Světlo na přání

Možná si říkáte, že váš skvělý a nenapodobitelný digitální dům potřebuje také něco, co by bylo naprosto neotřelé. Něco, co bude originálem v originálu. Ostatně, proč ne? Vždyť návrh domu je v podstatě rovněž originál, tak proč si dům nevyzdobit něčím, co budete mít pouze a jenom vy? Tak třeba světla. Nebo svítidla. Lampy.

Naše kolegyně navštěvující různé výstavy sleduje dění v oblasti světel. A uznáváme, že její rozhled se těžko dá překonat. Nedávno nám ukázala několik tipů, které by se třeba zrovna vám mohly hodit do vašeho nového, útulného bytečku. Aby bylo jasno, udělat jde všechno, ale my se podíváme na to, jak rozsvítit váš byt. Originálně.

Technologie svícení

Samostatný článek o světlech jste si už přečetli - externí odkaz , takže jen krátce. K tomu, aby svítidla ve vašem bytě vynikla, potřebujete žárovku - a článku, na který jsme vás právě odkázali, najdete výběr žárovek, které lze použít pro osvětlení. Vynikající technologii představují LED žárovky, které mají (mít) dlouho životnost.

Poznámka autora: Po delší diskuzi s jedním čtenářem na Facebooku jsme ale přišli na to, že technologie LED ještě není na takové úrovni, jak bychom očekávali. Žárovky sestavené z LED diod kupodivu nemají ještě dlouhou životnost - ale poptával jsem se, a hodně záleží na výrobci. Philips tuším byl hodnocen velmi dobře. Jde o to, technologie doladit a vyladit.

Jde o to, že svítidla LED mohou variovat i barvu a teplotu barev a tím svítidlo rozzářit pokaždé jinak - podle nálady a příležitosti.

Osvětlení na míru

Tvůrci osvětlení sahají po zcela neobvyklých materiálech a nových technologiích, ale také - jak se zdá - sami sebe trumfují, kdo se víc přiblíží naprosto bláznivému výstřelku. Svítidla připomínají leccos: vesmírnou loď, fantaskního ptáka, skládačku origami… Tu se plíží při zemi, jindy zase vyskakují do vzduchu, tu si jen tak prostě plavou v prostoru. Jsou vidět jejich klouby i ramena. Pro svícení jsou používány často i věci, které bychom prostě v této funkci nečekali. A o to větší je překvapení, když zjistíte, že závěsné svítidlo je stvořeno z tub od zubní pasty. Dovolíme si citovat věhlasného architekta Ingo Maurera, který ke svému „lustru" z tub od zubních past řekl: „Proč to vlastně děláme? Je to fascinace obyčejnými, úplně banálními věcmi, které vidíte kolem sebe, a používáte běžně každý den. Jejich transformace je nádherná, evokuje iluzi něčeho nového, v novém kontextu nás tyto věci zaujmou znovu a překvapí, pokud jsou použity jinak nebo jinde, než jsme zvyklí je vídat a používat." Existují ale i alternativy stvořené ze sáčků od čaje, kolegyně autora přesvědčila, že před dvěma roky viděla v Kortrijku stolní lampu sestavenou z propisovaček. Nejde ale o schválnosti, jedná se o věčné hledání nového s použitím starého a o věčnou inspiraci okolním světem.

Nápadům se meze nekladou

Nápadům se zákonitě prostě meze nekladou - a pokud chcete být originální, jistě si za originalitu rádi i něco připlatíte. To je typický příklad firmy belgické firmy .MGX, která vyrábí světla na přání. Pozor. Napíšeme to ještě jednou: na přání. To neznamená, že máte několik vzorů, ze kterých vám vyrobí svítidlo nebo kryt na lampu. Jde o to, že vám vyrobí na zakázku předmět přesně podle vašeho gusta.

Firma je spojena s bytovými architekty z celého světa a s nimi intenzivně spolupracuje. Libovolný i bláznivý nápad okamžitě dokáže přeměnit v realitu.

Základem je metoda tvorby, zvaná stereolitografie. K ní se ale dostaneme později. Před tím totiž nastupují počítače, aby ve složitých grafických 3D programech tvůrce navrhl budoucí tvar svítidla. Ale nemusí to být jen svítidlo, může jít o libovolný objekt, který si chcete do svého domu umístit. Takže kromě svítidel jsou to různé vázy i další doplňky, stačí si jen přát, co byste chtěli mít, a firma vám takovou věc na zakázku vyrobí. Můžete tak mít třeba 3D kopii labutě, stejně jako světlušky nebo Minie Mouse ve skutečně velikosti. Avatara. Hurvínka. Nechat si vyrobit strom a rozsvítit jej zevnitř. To všechno můžete.

V počítači tedy vznikne trojdimenzionální model. Po průzkumu ze všech možných pohledů pak přijde na řadu vana a laser. A ona, už zmíněna stereolitografie. Pro snazší pochopení si představte, že obrázek vytisknete na papír, je však dvojdimenzionální. Pokud chcete vyrobit trojdimenzionální objekt, máte možnost ho třeba vyfrézovat - to umí tzv. 3D tiskárny. Ovšem 3D stereolitografie je proces, který vytvoří objekt postupným nanášením vrstev kapalného polymeru nebo prášku (spékání laserem: Selective Laser Sintering, SLS). Stereolitografický model vzniká v nádobce s tekutým polymerem na základní destičce umístěné na dně nádoby. Postupným vytvrzováním jednotlivých vrstev materiálu za pomoci laseru v této nádobce těleso „roste". Na konci je z ní pak vyjmuto. Příklad tvorby obecného předmětu si můžete prohlédnout na přiloženém videu.

Používají se i jiné metody, například zásahem laseru v určitém, naprosto přesně definovaném místě, použitý roztok polymeruje a tak vznikne zase další „kousek" modelu. Ten vám pak roste přímo „před očima". Technologie v tomto směru ještě neřekly své poslední slovo.

Tak je možné ztvárnit roztodivné tvary i objekty a produkovat vysoce kvalitní umělecky navržené odstíny lamp. Použitím těchto technik (nejen tato) firma udělala revoluci, která interiérovým dekoratérům a designérům totálně uvolnila ruce v jejich kreativní práci. Systém výroby je tak dokonalý, že po sestavení 3D modelu si software sám spočítá, jak je třeba 3D objekt tvořit.

Trendy

Trendy jsou jasné: klasika, moderna, a supermoderna. Pod klasikou si představte (mnohdy i) nostalgický návrat starých křišťálových lustrů. Jde mnohdy o roztodivné výtvory ze všeho možného od plastu přes kov až po ono původní sklo nebo křišťál. Je zajímavé, že tento typ svítidel se přestěhoval z pokojů a obýváků našich babiček do tvrdě strohých a účelových kuchyní, kdy doplňuje jejich chladnou funkcionalitu, postavenou na kombinaci kovu a železa, a přitom ale výrazně oživuje prostor.

Samozřejmě, že kromě trendů jsou pořád ještě v hojném počtu prezentována svítidla klasická. Na rozhraní klasiky a moderny pak hledejte „klasická" světla z hypermarketů a osvětlovacích studií. I zde je možné najít spoustu zajímavých nápadů. Přesun k supermoderně pak je jasný: naprosto netradiční výrobky mnohdy působí až děsivým a pro někoho odpuzujícím dojmem. Jako příklad vezměme oběšence. Jak jinak totiž nazvat světlo ve formě dítěte, kterého hlava visí na kabelu nebo je situováno tak, že „dítě" jakoby visí hlavou dolů? Taková svítidla jsou už ale uměleckými díly a musíte je hledat. Existuje však i spousta pozitivně vypadajících světel. Stačí hledat. Na internetu, ve špičkových osvětlovacích studiích, na výstavách věnovaných designu, u naprosto „ulítlých" umělců.

Chce to čas. Čím neortodoxnější řešení světel chcete mít, tím déle budete hledat - ale věříme, že nakonec to správné osvětlení najdete. Pokud si sami nevěříte, konzultujte volbu osvětlení s architektem. Tak se vyhnete nekonečnému přeměňování světel v bytě a hledání toho správného rozmístění i tvarů a provedení. I když na druhou stranu, změna je život - a dnes už nekupujeme žádnou věc navěky.

Nepřímé světlo

Nesmíme ale zapomenout na to, o čem jsme už rovněž psali v souvislosti s osvětlením pozadí za televizním přijímačem. Nepřímé osvětlení. Nové typy osvětlení, například „hadi z LED diod" umožňují osvítit poličky i nábytek zezadu a tak vtisknou prostoru (mnohdy) naprosto neuvěřitelný a neotřelý ráz. Rozmístění předmětů (například skleněné kameny nebo horniny) při nasvětlení zespodu nebo zezadu pak umocňují jejich dokonalost a formují prostor, ve kterém žijeme.

Stejně tak je zajímavé i použití stále oblíbeného tmavého nábytku, mnohdy i černého. Takový interiér ale při vhodném nasvětlení vůbec nemusí působit depresivně. Ostatně, takový nábytek nenajdete v žádném katalogu - špatně se totiž fotí. Ale bytový architekt mívá určitou představu o hře světel a stínů (mnohdy vám předvede navržené řešení přímo v trojdimenzionálním prostoru na počítači; 3D programů na návrh interiérů je dnes velká řada) a tak umožní navrhnout takové rozestavění nábytku a takové umístění světel (bodových, na pozadí, svítících z podlahy, nebo naopak úzkými štěrbinami ze stropu, světel, které jsou přímo umístěny v nábytku, jsou jeho součástí), aby prostor dýchal.