání audiovizuální techniky prostřednictvím infračerveného rozhraní, převodník na Wi-Fi/LAN pro možnost používání internetové služby IFTTT, speciální verzi transceiveru pro kutily a studenty a rovněž i nezávislé zásuvky, které jsou přímo řízené kostkou a jejich instalaci lze provést během několika minut. Další oblastí, kterou Tomáš Poláček se svými produkty řeší, jsou převodníky pro řízení rolet a integrace do tzv. chytrých žárovek.

„Po úspěšném otestování kostek a převodníků se nyní soustředím na přípravu velkosériové výroby a další vývoj periférií. Rád bych také navázal partnerství s integrátory zařízení chytrých domácností, kteří by mohli nabízet kostky se svým systémem ovládání domácí automatizace, a samozřejmě i obchodníky, kteří zařadí sady kostek a ovládaných spotřebičů do své nabídky," popisuje svoje další plány Tomáš Poláček.

Určitě to má smysl!

Pan Poláček nikomu nic nenutí. Jeho řešení je geniální, o tom není pochyb. A určitě si najde cestu do našich digitálních domovů. Moje plus, ve kterém vidím nabízení řešení, je zcela jistě snadnost obsluhy, odolnost, životnost zařízení a funkčnost až deset let na vestavěnou baterii (co bude za deset let, že?). Kdo chce, může si toto zařízení nainstalovat, v současné době probíhají jednání o sériové výrobě kostek a zařazení jejich nabídky společnostem, které navrhují domácí systémy.

Ten, kdo se hrabal v ovladačích, může se hrabat a ovládat zařízení pomocí nich i nadále. Systému pana Poláčka nevadí. Stejně tak ten, kdo je zvyklý na svůj Crestron a iPad, může jej používat i nadále, svět se kvůli tomu nezblázní. Integrace do běžných systémů pro ovládání chytré domácnosti nepředstavuje v podstatě žádný problém, rozhraní dokáže - jak jsem mohl posoudit - pan Poláček doladit v podstatě na libovolný systém, i pokud je nestandardní.

Přejeme za DigitálníDomácnost.cz panu Poláčkovi hodně úspěchů a vám třeba přinášíme pohled na netradiční možnost ovládání bytu, která by vás mohla inspirovat - a bavit.

Zveřejněno: 26. 07. 2020