Vezměte si 4G data s sebou na cesty

Pokud často cestujete - a je jedno kam, zda po vlastech českých nebo po zahraničí - pak vás jistě bude zajímat dnešní recenze 4G/LTE modemu TP-Link M7350 s Wi-Fi směrovačem. K tomu, abyste si takové zařízení pořídili, máte nejvyšší čas. Protože třeba už i v automobilech najdete štěrbinu na SIM kartu, takže auto se pak stává jezdícím hot-spotem. Hot-spot ale můžete mít u sebe v kapse. A nejen v autě.

Jeho cena se pohybuje těsně nad třemi tisíci korun, jeho rozměry jsou 105 x 67 x 15 mm, jeho hmotnost je pouhých 40 gramů, a tak se nemusíte bát, že by vám někdy někde vadil. Právě naopak. Využijete ho totiž nejen na cestách, ale i doma. A to je právě důvod, proč jsme se rozhodli toho zařízení otestovat.

Před tím, než se pustíme do dalších podobností, měli byste vědět, že jde o LTE modem, který vytvoří hot-spot, tedy stane se vysílačem Wi-Fi a umožní připojit a obsloužit až 15 zařízení najednou. Zároveň může sloužit i - po vložení paměťové karty micro SD i jako NAS. Zvládne obsloužit následující datové přenosy v těchto pásmech:

4G: FDD-LTE B1/B3/B7/B8/B20 (2100/1800/2600/900/800MHz),

3G: DC-HSPA+/HSPA/UMTS B1/B8 (2100/900MHz),

2G: EDGE/GPRS/GSM Quad Band (850/900/1800/1900MHz).

Jak vidíte, vystačíte si s ním opravdu všude, nejen u nás, ale i v zahraničí. A protože se síť LTE po našem území roztahuje a pokrytí signálem LTE se blíží ke stu procent, zcela jistě má koupě takového zařízení svou cenu. I když, jak se dozvíte, signál LTE/4G není úplně všude, kde bychom ho očekávali a potřebovali.

Nejprve vám osvětlím, proč jsem si ho pořídil. Přišel jsem totiž na to, že než čekat v dlouhých kolonách na našich dálnicích nebo se vyhýbat děrám ve vozovce, je snazší pro mě jezdit vlakem. A do nich si s sebou samozřejmě beru notebook nebo tablet. Bohužel oba jsou bez možnosti vložení SIM karty a stahování dat ze sítě mobilního operátora, kterému jsem se upsal před několika lety.

Když data nejdou pořád

Copak o to, ve vlacích vyšší kategorie všech provozovatelů trati Praha - Ostrava a dál, je internet k dispozici. K dispozici je i v nových vozových jednotkách, které České dráhy uvádějí do provozu a se kterými se můžete setkat třeba na trati Praha - Brno, bývá i v mezinárodních rychlících. Ale, když jedete odpoledne z Brna nebo z Olomouce - a ještě k tomu v pátek nebo ve čtvrtek - pak zjistíte, že rychlost připojení k internetu je víc než žalostná. Ve vozech Regio Jet do a z Ostravy, kde cestují především studenti a mladší ročníky, vidíte notebook nebo nějaké přenosné zařízení na každém stolku nebo na každé sklápěcí podložce umístěné na předchozím sedadle. A tak, pokud se nepřipojíte hned při výjezdu z Prahy, pak máte smůlu, tedy pokud chcete být operativní, a data mít v počítači nebo tabletu či chytrém telefonu pokud možno ihned. A to nevytýkám panu Jančurovi, majiteli Regio Jetu, tohle je problém stejně tak černé pumy Leo Expresu, jako vlaků Českých drah. Prostě, propustnost se zmenšuje s počtem připojených zařízení a jednou dosáhne svého limitu. Prostě směrovač dokáže nejprve data rozdělovat po časových úsecích do každého připojeného zařízení a v případě, že se dosáhne maximálního počtu připojených zařízení, další, kdo by se chtěl připojit, má prostě smůlu. Prostě to fyzicky není možné.

Podobně je to třeba se žlutými autobusy Regio Jet, kde však většinou všichni ti, co nechtějí spát nebo sledovat film, se obvykle nějakým nositelným zařízením připojí. Ale i mně se stalo cestou do Karlových Varů, že Wi-Fi směrovač dosáhl svého maxima a tak jsem se už nepřipojil. Zde malá odbočka, můj kamarád jezdí po dálnici a pokud jede s kamarády, kteří pracují, jezdí před nebo za autobusem pana Jančury a saje data ze „Žlutého" Wi-Fi připojení. Jestli to má pro něj smysl, nevím, ale jednou jsem se takové jízdy zúčastnil. Ostatně - i mně naskakuje signál Wi-Fi „Žlutý", když míjím žlutý autobus nebo jedu kolem autobusového nádraží.

Tím chci říct, že je ale dobré nebo lepší spoléhat se na sebe. Co když žádný autobus kolem vás není…?

Někdo to řeší tím, že u svého mobilního telefonu si zapne Wi-Fi hot-spot a sytí Wi-Fi signálem zařízení, která data jsou schopna nasávat pouze přes Wi-Fi, nikoli z datové sítě mobilních operátorů. Ale tohle má svou nevýhodu. Ubývá vám kapacita baterie v telefonu a to rychleji, než kdyby byl telefon jen v pohotovostním stavu.

Zcela určitě to chce nabíječku, zvláště, pokud jedete dál, nebo alespoň powerbanku, záložní akumulátor, který dokáže oživit skomírající baterii v telefonu.

Kdy se nepřipojíte vůbec

A když jsem už začal, ještě to dokončím. Ne vždy a všude se můžete datově připojit telefonem s daty nasávanými od vašeho operátora. To je třeba případ, kdy jedete hodně rychle, třeba při rychlosti 160 km/h, kterou vlaky už na mnoha úsecích našich tratí jezdí, se musejí základnové stanice, které komunikují s vašim telefonem, měnit tak rychle, že dříve, než se naváže komunikace s jednou, už od ní ujíždíte pryč a začíná komunikace s další, která se s k vám blíží. A od té se za chvíli zase vzdalujete. A tak se to pořád opakuje. Proto třeba v rychlíku, unášejícím vás do Berlína za Bad Schandau, už komunikaci nenavážete a ani si moc mnohdy nepopovídáte. Tady se totiž jezdí rychlostí 200 km/h - a tak zde dvojnásob platí co, co jsem právě napsal. Máte prostě smůlu. V tom případě jste pak odkázáni na Wi-Fi, kterou šíří jednotlivé vagóny, protože jejich připojení k internetu je řešeno trochu jinak, než u telefonu.

Další problém je když se dostanete do území mimo signál mobilních operátorů. Typicky mezi Chocní a Českou Třebovou, za Českou Třebovou směrem na Brno, pak ještě u tunelů, vedoucích z Čech na Moravu, kde projíždíte několika údolími, kde se se signálem mobilních operátorů nesetkáte ani náhodou a nemůžete si proto ani zavolat, natož pak přijímat data přes mobilní síť. A i mnohde jinde.

Kde to jde

Připojit se ale můžete třeba v rychlíku, ve kterém není šířen signál Wi-Fi, ve vlacích, obstarávajících příměstskou dopravu, v autobusech a tak dále. Tady musíte spoléhat sami na sebe - stále hovoříme o tom, že máte notebook nebo tablet, který nemá v sobě vestavěn díl pro příjem dat z mobilních sítí.

No, a tady přichází ta spásná myšlenka, mít jednu datovou kartu, třeba pro danou zemi, kde se právě pohybujete, protože je to (zatím?) stále levnější, než být připojen roamingem na cizím území. Nebo jde o to, že datová SIM karta může mít výhodnější ceny na našem území, než balíček dat, který máte na SIM kartě v telefonu. S tím pak souvisí i to, že byste si mohli (nebo spíše měli) pořídit hot-spot, tedy přijímač datového signálu sítě mobilních operátorů, který dokáže přeměnit datový tok na signál Wi-Fi.

A přitom nebudete ubírat data z balíčku SIM karty, kterou máte v telefonu. A nebudete závislí na přecpané Wi-Fi síti v autobuse nebo ve vlaku. Prostě a jednoduše: budete nezávislí.

Počítejte ale s tím, že když to někde nejde ani jinak, nepůjde to teď taky. To znamená, když pojedete moc rychle, v údolích bez vykrývacích vysílačů operátorů - a tak dále.

Všude jinde můžete uvažovat o LTE modemu spojeném s Wi-Fi hotspotem.

Tady ho máte

A to je případ právě třeba TP-Linku M7250. Je to krabička, do které vložíte SIM kartu, pokud chcete, i micro SD kartu, na kterou pak můžete odkládat data ze svého mobilu - například fotky a videa, když se váš telefon přestane hýbat a nemá už kam data odkládat. A tohle malé zařízení umí komunikovat (tam, kde to jde - viz výše) s datovou sítí operátora a poskytne vám Wi-Fi signál.

Je to úžasné zařízení, které má dokonce vyšší citlivost, než mobilní telefon (subjektivně: tam, kde Samsung Note 4 už hlásil nedostupnost dat, na TP-Linku stále byly dvě čárky a komunikace fungovala). I když Note 4 je už pěkný stařeček a občas mě pěkně vypeče. A u nových telefonů to může být jinak, snad lépe.

Jak na něj?

Po koupi tohoto zařízení si můžete vložit SIM kartu a případně i kartu paměťovou. A pokud jste u SIM karty zapomněli zrušit přístupový PIN? Budete mít práci o něco složitější. Ten PIN totiž musíte do LTE modemu/Wi-Fi hot-spotu nějak zadat. Ale nebojte se, zvládnete to. Jen musíte počítač připojit k LTE modemu, což není tak složité, pokud jej totiž zapnete, můžete si tlačítkem umístěným nad displejem na horní straně modemu, vybírat jednotlivé funkce a velkým zapínacím tlačítkem je můžete potvrzovat. A tak zjistíte název sítě, ke které se máte připojit a zadáním vhodné adresy do vašeho internetového prohlížeče (je v rychlém instalačním manuálu) se pak dostanete do menu modemu a zde zadáte PIN kód k SIM kartě a potvrdíte. Má to jednu výhodu, po každém zapnutí už PIN nemusíte zadávat, má to ale i jednu nevýhodu, pokud byste zařízení ztratili, může jej používat někdo jiný do té doby, než si SIM kartu zablokujete. A vy to pak pěkně všechno zaplatíte. Ale každá - i datová karta - má svoje limity, a tak po vyčerpání balíku dat se rychlost sníží na šnečí ploužení, i zloděj přestane modem používat (pokud nemáte ovšem nastaveno automatické obnovování - nabíjení - dat).

Nastavení je snadné asi tak jako facka a jakmile LTE modem/Wi-Fi router nastavíte už vás čekají jen krásné chvilky. Po zapnutí si můžete nechat zobrazit nastavení, kde najdete mimo jiné i název sítě a její heslo. Tohle zadáte do všech zařízení, která používáte a jakmile začnete datovat (zapnete LTE Wi-Fi modem/router, sama se od té chvíle budou připojovat.

Můžete nastavit, jakou Wi-Fi budete chtít preferovat, zda 2,4 GHz nebo 5,0 GHz (ta druhá má méně rušení a pracuje v ní méně zařízení, takže doporučuje zvolit tu, zařízení umí standard 802.11 a/b/g/n), a pak si nastavíte roaming, a preferované datové sítě (4G preferovat nebo 4G jenom nebo 3G jenom). To jen pro případ, že byste se nemohli připojit. Pokud jste připojeni přes LTE/4G, pak počítejte s rychlostí příjmu 150 Mb/s a odesílání až 50 Mb/s.

No a je to. Na displeji se vám pak zobrazuje druh připojení k datové síti a síla signálu, rychlost stahování dat a množství přenesených dat. Modem/router je vybaven akumulátorem o kapacitě 2550 mAh, která vydrží dost dlouho, zatím jsem se nedostal do situace, kdy bych musel připojovat záložní zdroj energie během nejdelší jízdy z Prahy do Brna, kterou jsem s tímto zařízením absolvoval.

Pokud na nic nemačkáte, obrazovka se sama po 15 sekundách vypne. Pokud není připojeno žádní Wi-Fi zařízení, po deseti minutách se modem/router sám vypne. A pokud není nic připojeno přes Wi-Fi, chvilku po zhasnutí obrazovky se odpojí příjem datového signálu. I tak se šetří kapacita vestavěného akumulátoru. Po inicializaci zapínacím tlačítkem naběhne datový proud do několika sekund.

Takže - jste absolutně nezávislí. Tedy tam, kde je to možné, znovu opakuji.

Rady, porady

Při používání si ale dávejte pozor na následující věci. Neukazujte název a heslo sousedovi ve vlaku, může pak začít nasávat vaše data, která ale platíte vy. Podobně nepoužívejte roaming v zahraničí. Mohli byste se totiž divit, ani nevím, ale každých 100 kB je zpoplatněno poměrně vysokou částkou, když si představíte, že 100 kB je v podstatě nic - a na to operátoři spoléhají. Pokud jedete do zahraničí, je-li to možné, kupte si SIM kartu místního operátora s datovým tarifem. Určitě se to vyplatí. Jméno a přístupové heslo k Wi-Fi síti se výměnou SIM karty nezmění.

A skončím tím, čím jsem začal. Tohle zařízení je možné používat nejen v terénu, ale i doma. Třeba, když vypadne signál datového operátora, který vás přes telefonní linku nebo přes kabelový modem nebo vzdušnou cestou přes bezdrátové pojítko sytí daty. Tohle máte jako zálohu.

Pokud jste pokročilejší uživatel, jistě si dokážete nastavit svůj domácí směrovač tak, aby fungoval ve funkci opakovače. To znamená, že přijme Wi-Fi signál z LTE Wi-Fi modem/routeru M7350 a dokáže ho odvysílat ke všem zařízením pod nastavených názvem domácí sítě. A přitom třeba - pokud jsou některá vaše domácí zařízení připojena ethernetovým kabelem - pošle signál i do nich. A pokud to váš domácí směrovač neumí, pak můžete přijímat Wi-Fi signál z LTE Wi-Fi modem/routeru TP-Link M7350.


Tohle vysoce užitečné zařízení od nás dostává hodnocení DigitálníDomácnosti.cz:
vynikající.

Shrnutí: Bezvadný a mobilní přijímač signálu datových operátorů s modemem a vestavěným hot-spotem Wi-Fi až pro 15 zařízení. Charakterizuje ho jednoduchost obsluhy, spolehlivost, poměrně vysoká citlivost a dlouhá výdrž.

Zveřejněno: 31. 10. 2016