Sexismus ve videohrách je v Česku horší než v zahraničí
V Česku se podle průzkumu až 58 % žen setká při hraní videoher s diskriminací na základě pohlaví. Z mužských hráčů se s diskriminací na základě pohlaví alespoň občas setká 40 %.
Až 47 % mužských a 52 % ženských hráčů
si myslí, že v Česku je situace horší než za hranicemi. Stereotypní
vykreslení postav, nevhodné vtipy i chování samotných hráčů vůči sobě navzájem
se v posledních letech podle odborníků snaží napravit i sama herní studia.
Setkali jste se někdy
s diskriminací na základě pohlaví? Na otázku v rámci průzkumu G2A,
největšího online tržiště pro gamery, každá třetí ženská hráčka odpověděla, že
se s genderovou diskriminací setkává velmi často – další čtvrtina pak
alespoň občas. Naopak mezi muži zvolilo až 58 % hráčů odpověď ‚vůbec či téměř
vůbec‘. Za nerovnou situací mohou stát stereotypní přístupy k vyobrazování
žen v digitálním světě, ale také hlubší společenské problémy.
Data G2A Academy potvrzují, že gamerek
je na světě zhruba stejně jako gamerů – ne-li více. Právě skutečnost, že ženy
tvoří polovinu herního trhu, je dnes podle odborníků největší motivací
vývojářských studií k přehodnocení toho, jakým způsobem jsou ženy a
chování k nim ve hrách reprezentovány. „Ačkoliv ženské hráčky mívají do
určité míry odlišné preference co do herních žánrů, řada z nich vyhledává
prakticky stejné tituly jako jejich mužské protějšky, především pokud jde o
novinky. U obou pohlaví jsou nejpopulárnější akční hry a adventury,“ vysvětluje
Piotr Radzięda, Community Team Leader G2A, největšího online tržiště pro hráče.
Jiný americký průzkum pak určitou
odlišnost preferencí naznačuje přece jen o něco výrazněji. U žen jsou nadprůměrně
oblíbené například mobilní hry a oddechovky, zatímco muži mnohem častěji
preferují střílečky nebo sportovní simulace.
Jak to vidí čeští gameři?
Větší diverzity a rovnosti mezi
pohlavími za obrazovkou si koneckonců všímají i samotní hráči a hráčky. Nedostatečnou
reprezentaci žen ve hrách (například z hlediska postav), vnímá podle
průzkumu G2A v současnosti jen asi 10 % z nich. Za rozhodně či spíše
dostatečnou ji považuje 65 %. Pohlaví respondentů přitom na odpovědi nemělo
téměř žádný vliv.
Podle odborníků jde mimo jiné i o
důsledek rozmanitější nabídky titulů a jejich děje a obsahu. „Do popředí
herní scény se čím dál častěji dostávají hry se silnými hlavními hrdinkami,
například nejnovější Tomb Raider nebo The Last Of Us. Řada her s prvky
roleplay navíc hráčům nabízí vytvořit si hlavní postavu zcela podle sebe,“ vysvětluje
Piotr Radzięda. „Herní komunita v Česku má ale naopak podle všeho ještě
pořád co dohánět. Že postavení gamerek je u nás horší, než za hranicemi si totiž
myslí 47 % hráčů z řad mužů a až 52 % hráček z řad žen. V obou
případech zvolila zhruba čtvrtina respondentů možnost ‚Nevím‘“.
Zveřejněno: 20. 09. 2021